Petr Gazdík se pro ParlamentníListy.cz vyjádřil k nezvladatelnému přistěhovalectví na pozadí potopení lodě s uprchlíky ve Středozemním moři. „Z mého pohledu musí i tady víc jednat Evropská unie a nenechat to jenom na Itálii. Dokonce si myslím, že by měla jednat i ve spolupráci s mezinárodními vojenskými silami. A měla by se za každou cenu snažit posílat ty lodě co nejblíž k jejich domovským břehům zpátky do přístavu...Ti lidé většinou mají špatné vzdělání, špatnou jazykovou vybavenost a na pracovních trzích v Evropské unii jsou velmi těžce použitelní, takže jsou to potenciální příjemci sociálních dávek. A když to přeženu, tak když jich je teď sedm tisíc až deset tisíc týdně, co až jich bude sto tisíc týdně? Co budeme dělat jako státy Evropské unie potom? Rozložíme se? To prostě nejde a je potřeba, aby právě v této oblasti zasáhla Evropská unie. Pokud nezasáhne, je to její další selhání,“ řekl Gazdík pro ParlamentníListy.cz.
„Statisícové přílivy imigrantů, ať už z krátkodobého nebo z dlouhodobého hlediska, znamenají velké zlo. Nejen pro Evropu, ale posléze i pro imigranty samotné,“ pokračoval Gazdík. Ten vidí hrozbu i pro naši zemi: „V případě, že tento trend bude pokračovat a nic se proti němu nepodnikne, tak se ti lidé v rámci Schengenského prostoru časem posunou, až v Itálii nebude k hnutí. A pokud jich budou statisíce, mohou dospět i k nám a začne se to v našich velkých městech projevovat. Takže i my na to musíme být připraveni, ale hlavně musíme hrát mnohem aktivnější roli v Evropské unii...Když to zjednoduším, chci, aby zasáhla Evropská unie, a to tím způsobem, že se bude snažit co nejvíce uprchlíků už na moři vracet zpět. Každý stát Evropské unie, včetně nás, by měl v Bruselu přijít s návrhy, jak to aktivně řešit v rámci předcházení dalším problémům. To, že bychom přijímali nějaké kvóty uprchlíků, by byl až důsledek toho, že jsme tomu nepředcházeli. Podle mě zbytečný důsledek, když tomu můžeme předejít,“ dodal Gazdík.
Austrálie uprchlíky na své území vůbec nepouští
ParlamentníListy.cz se dotázaly politiků, co si o tom myslí. Velká část politiků s Petrem Gazdíkem souhlasí. Někteří upozorňují na možné problémy. Poslanci Úsvitu zmínili jako příklad Austrálii, která prý na své území žádné uprchlíky nepřijímá, internuje je na ostrovech a pak je pošle do jiných zemí.
„Já si myslím, že to, co říká pan Gazdík, je de facto postup, který byl domluven na Radě ministrů EU a který sděloval i premiér Sobotka. Myslím si, že to je logické řešení. Prostě ti lidé v Evropě v řadě případů vůbec žádné štěstí nemusí nalézt a to riziko je velké. Situace v řadě evropských zemí je taková, že ty vlády nejsou schopny to ustát. Občané nechtějí migranty přijímat po těch zkušenostech, které jsou zejména s lidmi, kteří v minulosti přišli právě zejména z některých arabských zemí. Takže je to logická úvaha. Asi jediné perspektivní řešení je pomáhat, aby se ta situace v zemích, odkud oni přicházejí, zklidnila a ti lidé tam mohli žít. Bude nás to možná stát nějaké peníze, ale je to lepší, efektivnější a nakonec levnější řešení než se přesvědčovat a hledat tady pro ty migranty nový domov,“ řekl ParlamentnímListům.cz předseda Senátu Milan Štěch z ČSSD.
„V zásadě má Petr Gazdík pravdu, ale námořní blokáda Libye by byla velmi nákladná a musely by ji dělat státy, které mají loďstvo, my bychom na to přispívali. Takže za předpokladu, že by to fungovalo, tak ano. Česká republika bohužel zmeškala šanci přijmout uprchlíky, kteří by nám byli kulturně blízcí, tedy křesťany ze Sýrie. Takže nakonec můžou přijít kvóty a pak už nebudeme mít na výběr. Takže svou nechutí, neochotou a lakotou se nakonec můžeme dostat do horší pozice, než kdybychom to řešili vstřícně a aktivně,“ řekl ParlamentnímListům.cz předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg.
„S tímto lze pouze souhlasit. Měli bychom si vzít za příklad ´australský model´. Austrálie uprchlíky na své území vůbec nepouští, tedy buď jim blokuje cestu, nebo je internuje na přilehlých ostrovech a posílá je do okolních zemí, pro které může být jejich přijímání přínosem. Především do Kambodže a Nové Guineje, a to na základě bilaterálních dohod. Tento model v Evropě ale narazí na rozdílnou azylovou politiku a právo, které Evropa, respektive Austrálie uplatňuje,“ sdělil první místopředseda Úsvitu a předseda jeho poslaneckého klubu Marek Černoch.
„Na tomto místě je ovšem třeba si uvědomit, že podoba mezinárodního azylového práva vznikala za úplně jiné světové politické situace. Arabské a africké země byly pevně drženy v opratích jejich tehdejších vládců a počty uprchlíků byly zlomkem toho, co vidíme v poslední době. Proto jsme si mohli dovolit velkorysé humanitární postoje. S menší počtem imigrantů si dříve cílové země dokázaly poradit, jenže nynější situace je naprosto odlišná. Nelegální imigranti vytvářejí uzavřené komunity, prosazují své tradice, kulturu a hodnoty na úkor nás, kteří jsme tady doma. Na úkor našich tradic, hodnot a kultury, nebo nerespektují naše zákony. A to prostě není možné. Přestaňme si už konečně lhát. Tyto humanitní postoje si jednoduše nemůže dovolit,“ dodal Černoch.
„Totéž, co Petr Gazdík, jsem řekl v neděli v Otázkách Václava Moravce,“ reagoval první místopředseda ODS a europoslanec Jan Zahradil.
_profil_top.jpg)
Ing. Jan Zahradil
„Na problematiku migrace z Afriky do EU jako velmi závažného problému jsem upozorňoval již před rokem. Situace se jenom zhoršuje. Problém je, že pod rouškou skutečných uprchlíků se mnohdy skrývají lidé, kteří jdou jen za lepší prací, ale také organizovaný zločin a terorismus. EU musí udělat razantní kroky, aby výrazně omezila důvody k migraci a udržela tyto lidi mimo schengenský prostor. To znamená intenzivnější investice do těchto oblastí do rozvoje ekonomiky a bydlení, a tím zajistit pracovní příležitosti a lepší podmínky pro potenciální ekonomické migranty. Ruku v ruce musí jít intenzivní snaha o rychlé ukončení válečných konfliktů v této oblasti. Likvidace dopravních prostředků pašeráků lidí je až to poslední zoufalé řešení,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz místopředseda Senátu Zdeněk Škromach z ČSSD.
EU musí pomoci v zemích uprchlíků, a ne si problém přenést do členských zemí
„Na moři už je pozdě. Jistá šance je likvidovat mafiány, kteří to organizují, na místě. I technicky bez lidských ztrát je obtížné změnit směr lodi. Navíc se ti lidé budou vracet. Pokud se týká lidí a jejich vzdělání, doporučuji všem politikům se podívat do uprchlického zařízení například do Klášterce nad Jizerou. Lépe jednou vidět než desetkrát poslouchat mediální zkratky a nesmysly. Navíc by muselo být předem jasné, kdo je politický a kdo ekonomický azylant. Gazdík má dost pravdu, ale tak jednoduché to není,“ řekl místopředseda poslaneckého klubu TOP 09 František Laudát.
„Tentokrát musím s panem Gazdíkem souhlasit. EU musí pomoci v zemích uprchlíků, a ne si problém přenést do členských zemí EU,“ uvedl poslanec ČSSD Ladislav Velebný.
„Pan Gazdík by si měl něco o uprchlících nejdříve zjistit a nezaměňovat uprchlíky a imigranty. Mezi uprchlíky například ze Sýrie je řada vzdělaných lidí. Jinak nemám rád obecně naivní řešení imigrace. Tu je potřeba řešit komplexně. Když vrátíte nelegálního imigranta do Libye, tak co se s ním stane? Ženy končí často jako prostitutky a muži jako dárci orgánů, aby vydělali na další cestu a zkusili to znovu. Kdyby šel problém imigrace lehce vyřešit, tak už je vyřešen,“ říká pro ParlamentníListy.cz europoslanec KDU-ČSL Tomáš Zdechovský.
„Takovým situacím by se mělo co nejvíce předcházet. Mělo by se pomoci stabilizovat ty země Středomoří v souladu s barcelonským prohlášením. To je věc, která není vůbec naplňována. Bez toho Středozemní moře nebude stabilní region. V rámci Evropy existují readmisní dohody o návratu osob a jsou normální ve vztahu s jinými zeměmi. V readmisi nevidím nic špatného,“ řekl redakci europoslanec KSČM Miloslav Ransdorf.
Psali jsme:
Mohou za to USA, Británie a Francie, které svrhly Kaddáfího
„Myslím si, že pan Gazdík se měl především vyjádřit v momentě, kdy Francie a Velká Británie bombardovaly Libyi, zabily Kaddáfího a po tomto zásahu v roce 2011 nastal rozvrat. V té době byl HDP na jednoho obyvatele 14 tisíc dolarů, bylo zdarma pro občany Libye vzdělání a zdravotní péče, zdarma byla energie a nájmy. Teď je v Libyi chaos, dvě vlády, nastupující Islámský stát a povolila hráz pro statisíce afrických migrantů. Mimochodem toto přesně Kaddáfí prognózoval a před vojenským řešením z tohoto důvodu varoval. Není mně známo, že by se pan Gazdík kdykoliv při podobné příležitosti, například mise USA proti Iráku, nějakým způsobem vyjádřil. A pokud ano, tak to bylo vždy ve prospěch vojenského řešení a vývozu demokracie ´na bodácích´,“ řekl předseda SPO a senátor Jan Veleba.
„Situace, která teď je ve Středomoří, podle mne žádné dobrá řešení nemá, jenom ta špatná. Neumím si představit, že by se lodě s uprchlíky vracely zpět. Vrátily by se na pobřeží Libye a co dál s nimi? Tam by se uprchlíci vytlačili z lodí a co dál? Nechat je na pospas a umřít hlady? Na druhou stranu, co se statisíci běženců v Evropě? Za této situace je třeba, aby se k zodpovědnosti za řešení exodu přihlásili ti, kteří to celé začaly – tedy Francie a Velká Británie s podporou USA. Není možné, aby někdo uplatňoval kvůli svým úzkým politickým zájmům svoji politiku za porušování mezinárodního práva a druhý nesl její důsledky. Tato hra je nebezpečná a její pokračování bude mít pro EU těžko řešitelné a odhadnutelné důsledky,“ dodal pro ParlamentníListy.cz Veleba.
Místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Antonín Seďa připomíná, že problém migrace souvisí nejen s ekonomickými problémy v třetích zemích, ale dnes je to i otázka uprchlíků a těžce zkoušených zemí. „EU musí postupovat koordinovaně a problémy řešit zejména tam, kde vznikají. Já osobně neznám vzdělanostní strukturu migrantů, ale jsem velmi skeptický vůči možnostem vracet uprchlíky již na moři. Spíše bych přivítal zlepšení ostrahy, a to za pomoci mezinárodního společenství, hranic zemí, které jsou domovem migrantů. Sám nesouhlasím s migračními kvótami, na straně druhé chápu země z jižního křídla EU, že žádají pomoc. Ta by měla být technická a humanitární,“ vysvětluje Seďa.
„Myslím si, že pan Gazdík stručně shrnul to, co my za hnutí Úsvit říkáme celou dobu. Je třeba situaci ve Středozemním moři okamžitě řešit, a ne čekat, až nám další problém přeroste přes hlavu. Nesmíme zapomenout na lidskost, ale pokud nám nepřekáželo svrhnout Kaddáfího bez jasného plánu co dál, musíme nyní stejně rychle a razantně řešit tento problém. Dříve, než se z něj stane problém přímo zde,“ varuje místopředseda poslaneckého klubu Úsvitu Petr Adam.
Nakonec sem přijde polovina Afriky a Evropa, jak ji známe, skončí
„Koncept ´pevnost Evropa´ nebo ´pevnost Česko´ považuji za neudržitelný a operace s pojmy jako ´zlo´ u lidí, kteří nejsou poháněni úmyslem škodit, nýbrž svým zoufalstvím, za nemístné. Obavy z nákladů jsou bez vyčíslení trochu populismem, protože ignorují možné přínosy při pozitivně laděné politice. Námořní patroly a deportace (předpokládám, že by uprchlíci neměli být na moři rovnou topeni?) by oproti tomu měly pouze náklady, přínosem by byla nejvýš eroze svědomí či soucitu,“ uvedl poslanec ANO Jiří Zlatuška.
„Těžko mohu věřit tomu, že se TOP09 začíná probírat ze svého eurohujerství. Eurohujeři, jako ti z TOP 09, jsou za tento dnešní stav zodpovědní. Takže pan Gazdík je zděšen ze svých vlastních politických činů. Ještě před několika měsíci by někoho s podobnými názory označil za extrémistu,“ uvedl poslanec Radim Fiala.
„Příliv emigrantů je třeba regulovat. Považuji zejména šíření islámu do EU za vážné nebezpečí,“ říká poslanec ODS Petr Bendl.
„Evropa si už dlouhodoběji neví rady s imigranty, kteří se do ní snaží dostat ze všech směrů a mnohdy všemi způsoby. Je přece nemyslitelné a praxe to již dlouhodoběji i naznačuje, že není vůbec takovýto nápor schopna zvládnout, ať už s ohledem na vlastní občany, tak ani ekonomicky. To není o xenofobii nebo rasismu, to je o každodenní realitě, které se politici bojí podívat přímo do očí. Při imigrační politice musí mít prioritu své občany a Evropu,“ připomíná senátor STAN Jan Horník.
„Souhlasím s Petrem Gazdíkem. Podle mě by se měli vracet nejen na moři, ale i ti, kteří se dostanou na břeh a u kterých bude jasné, že je Evropa láká hlavně z ekonomických důvodů. Na těch lodích skutečně nebývají vědci, inženýři nebo lékaři. Pokud vůbec měli nějaké doklady, ještě na moři se jich zbaví. Klidně to mohou být lidé, kteří mají na svědomí vyvraždění celých vesnic. Je třeba také připomenout vyjádření radikálních islamistů, že budou mezi uprchlíky infiltrovat své vycvičené bojovníky. Líbí se mi přístup Austrálie, kdy uprchlíky dávají na ostrov a následně jich většinu vrací. Na australskou půdu se tak vůbec nedostanou. Například Řecko má ostrovů dost a také značné dluhy vůči EU, které jen těžko někdy splatí. Mohlo by tak formou jisté splátky poskytnou EU pro tento účel některý ostrov. Pokud chce Evropa pomáhat, tak bychom se měli prioritně snažit pomoci vyřešit příčiny v místě – řešit jen následky je z dlouhodobého hlediska sebevražedné. Nakonec sem přijde polovina Afriky a Evropa, jak ji známe, skončí,“ říká poslanec Úsvitu Martin Lank.
Psali jsme:
To máme nečinně přihlížet, jak se poblíž pláží, na nichž se rekreujeme, topí lidé?
„Podobný přístup pokládám za sobecký. To máme nečinně přihlížet, jak se poblíž pláží, na nichž se rekreujeme, topí lidé, kteří neměli to štěstí a nenarodili se v bohaté Evropě, ale v zemích, v nichž pomáháme rozpoutat válku?“ reagovala na Gazdíkova slova poslankyně KSČM Zuzka Bebarová Rujbrová.
Podle poslankyně ČSSD Dany Váhalové jsou příčinou masové imigrace války. „Především je třeba ukončit občanskou válku v Sýrii, Libyi, Iráku a v mnoha afrických zemích. Nelze dodávat zbraně, cvičit vojáky a divit se, kde se vzaly uprchlické tábory. Válka nesmí být byznys. Cestou rozvojové pomoci můžeme pak přispět k obnově těchto zemí a postupnému zlepšování ekonomické a sociální situace. Cílem by mělo být, aby k migraci z těchto důvodů nedocházelo,“ navrhuje poslankyně ČSSD Dana Váhalová.
„Mezinárodní společenství by se mělo zasadit především o to, aby podobné imigrační vlny vůbec nevznikaly. To znamená zabezpečit pořádek přímo v krizových oblastech,“ soudí poslanec ANO Matěj Fichtner.
„Na tento problém jsou dva základní pohledy. Ten první je lidský. Ostatně i já, byť jako kluk, zažil rok 1968, kdy odcházela řada našich lidí ´za lepším´. Nešlo vždy jen o motivy čistě ideové. Neměli bychom na to zapomínat. Řadu z těchto lidí pak naši nynější spojenci a druhové v EU vyšoupli až do daleké Austrálie. Jistě nebylo vždy snadné vydýchat nálepku přivandrovalce. A právě tam. Nu a ten druhý pohled je obrana zájmu vlastního státu a národa. Existuje-li uvnitř EU ještě něco takového. Je dosti smutné, že Brusel řídí a reguluje mnohé, i naprosté prkotiny. Ale v tomhle punktu se v tom Itálie plácá sama. Zvláštní. Proč a co dál, to je spíše otázka na eurohujery. Tím já nejsem. Navíc moře nemáme už po století. A loďstvo pak od velké privatizace. Těžko se do toho mohu míchat. Zeptejte se raději na Zamini. Vždyť i lodě lze potápět, zapalovat. Experty tam na to mají,“ řekl poslanec ČSSD Jiří Koskuba.
„Pan poslanec Gazdík má svatou pravdu. Na sto procent s ním souhlasím,“ reagoval senátor ODS Jaroslav Zeman.
„Chápu tento ochranářský návrh, který sice bude ladit s většinovými názory evropské společnosti, jako opatření, které odsuzuje běžence k neskutečnému strádání až k smrti. Je třeba především řešit příčinu tohoto exodu. Vyspělý západ dlouhodobě vykořisťoval své kolonie a dnes tam přivodil rozvrat a občanskou válku. Lidé utíkají před hladem, zabíjením a tak dále. Skáčou na lep gangům, které jim za peníze slibují lepší život a obchodují s beznadějí. Tento stav je třeba napravit!“ domnívá se poslanec KSČM Miroslav Opálka.
To, co řekl Petr Gazdík, je podle poslance Úsvitu Karla Fiedlera jen část popisu skutečnosti, se kterou se dá souhlasit. „Neřekl zde však, a já to znovu opakuji, že problém je potřeba řešit tam, kde vzniká – tedy v původní zemi uprchlíků. Žádný problém nevyřešíme tím, že budeme řešit jeho důsledky, ale pouze, když vyřešíme či přispějeme k řešení jeho příčin. A ty nejsou ani v nárazových zemích Schengenu, ani na moři, ale v zemích, ze kterých migranti odcházejí nebo spíše utíkají. Obávám se však, že i přes první pozitivní náznaky toho současná Evropa není schopná. Cynické dosavadní přijímání migrantů na řešení problémů s vlastním úbytkem populace se dle předpokladu těch reálně uvažujících začíná zcela vymykat kontrole. Ale ta už navíc dávno není,“ míní poslanec.
Psali jsme:
Loni se do Itálie po moři dostalo přes 170 tisíc lidí a letos to bude stejně nebo více
Péče o nelegální přistěhovalce bude letos Itálii stát odhadem rekordní jednu miliardu eur (27 miliard korun), o 400 milionů eur více než loni, odhadlo italské ministerstvo vnitra. Do Itálie každoročně míří přes sto tisíc imigrantů, a to zejména na lodích z Libye. V současnosti je v italských záchytných zařízeních pro běžence 81 000 lidí, 65 000 z nich čeká na vyřízení žádosti o azyl.
Uprchlíků v Itálii v posledních letech kvůli konfliktům na severu Afriky a na Blízkém východě rapidně přibývá. Jak informovala ČTK, v roce 2013 přistálo u italského pobřeží 43 tisíc migrantů – třikrát více než o rok dříve. Loni se do Itálie po moři dostalo přes 170 tisíc lidí a letos jich podle dosavadních čísel bude přinejmenším stejný počet, nebo dokonce ještě více. Spolu s počty přistěhovalců narůstá i množství peněz, které Řím vydává na to, aby se o ně postaral. V roce 2013 na uprchlíky putovalo 500 milionů eur, loni 600 milionů. Podle italského ministerstva vnitra stojí péče o jednoho běžence 40 eur denně.
Summit EU minulý týden rozhodl ztrojnásobit prostředky pro záchranné operace ve Středozemním moři. Představitelé evropských států tak reagovali na nedávné námořní neštěstí, při němž u libyjských břehů přišlo o život až 900 lidí, kteří se snažili na lodi utéct do Evropy. Vojenskou operaci proti Kaddáfího režimu v Libyi vedly především britské, francouzské a americké vzdušné síly.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
