Kissinger preferuje dialog a vzájemný respekt před konfliktem. Současné hrozby vyžadují spolupráci mezi USA, Ruskem a dalšími mocnostmi – to je i případ Sýrie. Ukrajina má být dle něj zakotvena ve struktuře evropské a mezinárodní bezpečnosti tak, aby sloužila jako most mezi Ruskem a Západem, nikoli jako předsunutá hlídka na obou stranách.
„Zejména v blížícím se multipolárním světě má být Rusko bráno jako podstatný prvek jakékoli nové rovnováhy, a ne primárně jako ohrožení pro USA,“ napsal Kissinger.
„Současné problémy často vznikají v důsledku rozpadu funkčních státních celků. Počet území, která se vymkla vládní kontrole, se neustále zvyšuje. Takové šíření mocenského vakua nemůže vyřešit jeden stát, ať by byl jakkoli silný a mocný. V úvahu tak připadá pouze mezinárodní spolupráce mezi Ruskem, Spojenými státy a dalšími významnými světovými mocnostmi,“ upozornil Kissinger.
„Ukrajina musí být součástí evropské i mezinárodní bezpečnostní struktury takovým způsobem, aby vytvářela jakýsi spojovací most mezi Ruskem a Západem. Nesmí však být předsunutou hlídkou ani jedné strany. A pokud se jedná o Sýrii, tak je zřejmé, že místní a regionální frakce nemohou při hledání řešení jednat na vlastní pěst. Tím může být pouze kompatibilní americko-ruské úsilí ve spolupráci s dalšími klíčovými mocnostmi. V důsledku těchto kroků potom lze vytvořit model pro mírové řešení na Blízkém východě a možná i v jiných částech světa,“ je přesvědčen Kissinger.
„Aby však bylo tohoto kýženého cíle dosaženo, musí být na obou stranách viditelný respekt k životním hodnotám a zájmům strany druhé,“ říká známý teoretik i praktik mezinárodních vztahů.
Psali jsme:
Kissinger prokazuje více realismu než většina současných amerických i evropských politiků
ParlamentníListy.cz se dotázaly politiků, co myslí o těchto názorech Henryho Kissingera. Velká většina politiků s uvedenými názory Kissingera souhlasí.
„Souhlasím s tímto názorem,“ reagoval stručně, ale jasně na dotaz ParlamentníchListů.cz předseda hnutí ANO, první vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš.
„Ukrajina si má o sobě rozhodnout sama. Ne pakt USA-Rusko,“ odpověděl redakci předseda KDU-ČSL a vicepremiér pro vědu Pavel Bělobrádek.
MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA
„Myslím si, že Henry Kissinger prokazuje více realismu než většina současných amerických i evropských politiků,“ odpověděl předseda KSČM a místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Filip.
_profil_top.jpg)
JUDr. Vojtěch Filip
„Že dlouhodobá stabilita světa je bez Ruska nemožná, je jasné. Hledání této rovnováhy ale bude obtížné, pokud Rusko neprocitne z iluzí o tom, že je velmoc a že může jednat s partnery z pozice síly,“ říká místopředseda Poslanecké sněmovny a úřadující předseda STAN Petr Gazdík.
Podle předsedy Úsvitu Miroslava Lidinského velmocenské soupeření nikdy nepřispívalo bezpečnosti ve světě a bránilo spolupráci proti společným nepřátelům. „Dnes by se měla veškerá energie soustředit na boj s radikálním islámem. Právě Sýrie je místo, odkud přicházejí největší hrozby, které ani jedna strana sama nevyřeší,“ vysvětlil Lidinský.
„Ad 1) jedno bohužel nevylučuje druhé. Ad 2) most se vyznačuje tím, že kdokoli si nárokuje přes něj pochodovat. Již doktor Beneš si představoval Československo jakožto most a víme, jak to dopadlo. Úspěšně lze neutralizovat malé země – Švýcarsko, Rakousko, Finsko, sotva ale velikou zemi s bohatými zásobami břidličného plynu a tak dále. K tomu má ještě převelikého souseda, který ji považuje za součást svého světa,“ odpověděl čestný předseda TOP 09 a předseda Zahraničního výboru sněmovny Karel Schwarzenberg.
Karel Schwarzenberg
NATO zbrojí v desetinásobcích proti Rusku
Ministr obrany a poslanec ANO Martin Stropnický na dotaz redakce neodpověděl. Vyzval, aby mu ParlamentníListy.cz již neposílaly dotazy a odkázal na tiskový odbor a mluvčího. „Máme tiskový odbor a mluvčího. Přes ty je standardní informovat média. A to také děláme,“ uvedl. Na námitku, že se tážeme na dotaz ministra, nikoli ministerstva, již nereagoval.
„S tímto názorem určitě souhlasím. Zvláště v dnešní neklidné době, kdy je svět v ohrožení terorismem, je třeba spolupracovat a postupovat jednotně v boji proti tomuto zlu,“ míní místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Václav Votava.
„Moudrá slova od člověka, který ví z vlastní zkušenosti, co to je vytvářet z Ruska nepřítele.To, že cesta k míru je spolupráce, a ne vyhrožování nenávistí, ví každý, ale mírová spolupráce obnáší velká rizika pro současné vládnoucí politické a mocenské struktury. Proto to nechtějí připustit. Současní vládnoucí politici potřebují nepřítele a Rusko se svou historickou pověstí je ideální terč západní propagandy. Zbrojní lobby potřebuje odbyt a ten přináší jen válka nebo alespoň co největší hrozba války. A tak některé vedoucí země NATO na maximum provokují Rusko, protože sebemenší reakce pomáhá zvýšit napětí a zdůvodňuje investice do zbrojení, což přináší peníze komu? Přece NATO a zbrojní lobby a politikům navíc čas ohrožení zvyšuje vliv a popularitu,“ uvedl předseda SPD a poslanec Tomio Okamura.
„Porovnejte čísla a zjistíte, ze NATO zbrojí v desetinásobcích proti Rusku, že má mnohem více jaderných raket a další techniky, a že stojí na hranicích Ruska a obkličuje ho postupně ze všech stran. Řeknete co mají Rusové udělat, aby měli klid? Odstěhovat se na Mars? Od roku 1990 jsou kontinuálně v defenzivě pod tlakem NATO. A znovu zdůrazňuji, že cestou k míru je spolupráce s Ruskem, nikoli konfrontace, jelikož nad Ruskem se nepodařilo vyhrát ani Hitlerově milionové armádě. Musíme se soustředit na větší nebezpečí a tím je aktuální expanze radikálního islámu do Evropy – a zde nám může být Rusko naopak strategickým partnerem,“ dodal Okamura.
Tomio Okamura
„Henryho Kissingera si vážím jako pragmatického státníka. Tyto jeho názory znám, neříká je poprvé a souhlasím s nimi. Multipolární svět je realitou. Pokud má být zachována globální stabilita a bezpečnost, je třeba spolupráce Západu, Ruska a Číny, coby hlavních mocností. To by měl být základ světového řádu, který dnes není ohrožován soupeřením velmocí, ale nestabilitou a terorismem, které mají svůj původ v rozpadlých státech, v ´darebáckých státech´ a v nestátních aktérech typu Islámského státu a dalších islámských teroristických organizacích. Ukrajině by mělo být umožněno svobodně ekonomicky spolupracovat jak se Západem, tak s Ruskem a mocnosti by měly zaručit její neutralitu,“ míní předseda poslaneckého klubu Úsvitu Marek Černoch.
Asi zbytečně poteče krev...
„Politika z éry Kissingera je dávno pryč. Nikdo asi nepopírá, že Rusko je veliká země. Jenže jestli se sebou rychle něco neudělá, potom se rozpadne. Co se týká Ukrajiny, co si kdo dovolí vůbec v éře globalizace určovat, co budou Ukrajinci dělat a kam budou patřit? Tohle je drzá politika z let před rokem 1990. Dnes si jen tak někdo nenechá líbit cizí diktát. Pokud se o to budou Putinové či jiní pokoušet, asi zbytečně poteče krev. Říkám zbytečně,“ řekl předseda poslaneckého klubu TOP 09 František Laudát.
Ing. František Laudát
„No, asi souhlasím. Je to hodně přesné a opřené o praxi,“ reagoval na Kissingerova slova místopředseda poslaneckého klubu ANO a předseda Severočechů.cz Bronislav Schwarz.
„Pana Kissingera si vážím za jeho názory, protože nepatří do tábora amerických jestřábů. Je zřejmé, že harašení zbraněmi nikomu neprospívá. Globální problémy, zejména ty bezpečnostní, je třeba řešit vzájemnou spoluprací a v souladu s mezinárodním právem. Nicméně ani velmoci by si neměli dovolovat diktát, ať již politický či ekonomický, vůči kterékoli nezávislé zemi,“ říká místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Antonín Seba.
„Ano, dialog je určitě lepší než konflikt, Rusko toto však značně zkomplikovalo například okupací Krymu. A spolupráce při řešení konfliktu v Sýrii by byla dobrá. Ale je možná, když v tuto chvíli před Asadem, který má podporu Putina, utíkají další desetisíce lidí do Turecka?“ odpověděla místopředsedkyně TOP 09 a poslankyně Helena Langšádlová.
S Kissingerem souhlasí poslanec ODS Petr Bendl. „Rusko bude pro křesťansko-židovský svět důležité, neboť islámský svět expanduje a stává se extrémně nebezpečným nejen pro starý evropský kontinent,“ vysvětlil Bendl.
Psali jsme:
Ten protřelý lišák
„Ten protřelý lišák – letos mu bude třiadevadesát – není ani lidumil, ani rusofil. Prvním manuálem ´diplomacie objetí´, vedoucí k řízené eutanázii SSSR, byla právě jeho kniha už z roku 1957. Korigovala fiasko politiky, zkoušející to hrubou silou. Dnešní Kissingerovy výroky – ten poslední je z delší série – míří analogickou stopou. Krotí amok politických diletantů. Hasí jim sirky nad sudem s prachem. Dá-li si tu práci i Kissinger, je to exaktní barometr. Rizika, které hrozí – i karet, které rozdává geopolitika. Reálného poměru sil. ´Červené čáry´, jejíž překročení se nemá jak vyplatit. Společných priorit, které neradno pohřbít. V zájmu zemí, jako ta naše, je to tím víc,“ míní Josef Skála, znalec zahraniční politiky, který bude kandidovat na předsedu KSČM.
„Takové řeči jsou od Henryho Kissingera, nebo jak se jmenuje, velice nebezpečné. Mohly by vést k mírovému urovnání sporu, což by byla naprostá katastrofa zejména pro výrobce a prodejce a zbraní, jak jistě každý soudný člověk uzná. Myslím, že skuteční experti, například paní Langšádlová, by se měli tomu Putinovu agentu podívat na zoubek,“ ironizoval europoslanec za ČSSD Jan Keller.
„Henry Kissinger byl asi jedním z mála realisticky uvažujících politiků USA a jak vidět, zůstal jím. Má naprostou pravdu, že v blížícím se multipolárním řádu musí být Ruska jak vnímáno jako základní prvek globální rovnováhy je to základní předpoklad. Nemyslím si, že bychom mohli nalézt případ, kdy by Rusko, popřípadě Sovětský svaz byli pro USA nějakou hrozbou. To, že byl může tvrdit takový pan Štětina a jemu podobní, kteří nemohou snést, že by se svět dostal do pohodového života, protože neustálé vyvolávání nějakého napětí je asi slušně živí. Souhlasím i s tím, že současné hrozby ve světě vyžadují velmi úzkou spolupráci nejen mezi Ruskou federací a USA, ale mezi všemi státy, kterým jde o klid a bezpečí ve světě. Ano, Sýrie může být takovým případem, připustí li to USA a jejich vazalové“ uvedl senátor Jaroslav Doubrava.
„Pokud jde o Ukrajinu, to je přece záměr Ruska od počátku. Pokud vím, v tomto duchu vystupuje stále, přestože pan Schwarzenberg, Dienstbier Štětina a další stále tvrdí opak. Ano, Ukrajina by měla být takovým mostem. Bylo by to to nejlepší řešení pro ní, Rusko, ale a to bych vyzdvihnul nejvýše, pro celou Evropu, pro celý svět. Musím dodat, že Henryho Kissingera si za to, že dokázal takový názor vyslovit, velmi vážím. Obávám se, že mu nebude popřáno sluchu a světovládné USA budou nadále vyvolávat konflikty a budou vraždit, jako je tomu doposud,“ dodal Doubrava.
Mostem vztahů mezi USA a Ruskem by spíš mělo být Slovensko a Česko
„Opět sdělím to stejné, co již dříve vícekrát. Rusko má být bráno a také jednat s ním jako s partnerem, nikoliv jako soupeřem. Bude to ku prospěchu všech, zejména bezpečnostního, ale i ekonomického. Tedy zcela souhlasím s první části výroku Henryho Kissingera. S druhou částí, že Ukrajina by měla nebo mohla být mostem mezi Ruskem a západem, až v případě, že situace na Ukrajině se stane přehlednou a jasně čitelnou. Stávající situace tam, a současná Ukrajinská vláda,u mě důvěru rozhodně nemá,“ uvedl místopředseda Úsvitu a poslanec Karel Fiedler.
„Osobně mám jiný názor. Nemám rád parcelování světa mocnostmi a jejich politiky,“ reagoval europoslanec KDU-ČSL Tomáš Zdechovský.
„Kissinger má zkušenosti a ví, že konflikty mezi velmocemi se nevyplatí nikomu a naopak dialog vede k pokroku. Mostem vztahů mezi USA a Ruskem by spíš mělo být Slovensko a Česko. Ukrajina se moc zkompromitovala a bude ještě dlouho nestabilní hlavně vinou politiky USA,“ uvedl senátor KSČM Václav Homolka.
„Myšlenka je to výborná. Pan Kissinger by ale měl začít tím, jak realizovat začlenění Ukrajiny do struktury evropské a mezinárodní bezpečnosti pomoci zrušením ruské anexe Krymu a ukončením ruské intervence na Východní Ukrajině. Stejně dobrá myšlenka je mimochodem využívat přívalové deště k závlaze suchých oblastí a doplnění zásob ve vodních nádržích, nikoli k povodním. Přemluvit dnešní Rusko k respektování územní celistvosti a suverenity svých sousedů může být stejně snadné, jako přemluvit přírodu k tomu, aby vodu jen doplňovala, ale nedělala povodně. Je ale hezké, že se pan Kissinger snaží propagovat možnost vybudování ráje na zemi,“ uvedl poslanec ANO Jiří Zlatuška.
Psali jsme:
Být mostem je zajímavé, ale po mostech se šlape
„Do značné míry má pan Kissinger samozřejmě pravdu. Celosvětové problémy musíme řešit se všemi relevantními partnery a bylo by chybou se domnívat, že si můžeme dovolit Rusko do konverzace nezahrnout. Vztahy mezi těmito aktéry by však měli být postaveny na principu rovnosti a nikoliv dominance. To si nejsem jista, že pan Kissinger a obecně americká garnitura zcela chápe,“ uvedl europoslankyně KSČM Kateřina Konečná.
„Já s Kislingerem souhlasím. Myslím si, že v Evropě máme větší problémy, než je Rusko,“ reagoval senátor ODS Jaroslav Zeman.
Senátor Petr Gawlas uvedl, že s názorem Kissingera souhlasí. „Současné napětí ve vztazích Rusko-USA a Evropa nepřináší žádné ze stran nic pozitivního. Vzájemný konflikt a vyhrocené vztahy silně poškozují všechny strany. Vnímání Ruska coby protivníka nás vrací někam do dob studené války a takovéto geopolitické rozložení sil by mělo být definitivně minulostí. Největší nebezpečí pro Evropu, Rusko i USA má společného jmenovatele a tím je konflikt na Blízkém východě, rozpad státních útvarů a sílící islámský extremismus. Nejprve je ale třeba dořešit otázku Ukrajiny, což nebude rozhodně jednoduché,“ vysvětlil Gawlas.
„Na toto vyjádření lze odpovědět i velmi stručně. Děkuji za ně a za realistický přístup k budování optimální strategické rovnováhy a snad i její efektivnosti,“ říká poslanec KSČM Miroslav Opálka.
„Souhlasím s nutností spolupráce, nicméně je podmíněná změnou politiky současného Ruska, které musí přestat ohrožovat i verbálně své sousedy. Být mostem je zajímavé, ale po mostech se šlape. Podobnou zkušenost má Československo z let 1945-1948,“ míní europoslankyně KDU-ČSL Michaela Šojdrová.
Pokud funguje diplomacie, mlčí zbraně
„Souhlas s Kissingerem. Moudré a vlastně i jednoduché. Jen aby to současní papaláši za mořem i tady nejen zaznamenali, ale vzali i za své. Jen se obávám, že zbrojařům se to líbit nebude,“ říká poslanec ČSSD Jiří Koskuba.
„V podstatě se vším, co Kissinger zmiňuje, souhlasím, a vítám to. Otázkou zůstává, zda se to také stane, zejména v přístupu USA k Rusku, realitou. Vyhlášení se často může od skutečnosti lišit,“ míní poslanec KSČM Jiří Valenta.
„Myslím si, že Henry Kissinger je velmi zkušený politik a každý jeho názor má velkou váhu na mezinárodní situaci. Bipolární svět už není, ten je minulostí, všichni se na tom shodují. Je však důležité, aby všichni hráči dodržovali mezinárodní dohody a smlouvy, pak to může fungovat,“ míní poslanec ANO Pavel Šrámek.
„S panem Kissingerem v tomto případě naprosto souhlasím,“ reagoval poslanec KSČM Vojtěch Adam.
„Pokud funguje diplomacie, mlčí zbraně. Proto více diplomacie a rovnováhy je pro mír zásadní,“ uvedl poslanec ČSSD Stanislav Huml.
Psali jsme:
Henry Kissinger chápe, že se světová hegemonie nezadržitelně stěhuje do Číny
„Henry Kissinger chápe, že se světová hegemonie nezadržitelně stěhuje do Číny, a pro USA je nanejvýše špatné, pokud Rusko bude oficiálním partnerem Číny a nepřítelem USA. Z jeho strany jde tedy o pragmatický náhled na objektivní situaci, která již nastává a bylo by dobré, aby si to uvědomili nejen bývalí, ale i i současní ministři ve vládě USA. Sýrie je typickým důkazem, že faktickou situaci ještě vláda USA nehodlá vidět, dělá chybu za chybou. Média mohou dále lhát o tom, jak Rusko bombarduje umírněnou politickou opozici Asada, každý kdo má všech pět pohromadě musí vědět, že umírněný politický oponent nemůže mít v rukou samopal. Mezinárodní právo je jasné, jde zpětně vyhodnotit, kdo v Sýrii bojuje v souladu s mezinárodním právem a kdo ne. Na cizí území můžete vstoupit jen s mandátem Rady OSN, nebo řádné vlády daného státu. V tomto směru má tzv. Černého Petra v rukou koalice vedená USA,“ uvedl senátor Jozef Regec.
„Asadova armáda v posledních dnech silně postoupila dopředu, ačkoliv úspěchy měla po celou dobu od zásahu Ruska. Jen za období prosince až poloviny ledna osvobodila přes 150 měst a obcí. USA neudělaly vůbec nic se svým spojencem Tureckem, aby zabránily rabování nafty z okupovaných území Iráku a Sýrie, kterou tady v Evropě pravděpodobně kupujeme i my. Kudy a jak ta nafta je dopravována je prokazatelné, a to že česká média záměrně tato fakta zkreslují je jedno. Za takovéto situace se domnívat, že Rusko v čemkoliv vyhoví je nesmyslné. Aktuální vojenské mapy v Sýrii jednoznačně svědčí o úspěších Asada a tím klesne mezinárodní respekt USA o další stupeň. Čína se na to všechno dívá jakoby shora a je jasné, koho si vezme za spojence, pokud to bude potřeba,“ vysvětluje Regec.
Ukrajina byla podle Regece po rozpadu SSSR byla v podstatě mostem do Ruska: „Nebyla v EU ani v NATO, tedy rozhodně působila jako stabilizační prvek daného regionu. Janukovič podepsal přistupující dohody ke vstupu do EU, dohodl se na mimořádných volbách a fakticky se ve Vídni vzdal moci. To ale nestačilo, neústavní převrat, který byl v Kyjevě zorganizován, posvětila EU i USA a nový prezident Porošenko už nemá Ukrajinu plně pod kontrolou. Za všechno dle EU a USA však může jen a jen Rusko. To takový přístup považuje za nespravedlivý, odmítá jej.“
„Z těchto důvodů je dobré si uvědomit, že Rusko již ztratilo chuť se s Evropou o Ukrajině bavit. Dojem, že Evropa a USA budou určovat Rusku jak se má k Ukrajině chovat je zcela mylný a pro USA a EU je to větší debakl, než je dosud Sýrie. Putin v prosinci ve svém hlavním projevu o stavu Ruské federace Ukrajinu pomalu ani nevzpomněl a tím dal najevo, že svoji budoucnost si má řešit sama bez pomoci Ruska. Nedá jim už ani rubl. Je prokazatelné, že od rozpadu SSSR Rusko Ukrajinu finančně dotovalo a dál již nebude. Kyjevská vláda je zvyklá nastavit ruku a sdělit kolik potřebuje peněz. Takto se ale můžete chovat jen do chvíle, kdy je o vás zájem. Kdy jsou dvě strany, které se o vás přetahují. Můžete si tak určovat podmínky. Zde bohužel pro Ukrajinu jedna strana již nehodlá dělat nic a druhá má problémy sama se sebou. Celé týdny byl Krym bez elektřiny a přesto 93 procent občanů se vyslovilo, že raději být bez elektřiny, než jít zpět do Ukrajiny a brát od ní dál elektřinu. Kdo takové signály o stavu Ukrajiny nechce vidět, bude jednou překvapen. Ve věci Ruska žijeme jako v pohádce Tři veteráni. Za svůj život jsem už zažil, kdy se vůči němu odlévaly jen písmenka a nyní se zase lijí jen koule. Ani jedno nepovažuji za správné,“ uzavřel Jozef Regec.
Henry Alfred Kissinger
Henry Alfred Kissinger (* 27. května 1923) je americký diplomat německého židovského původu a laureát Nobelovy ceny míru. Pracoval jako poradce pro národní bezpečnost a později současně i jako ministr zahraničních věcí v Nixonově administrativě. Ve stejné funkci působil i v administrativě prezidenta Geralda Forda po Nixonově rezignaci. Byl spojován s politikou uvolňování napětí se Sovětským svazem détente.
V roce 1962 byl na Harvardu jmenován profesorem. Byl poradcem amerických prezidentů Dwighta D. Eisenhowera, Johna F. Kennedyho a Lyndona B. Johnsona, ale do povědomí širší veřejnosti se dostal až za Richarda Nixona, který jej jmenoval poradcem v otázkách národní bezpečnosti USA. Jako akademik proslul kupříkladu svou knihou Umění diplomacie. Vydal i několikasvazkové paměti.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
