„Všechno špatné je k něčemu dobré. Toto (krize na Ukrajině) je dodatečný argument pro výstavbu dalšího bloku v Temelíně a Dukovanech, protože jaderná energetika má jednu obrovskou výhodu při všech problémech, které jsou s ní spojené. Do každé jaderné elektrárny se dá dovézt palivo na tři roky, je to jenom otázka nějaké investice. Pokud tu elektrárnu máte a máte vlastní jaderné inženýry, tak země je značně nezávislá na zahraničních politických výkyvech. Samozřejmě to do určité míry posílí i snahy o využití hnědého uhlí v České republice i jeho těžení za příslovečnými limity, což nás povede ještě k jedné obtížné politické debatě,“ řekl v úterý Jan Mládek.
Andrej Babiš se nevyjádřil...
ParlamentníListy.cz se dotázaly premiéra Sobotky a některých ministrů, co si o tom myslí a zda souhlasí, aby to, co řekl Mládek, byla pozice vlády.
„Souhlasím s ministrem Mládkem v tom, že obnova a další rozvoj naší jaderné energetiky podpoří naši energetickou bezpečnost a politickou suverenitu,“ odpověděl ParlamentnímListům.cz předseda vlády Bohuslav Sobotka.
Mládkovu pozici ohledně jaderné energetiky i těžby hnědého uhlí podpořil vicepremiér a předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. „Jistě, je to logické,“ odpověděl Bělobrádek stručně na dotaz ParlamentníchListů.cz.
ParlamentníListy.cz oslovily i předsedu ANO, vicepremiéra a ministra financí Andreje Babiše i ministra životního prostředí Richarda Brabce z ANO. Neodpověděli.
Psali jsme:
Z deště pod okap?
A co si myslí další politici o Mládkově prohlášení, souhlasí s ním? ParlamentníListy.cz oslovily i další politiky mimo vládu. Někteří nechtějí, aby zakázku dostala ruská firma, někteří se naopak obávají, že kvůli krizi bude ruská firma diskvalifikována, jiní zase argumentují údajnou nerentabilností. Ale je dost těch, kteří dostavbu Temelína podporují.
Energetická bezpečnost je podle předsedy KSČM a poslance Vojtěcha Filipa argumentem pro dostavbu Temelína: „Je třeba se vrátit k tendru, respektive použít případně maďarský model rozhodnutí v této strategické věci.“
_profil_top.jpg)
„Zajisté, že ´krize na Ukrajině´, jak jemně nazývá Mládek ruský útok na Ukrajinu, nás nutí přemýšlet o energetické bezpečnosti. Pokud by ovšem došel k závěru, že dostavba Temelína a Dukovan by se měla uskutečnit ve spolupráci s ruským Atomstrojem, o což dlouhodobě usiluje, tak bychom se pouze s nemalými náklady vydali z deště pod okap,“ varuje předseda TOP 09 a poslanec Karel Schwarzenberg.
Silvestrovský vtip?
„To, co řekl Jan Mládek, je doufám vtip na Silvestra. Zvýšit naši energetickou závislost na Rusku tím, že zvýšíme podíl spotřeby jaderného paliva z Ruska, to mne pobavilo. To nemluvím o tom, že na dostavbě by se měly – ať vyhraje kdokoli – podílet české firmy, což v případě Temelína znamená česko-ruskou firmu Škoda JS, takže zisk by opět plynul do Ruska. Samozřejmě nic proti Rusům, ale pojďme věci vždy pojmenovat pravými jmény. Na jedné straně tady někdo straší Ruskem, a na druhé se k němu připoutáváme ještě pevněji,“ uvedl předseda Úsvitu a poslanec Tomio Okamura.
Tomio Okamura
„Samozřejmě budovat velké centrální zdroje znamená zvyšovat naši zranitelnost. Můj návrh je přesně opačný – je třeba ihned začít energetiku decentralizovat, po vzoru nejvyspělejších zemí – čím více malých zdrojů, tím méně zranitelný systém. Musíme posilovat energetickou soběstačnost, a to od jednotlivých domácností přes obce až po okresy či kraje. Technicky to je nejen jednoduché, ale budování samostatných energetických ´ostrovů´ ještě sníží zatížení přenosové soustavy a sníží riziko blackoutu. V podstatě všechny rodinné domy a chalupy by mohly být odstřiženy od sítě a mít svou elektřinu a stejně tak i menší obce. Přičemž v zahraničí toto dělají dokonce i velká města, kdy jsou třeba soběstačné celé ulice,“ dodal Okamura.
„Já s Mládkem v tomto souhlasím,“ reagoval stručně první místopředseda ODS a europoslanec Jan Zahradil.
_profil_top.jpg)
Ing. Jan Zahradil
„Výstavbu dalších bloků jaderných elektráren jednoznačně podporuji. Je to bezpečný a efektivní zdroj, jistota naší nezávislosti. Naopak jsem a vždy budu proti prolomení těžebních limitů,“ informoval poslanec ANO Martin Kolovratník.
Ing. Martin Kolovratník
Záminka pro dostavbu Temelína na úkor daňových poplatníků
„Dnes není čas na úvahu, jestli stavět další Temelín nebo otevírat hnědouhelné doly. Dnes je třeba, aby česká vláda maximálně přispěla k mírovému řešení krize na Ukrajině,“ míní předseda poslaneckého klubu Úsvitu Radim Fiala.
Místopředseda ODS a poslanec Martin Novotný obecně souhlasí s tím, že výstavba dalších bloků jaderných elektráren je důležitá z hlediska energetické bezpečnosti země. „Vláda však zatím pouze zastavila minulý tendr. Pakliže ministr Mládek takto vnímá situaci, je nejvyšší čas přejít od slov k činům. Čas běží. O limitech těžby uhlí bych se bavil teprve až v kontextu rozhodnutí o Temelínu,“ dodal poslanec.
„S panem ministrem souhlasím v tom, že je v národním zájmu zajistit energetickou bezpečnost země. Týká se to nejen výroby elektrické energie, ale i plynu a ropy. To, co schází, je energetická koncepce. Od ní by se mělo vycházet. Důležitá je i naše spolupráce s našimi partnery v rámci EU, V4 a NATO,“ říká místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Antonín Seďa.
„Konflikt na Ukrajině nesmí být záminkou pro to, aby energetická lobby prosazovala dostavbu Temelína na úkor daňových poplatníků skrze vládní záruky,“ míní europoslanec a předseda Svobodných Petr Mach.
Psali jsme:
Jádro neřeší ropu
„Limity na hnědé uhlí nemají strategický, ale dočasný význam. Jádro strategické je, ale neřeší ropu, nahradit plyn elektřinou také není samozřejmá věc. Jsem pro jádro, ale také pro aktualizaci energetické koncepce zohledňující všechny alternativy,“ říká místopředseda KSČM a poslanec Jiří Dolejš.
Věty ministra vláda dle názoru místopředsedy Senátu Přemysla Sobotky z ODS jen potvrzují, že vláda jde v postojích ode zdi ke zdi: „Osobně se ptám, kdo zastavil tendr na rozšíření Temelína, a tak odložil další krok k diverzifikaci zdrojů v České republice. Ale snad ministr Mládek urychlí další kroky. Holt někdo se probudí později.“
„Je to přirozená reakce na válku sankcí mezi EU a Ruskem,“ reagoval na Mládka místopředseda Senátu Zdeněk Škromach z ČSSD.
„Myslím si, že by měli ministra Mládka vyměnit. Příznivcem rozvoje jaderné energetiky jsem, zásadně nejsem pro prolomení limitů pro těžbu hnědého uhlí. Nevím, u čeho všeho se tato vláda bude vymlouvat na těžce zkoušenou Ukrajinu. Zatím způsobili více škod než ukrajinská krize,“ myslí si místopředseda poslaneckého klubu TOP 09 František Laudát.
Europoslanec KDU-ČSL Tomáš Zdechovský je zásadně proti prolomení limitů na těžbu hnědého uhlí. „Jsou to takové politické hrátky. Limity se dají prolomit vždy a není to potřeba. Měl jsem možnost hovořit s řadou odborníků a ti varují před vytěžením uhlí v této době. Pokud bychom dělali nové bloky jaderných elektráren, tak po dobré analýze potřebnosti. V současné době bych dostavil pouze Dukovany a provedl jejich modernizaci,“ doplnil.
Za současných cenových podmínek je prakticky nemožné postavit jakoukoli elektrárnu
„Pokud bychom se výstavbu dalších bloků dívali pouze ze současné politické situace, tak ta možná více napomáhá výstavbě. Hlavní problém je však výkupní cena za elektřinu, která je destruována vlivem pravidel výkupu a dotacemi deformovanou cenou energie z obnovitelných zdrojů. Dostavba bloku je hlavně ekonomický problém, a to platí nejen pro jádro. Za současných cenových podmínek je prakticky nemožné postavit jakoukoli elektrárnu,“ domnívá se místopředseda ODS a europoslanec Evžen Tošenovský.
Ing. Evžen Tošenovský, Dr.h.c.
„Domnívám se, že orientace na jádro je správnou cestou, a tím i výstavba dalších bloků v jaderné elektrárně Temelín a v jaderné elektrárně Dukovany,“ sdělil místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Václav Votava.
„Při dostavbě jaderných bloků musí být zvažována bezpečnostní i ekonomická kritéria. Dlouhodobá krize bude mít vliv na ceny energií,“ reagoval na dotaz místopředsedkyně TOP 09 a poslankyně Helena Langšádlová.
Europoslanec ANO Pavel Telička uvedl, že jako logický a zodpovědný krok by viděl důkladnou analýzu a strategii s variantami zajištění energetické bezpečnosti a zmapovanými dopady všech zvažovaných variant. „Pak by měly proběhnout příslušné konzultace. Do té doby by měl pan ministr šetřit slovy. Nebo analýzu a strategii reagující na současnou situaci již předložil?“ dodal Telička.
Začít bychom měli podřízením ČEZ režimu zveřejňování smluv...
„Cesta za co největší energetickou nezávislostí EU, tedy i České republiky, by měla být prioritou priorit. Nesmí ovšem zůstat pouze u slov. Je třeba mít v tomto smyslu jasnou energetickou strategii,“ míní poslanec ČSSD Milan Urban.
„Pochybuji o tom, že by ruská agrese vůči Ukrajině měnila stávající (ne)rentabilitu investic do stavby jaderných elektráren. Spojitost s těžbou hnědého uhlí nevidím vůbec, extrakce štěpného materiálu z této suroviny by byla extrémně neefektivní. Pokud vůbec bude investice do nových jaderných bloků realizována, bude to velmi dlouhou dobu trvat a točit se kolem toho budou velké peníze s velkým korupčním potenciálem. Začít bychom měli podřízením ČEZ režimu zveřejňování smluv a dalších výdajů o činnosti, vazbách a financování. Až tehdy, kdy budou i u této společnosti vyloučeny toky peněz, které by bylo možno charakterizovat jako politickou korupci (jako černé nebo šedé financování politických subjektů), je možné uvažovat o tom, zda taková investice vnější hrozby zmenšuje, nikoli k nim ještě přidává hrozby vnitřní. Touto transparentností by bylo možné začít. Je to možné zvládnout mnohem s mnohem rychleji než tendr s realizací stavby. Hic Rhodos, hic salta,“ vysvětlil poslanec ANO Jiří Zlatuška.
Jádro je pro ČR jedinou reálnou alternativou
Poslanec Úsvitu Milan Šarapatka souhlasí s ministrem Mládkem. Jádro je dle něj pro ČR jedinou reálnou alternativou.
„Současná situace na Ukrajině, a nejen tam, nasvědčuje tomu, že období relativní stability ve světě končí. Měli bychom se proto snažit o co nejmenší závislost na dovozu energetických surovin z nestabilních oblastí. Dostavba Temelína, případně Dukovan je proto nasnadě. Co se týká paliva do jaderných elektráren, bude z pohledu energetické bezpečnosti a získání větší nezávislosti pro ČR výhodné nespecializovat se na jediného dodavatele, ale provozovat například dva různé bloky v jaderné elektrárně s palivem od různých výrobců. Ke strategickému rozhodnutí, zda dostavět JE Temelín by mělo dojít v relativně krátké době, neboť od takového rozhodnutí k realizaci , potažmo ke spuštění dalších jaderných bloků uběhne minimálně 15 let. Pokud k takovému rozhodnutí dojde v krátké době, prolomení těžebních limitů, dle mého názoru, nebude zapotřebí,“ vysvětlil Milan Šarapatka.
Poslanec ČSSD Richard Dolejš sdělil, že je dlouhodobým zastáncem výstavby dalších bloků v Jaderné elektrárně Temelín. Je to dle něho v zájmu energetické bezpečnosti a soběstačnosti ČR.
„Vývoj na Ukrajině je samozřejmě podpůrný a pádný argument pro realizaci tohoto záměru, protože energetická bezpečnost může být díky podobným konfliktům reálně ohrožena. To by mělo pro občany a pro chod státu katastrofální následky. Proto jednoznačný postoj ministra Mládka vítám a považuji jeho postoj za odpovědný a státnický. To se samozřejmě týká i otázky výstavby nových bloků v Dukovanech. Strategickou výhodou ČR je, že ČEZ je jednou z mála strategických firem v oblasti energetiky, která se nezprivatizovala a stát je majoritním vlastníkem. Proto záměr na rozšíření dalších bloků v jaderných elektrárnách musí být doprovázen jasnou garancí vlády, že k privatizaci firmy ČEZ do budoucna nedojde. ČSSD v tomto směru má jasno a privatizaci nepřipustí. Obdobné garance bych rád slyšel i od ostatních vládních a parlamentních stran a hlavně od hnutí ANO. To je pro mě v tomto ohledu neprůhledné,“ prohlásil Dolejš.
Kdo a za kolik Temelín dostaví?
„V první řadě je potřební nastavit dlouhodobou energetickou koncepci ČR v souladu s energetickou koncepcí EU. Nemyslím si, že krize na Ukrajině by měla být jediným kriteriem,“ podotknul poslanec ANO Roman Kubíček.
Ing. Roman Kubíček, Ph.D.
„Nic proti částečné energetické nezávislosti, ale pak se dostaneme ke klasickým otázkám: kdo a za kolik Temelín dostaví? Obávám se, že Rusko je ze hry. Náhoda, že? A taky kdo to zaplatí? Bohužel vždy jsme to my, prostí občané. Je zvláštní, že tyto aktivity vždy z hrstky vyvolených udělají milionáře a z lidí žebrotu. Pohleďme mimo jiné i na ´moudrou´ privatizaci vodovodů. Neříkám tedy ne, ale nedůvěru vnímám. S uhlím bych nespěchal. Snad není konec národa českého,“ uvedl poslanec ČSSD Jiří Koskuba.
„Dostavba Temelína je záležitostí státní energetické koncepce a má smysl o tom uvažovat jen, pokud se opravdu vyplatí. Navíc je třeba říci, že se Rusko z účasti na tendru samo diskvalifikovalo,“ myslí si poslanec ANO Matěj Fichtner.
Je to minimálně důvod k zamyšlení a zadání hlubší analýzy
„Pan ministr Mládek vidí znamení ve všem. To je ovšem důkaz absence skutečné koncepce. Ta totiž nesmí být formulována na základě současných krizí nebo situací, ale na dlouhodobém přesvědčení o směřování české energetické koncepce. Sice se vláda tváří, že ji má, ale dle mého názoru to tak není. Dnes pan ministr není schopen říct, zda chce posílit jádro, prolomit limity těžby či sem pozvat zahraniční firmy na destrukci podzemních ložisek brutálními zásahy při těžbě takzvaného břidlicového plynu. Je to amatérismus,“ myslí si poslanec Úsvitu Petr Adam.
„Souhlasím s tím, že náš stát musí být v maximální míře energeticky soběstačný,“ reagoval poslanec ANO Vlastimil Vozka.
„Je to minimálně důvod k zamyšlení a zadání hlubší analýzy,“ myslí si o Mládkově prohlášení poslanec ČSSD Stanislav Huml.
„S názorem pana ministra souhlasím,“ reagoval poslanec KSČM Josef Šenfeld. „Souhlasím se soběstačností,“ odpověděl poslanec za ANO Bronislav Schwarz.
Tendr na dostavbu Temelína zrušen, limity platí
Dle ČTK Jaderná elektrárna Temelín odebírá od července 2011 palivo od ruské společnosti TVEL, která patří do koncernu Rosatom. Dříve byl dodavatelem americký Westinghouse. Ruské palivo využívá každý šestý reaktor na světě, v Česku kromě Temelína také Dukovany. Všech devět českých reaktorů, šest komerčních, dva výzkumné a jeden univerzitní, pracuje na ruské palivo.
Firma ČEZ v dubnu zrušila zadávací řízení na dostavbu dvou bloků Jaderné elektrárny Temelín, společnost ČEZ poslala písemné rozhodnutí oběma uchazečům v soutěži - americkému koncernu Westinghouse a ruskočeskému konsorciu MIR.1200. Tím bylo řízení ukončeno. Vypsání nového tendru podporuje prezident republiky Miloš Zeman.
Územní limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách jsou závazným usnesením vlády České republiky č. 444 z roku 1991, které bylo přijato na návrh tehdejšího ministra životního prostředí Ivana Dejmala. Definuje dobývací prostory a oblasti, kde jsou zásoby uhlí odepsané.
Jedná se o lokality: lom Bílina, Lom ČSA, lom Nástup – Tušimice. Hlavním důvodem jejich stanovení byla ochrana životního prostředí a krajiny v oblasti severních Čech. Limity slouží jako vládní záruka severočeským obcím, že se nadále nebude zhoršovat jejich prostředí a že mají dlouhodobou perspektivu své existence (tj. že má cenu zde kupovat nemovitosti, stavět a opravovat domy, rekonstruovat silnice, zakládat podniky a podobně).
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
