Ruský prezident Vladimir Putin pro italský list Coriere della Sera řekl, že „jen šílenec a pouze ve snech si může představit, že by mohlo Rusko náhle napadnout NATO“. Od Ruska se dle něj není čeho bát a jeho vojenská politika není globální ani agresivní. USA dle něj využívají strachu z Ruska a potřebují obraz nepřítele, aby tím podpořily své ambice na zachování vedoucího postavení ve světě.
„Myslím, že jen šílenec a pouze ve snech si může představit, že by mohlo Rusko náhle napadnout NATO,” řekl Putin v rozhovoru. Ten obvinil Spojené státy, že na obavy z Ruska sázejí, protože potřebují obraz nepřítele, aby tím mohly podpořit své ambice na zachování vedoucího postavení ve světě.
„Chci vám říci, že od Ruska se není čeho bát,” prohlásil Putin. Ruská vojenská politika podle něj „není globální, ofenzivní nebo agresivní”.
I šílenci v politice občas jsou
ParlamentníListy.cz se zeptaly našich politiků, co si o tom myslí. Většina politiků souhlasí s Putinem v tom, že je nesmysl, že by Rusko napadlo NATO. Někteří ale rozporují jeho tvrzení, že Rusko není agresivní.
„Slov jsme již slyšeli hodně. Uvidíme, jaká je realita. I šílenci v politice občas jsou,“ poznamenal pro ParlamentníListy.cz předseda KDU-ČSL a vicepremiér Pavel Bělobrádek.
MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA
„Myslím, že je to nejen racionální stanovisko, ale také zcela pravdivé. Ruská federace nemá žádnou vojenskou základnu přímo na hranicích USA, ani neexpanduje v rámci vojenských základen po celém světě,“ reagoval na Putinova slova místopředseda Poslanecké sněmovny a předseda KSČM Vojtěch Filip.
_profil_top.jpg)
„Není-li obsazení a anexe kusu sousední země a vyslání tisíců mužů na její území agresivní politika, tak bych potom rád věděl, co je agresivní politika v očích pana prezidenta. Je pravdou, že ruská vojenská politika se toho času soustřeďuje na euroasijskou pevninu, od Kamčatky do Evropy a na Blízký východ, kde mají základnu v Sýrii. Nejsou ještě v západní hemisféře, v obou Amerikách. Ale tvrdit, že chování Ruska není agresivní, to je zajímavý pohled. Když vás seřežu, vezmu vám peněženku, tak to asi podle tohoto pohledu není agrese. To je opravdu pozoruhodné,“ řekl ParlamentnímListům.cz předseda TOP 09 a poslanec Karel Schwarzenberg.
„Doufám, že Vladimir Putin opravdu dobře ví, že přímo napadnout NATO by skutečně bylo vysoko nad rámec možnosti Ruska a s největší pravděpodobností by Rusku a možná celému světu přineslo zkázu. Je ale pravdou, že USA a západní svět skutečně často využívají strašení Ruskem ke svým zahraničně politickým cílům. Je to velmi nebezpečný tanec na hodně tenkém ledě a sebemenší politická či strategická chyba by mohla velmi snadno vyvolat konflikt obřích rozměrů a důsledků,“ varuje předseda poslaneckého klubu Úsvitu Marek Černoch.
„S první částí výroku prezidenta Vladimira Putina lze souhlasit. Tak jako není v zájmu členských zemí Severoatlantické aliance bojovat s Ruskou federací, tak také nemůže být v zájmu této země válčit s NATO. Nicméně nemohu souhlasit s tím, že jedinou imperiální mocností na světě jsou USA. Realita je poněkud jiná. Ruská federace svou vojenskou účastí v Abcházii či Jižní Osetii a nyní na Ukrajině ukazuje své mocenské choutky i národní zájmy. Prostě Rusko chce mít svůj politický a hospodářský vliv v okolních zemích a také například v Asii či Latinské Americe. Z tohoto pohledu si nemají obě velmoci co vyčítat,“ míní místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Antonín Seďa.
Ing. Antonín Seďa
„No nevím. Vzhledem k dění na Ukrajině těm slovům nevěřím,“ říká místopředseda poslaneckého klubu ANO Bronislav Schwarz.
„Nedokážu posoudit, zda Rusko zaútočí, nebo ne. Jedno je jisté, pokud by to Rusko udělalo, dojde k jeho zničení a spolu s ním i podstatné části světa, miliony životů by byly ztraceny. Proč by to tedy Rusko mělo dělat? Já vím, že to mnohé překvapí, ale i obyčejní Rusové stejně jako my milují život a milují své děti. Tyhle válečné hry mne osobně absolutně nebaví. Místo hledání sjednocení vůči nepříteli, který je reálný a skutečně nás ohrožuje,“ uvedl místopředseda poslaneckého klubu Úsvitu Petr Adam.
Představte si, že by Rusové měli základny v Kanadě a v Mexiku zosnovali převrat...
Podle poslance a zakladatele hnutí Svoboda a demokracie Tomio Okamury USA využívají uměle vybičovaný strach z Rusů už přes šedesát a možná i více let. „Jen obraz silného nepřítele vám umožní zdůvodnit gigantické zbrojení a útočnou globální politiku. Rusko si v posledních dvaceti letech hájí vliv na své pohraničí. Představte si opačnou situaci než tu, kterou předvádí USA na Ukrajině, tedy, že by Rusové budovali v Kanadě své základny a v Mexiku zosnovali proruský převrat – to by Američani vyvolali třetí světovou válku,“ vysvětlil Okamura.
Tomio Okamura
„Odpověď je jednoduchá. Putin má bohužel pravdu. Už mě unavuje vytváření obrazu Ruska jako našeho ohrožení, i když důvodům rozumím. Je to snaha o ospravedlnění rozšiřování NATO směrem na východ k ruským hranicím – proti všem dohodám. Tato politika stupňování napětí a hledání nepřítele je velmi nebezpečná a nepřinese nic dobrého,“ řekl pro ParlamentníListy.cz předseda SPO a senátor Jan Veleba.
„Putin to řekl naprosto přesně! Už několikrát jsem doporučoval podívat se na mapu vojenských základen, které mají USA rozmístěny po celém světě, a ptal se, kdo mi může předložit stejnou mapu vojenských základen Ruské federace. Podívejme se na seznam států, kde USA rozpoutaly války, kde vyvolaly občanské války, vraždění se obyvatel mezi sebou. Tím nemyslím jen ten poslední příklad, tedy Ukrajinu. Ukažte nám stejný seznam, kde totéž rozpoutala Ruská federace, a máte důkaz, kdo je agresorem, kdo touží po výdělcích z prodeje zbraní, kdo chce ovládat svět i za cenu ohrožení života na této nešťastné planetě,“ řekl senátor Jaroslav Doubrava.
„USA skutečně vyvolávají úmyslně strach z Ruska, aby lépe ovládaly dokonce i své spojence. Ona s tím souvisí i jejich snaha nejen o zachování, ale i rozšíření sankcí proti Ruské federaci. Ony totiž značně poškozují ekonomiku EU, ale jich, USA, se v podstatě nedotýkají. Proč by na nich netrvaly, proč by své spojence k nim nenutily, když vědí, že tím ekonomiku EU, svého hospodářského konkurenta, poškodí. Takovými příklady bych mohl pokračovat,“ dodal Doubrava.
Stačí se podívat na počet zahraničních vojenských základen světových velmocí
„Stačí se podívat na dostupná fakta – například počet zahraničních vojenských základen světových velmocí. Já si opravdu nemyslím, že by Rusko chtělo někoho napadat. A ten strašák – naše okupace v roce 1968 – rozumný a průměrně vzdělaný člověk přece ví, že to bylo v jiné geopolitické situaci. U nás jsme tehdy sundávali pamětní desky americkým vojákům, kteří padli při osvobozování Plzně. A dodnes jsme se za to neomluvili,“ uvedl poslanec ANO Stanislav Berkovec.
„Rusku a jeho představitelům nevěřím. Už jsme to zažili v roce 1968,“ reagoval senátor ODS Jiří Burian.
„Myslím si, že před dvěma lety šílence jen napadlo, že by Rusko napadlo Krym a Ukrajinu a nyní vidíme výsledek. Vladimiru Putinovi se bohužel nedá nic věřit, a tak se nemůže divit, že NATO reaguje tak, jak reaguje,“ uvedl europoslanec KDU-ČSL Tomáš Zdechovský.
„Pana prezidenta Putina stejně jako pana prezidenta Obamu osobně neznám, to znamená, že do hlavy jim nevidím a slova jsou jen slova. I když zrovna tato znějí více než rozumně. Napadnout členský stát NATO stejně jako zaútočit na Rusko může opravdu jenom šílenec. Jenže i ten se může stát hlavou nějaké mocnosti. Atmosféra strachu je ideální k zamaskování spousty vlastních malérů a leváren. ´Rozděl a panuj´má stále svou platnost, když už nestačí ´chléb a hry´. Zaslechl jsem, že prý opět ´rozmístíme´ americké rakety středního doletu. Pochopitelně kde jinde než v Evropě! Já jsem tady přitom doma a doufám, že se mě na to někdo zeptá, zdali chci. A on tedy může. Je mi líto, já chci jednání. A jejich konkrétní výsledky. Nestojím o to, abych úvahy o tom, co s námi všemi tady možná bude, se dozvídal jen z médií. Nejen proto, že jsem zatím přece jenom poslanec. Ale vadí mi to jako občanovi. Prý svobodnému. Nu, abych řekl pravdu, nejsem si tím jistý. Opět. Že bychom jen opsali kruh? Ale to jsme pak zase zabloudili,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz poslanec ČSSD Jiří Koskuba.
Psali jsme:
Putin není blázen
„Souhlasil bych s tím, že Putin určitě není takový blázen, aby napadením členského státu NATO riskoval globální konflikt. Že bychom ale vůči Rusku mohli být zcela klidni, si úplně nemyslím. Nakonec důsledky i ´lokálních´ konfliktů nakonec můžeme pocítit také, třeba v podobě další vlny uprchlíků,“ míní poslanec Úsvitu Martin Lank.
„Jsem rád, že to bylo takto jasně a srozumitelně řečeno,“ odpověděl poslanec KSČM Miroslav Opálka.
„Ohledně Ruska je záhodno doufat v nejlepší scénář a připravovat se na nejhorší,“ myslí si poslanec ANO Matěj Fichtner.
„Samozřejmě obecně platí, že pouze šílenec by vyhlásil válku některému ze států NATO. Zrovna tak platí, že pouze šílenec by vyhlásil válku Ruské federaci. Pokud by došlo k jakémukoli střetu tohoto charakteru, tak by hrozil jaderný konflikt a destrukce naší civilizace. Touto cestou by mohli jít pouze hazardéři se zelenými mozky nebo nadnárodní finanční skupiny, které se při prosazování svých zájmů nezastaví před ničím. Tato válka by jim však profit nepřinesla. V zájmu všech rozumných lidí je, aby se napjatá mezinárodní situace řešila diplomatickou cestou, bez válečného konfliktu a zbytečných lidských obětí,“ upozorňuje poslanec ČSSD Richard Dolejš.
Putin mlží! Je to obyčejná finta k uchlácholení nepřítele
„Pokud toto Putin řekl, tak tvrzení, že ruská vojenská politika není agresivní, by byla zábavná, kdyby nestála tolik ruských i neruských životů,“ uvedl europoslanec KDU-ČSL Pavel Svoboda.
„Putin mlží! Je to obyčejná finta k uchlácholení nepřítele,“ reagoval poslanec ANO Miroslav Janulík.
„Říkám nahlas již několik měsíců totéž. Neznamená to, že Putinovi radím, jen jsme dospěli ke stejnému logickému závěru,“ sdělil poslanec ČSSD Stanislav Huml.
„Myslím si, že v tomto případě má Putin pravdu,“ reagovala stručně poslankyně KSČM Zuzka Bebarová-Rujbrová.
„Myslím si absolutně totéž. Vždy je třeba se ptát cui bono,“ uvedl poslanec KSČM Vojtěch Adam.
Putin v rozhovoru dále řekl, že Rusko musí reagovat na existující hrozby namířené proti Rusku. Dodal, že raketám vypáleným z amerických ponorek u Norska stačí 17 minut na to, aby doletěly do Moskvy. Problémem dle něho je, že USA jednostranně odstoupily od smlouvy na omezení protiraketové ochrany, která byla „úhelným kamenem mezinárodního bezpečnostního systému”. Zmínil, že USA opakovaně nabízel vytvoření společného protiraketového deštníku, ale bez úspěchu.
Putin připomenul, že „Rusko vlastně nemá žádné základny v zahraničí” a těch pár přetrvávajících je ještě pozůstatkem z doby SSSR. „Zrušili jsme naše základny v různých oblastech světa včetně Kuby a Vietnamu.” A zmínil, že by mohl ukázat, kolik základen mají USA po celém světě. V této souvislosti na závěr položil řečnickou otázku: „Může někdo očekávat, že Rusko odzbrojí jednostranně?”
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
