Čeká Evropu další nebo dokonce ještě horší migrační krize než před lety? Od víkendu přicházejí z Řecka zprávy o dramatických bojích na hranici. Desetitisícům migrantů, kteří se pokoušeli dostat do Evropy, se postavila řecká armáda, a byly zaznamenány i případy, kdy se na ostrově Lesbos chopili iniciativy přímo místní občané.
Řecko, které má s Tureckem pevninskou i mořskou hranici, deklarovalo odhodlání hranice EU ubránit a nepřipustit opakování situace z roku 2015.
Situace v posledních dnech eskaluje poté, co turecké úřady řekly migrantům, že hranice do Evropy jsou otevřené. O překročení hranic EU se během jediného víkendu pokusilo 65 tisíc lidí, tolik jako za celý minulý rok. Turecko zpochybnilo dohodu z roku 2016, podle které má migranty zadržovat (výměnou za štědrou finanční pomoc od zemí EU). Hovoří se dokonce o tom, že migranti měli být na turecké hranice sváženi vládou vyslanými autobusy.
Otázkou je, jak dlouho bude samotné Řecko ochranu vlastní hranice zvládat, začíná se mluvit o možné pomoci členských států EU. ParlamentníListy.cz se proto zeptaly ve Sněmovně, zda bychom měli poskytnou i vojáky či policisty, pokud by Řekové o takovou formu pomoci požádali, nebo poskytnou jinou podporu.
“My v současnosti pomáháme v Severní Makedonii. Jsme připraveni pomáhat všude po Evropě, musí to ale být centrálně koordinovaná akce celé Evropské unie,” reagoval na dotaz PL premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš.
Exministr zahraničních věcí, poslanec a čestný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg byl ve své odpovědi stručný, ovšem zcela jasný. “Samozřejmě,” odvětil na otázky.
“Ano, jsem přesvědčen o tom, že pokud o to Řecko požádá, měli bychom policisty poslat na pomoc hlídat vnější hranici EU,” uvedl první místopředseda Sněmovny a šéf KSČM Vojtěch Filip.
Podle poslance hnutí ANO Patrika Nachera je třeba zjistit, jak jsou dosud využívány finance poskytované EU na ochranu hranic. “Pokud nás o to partneři požádají, měli bychom pomoci, to je zjevné. Jinou otázkou je, jakou roli hraje EU, Frontex a na co se používají prostředky určené pro ochranu vnějších hranic EU. Dále se ptejme, jak se tyto hranice chrání a zda porušilo Turecko dohodu a jestli je spolehlivým partnerem,” táže se Nacher.
Fotogalerie: - Na vládě
„Tisíce mimořádně agresivních nelegálních islámských migrantů se snaží od uplynulého víkendu si vynutit vstup do Evropské unie a násilně útočí na řecké policisty na řecko-turecké hranici. Migranti křičí Alláhu Akbar (Bůh je velký), útočí kameny a vším možným, co se dá zapálit a vrhnout na řecké policisty,“ varoval předseda hnutí SPD a místopředseda Sněmovny Tomio Okamura.
Pakliže nebude možné davy migrantů snažících se proniknout násilně do EU zastavit jinak, lze podle poslance Jaroslava Foldyny použít i krajní prostředky. “Víc než o hmotnou a materiální pomoc musí Evropa přistoupit k tomu, aby byla použita přiměřená síla při nelegálním překračování hranic tak, aby byly ochráněny životy a zdraví občanů EU. Stejně tak, aby z dosahu státních hranic byly vykázány všechny neziskové organizace. Řešit to musí pouze oficiální orgány,” uvedl Jaroslav Foldyna, který před týdnem po 30 letech vystoupil z ČSSD.
Z jiného pohledu se na věc podíval poslanec a šéf Trikolóry Václav Klaus. “Vojáky a policisty budeme potřebovat na koronavir. Řecko má asi dvacetkrát větší armádu než my. Pokud budou chtít, situaci zvládnou,” míní Klaus.
“Samozřejmě,” odpovídá na otázku redakce poslanec KDU-ČSL a exšéf této strany Pavel Bělobrádek. “Za naší vlády jsme pomohli státům, které o to stály. Maďarsku, Slovinsku, Makedonii atd. Vyslali jsme cca tisíc lidí a materiál. Řecko a Itálie nechtěly,” připomíná.
“Vzhledem k tomu, že se dnes na řeckých hranicích bojuje za naše kulturní hodnoty Evropy, které jsme zdědili po předcích, je pomoc Řecku absolutní priorita,” má jasno exministr kultury a poslanec ČSSD Antonín Staněk.
Podle poslance SPD Radovana Vícha bychom pomoci rozhodně měli. “Vláda ČR by v této souvislosti měla urychleně zahájit jednání s Řeckem s cílem zjistit jeho aktuální potřeby a podle toho jednat. Pokud o to Řecko požádá, potom neprodlené vyslání našich vojáků či policistů na pomoc Řecku při ochraně evropských hranic v boji s organizovanou ilegální migrací podněcovanou Tureckem, považuji za adekvátní a nutné. Jako další krok by mělo být okamžité zahájení jednání vlády ČR s Bulharskem, Severní Makedonií, Srbskem a především Maďarskem s cílem zjistit jejich aktuální potřeby ve smyslu poskytnutí armádní či policejní pomoci jejich zemím při ochraně jejich státních hranic na tzv. balkánské trase. Ta se opět ocitá pod hrozícím enormním tlakem v důsledku této ilegální migrační vlny. Český ministr zahraničí Petříček (ČSSD) si také může předvolat tureckého velvyslance, aby přednesl vysvětlení o účelu tureckých akcí. Může (a měl by) ponížit diplomatické vztahy s Tureckem a odvolat odsud českého velvyslance. Naši ministři také mohou navrhnout uvalení hospodářských sankcí proti Turecku a hlasovat proti posílání dalších peněz Turecku v rámci smlouvy o migraci s EU,” navrhuje razantně Vích.
“Evropská unie musí najít způsob, jak Řecku pomoci tuto situaci řešit,” myslí si poslanec ČSSD a hejtman Vysočiny Jiří Běhounek.
Nabídku pomoci podpořila i poslankyně Trikolóry Zuzana Majerová Zahradníková. “Ano, ale v prvé řadě by měla okamžitě zasáhnout EU vůči Turecku, které, ač podepsalo dohodu o zadržování migrantů a dostává ročně desítky milionů, bezostyšně vydírá a vyhrožuje Evropě. EU se opět projevila ve své neschopnosti pomoci tam, kde je třeba. A Řekové teď bojují za nás za všechny, za celou Evropu. Pomoc si zaslouží,” uvádí jednoznačně.
Propadají Češi zbytečné panice, pokud jde o koronavirus?Anketa
Kateřina Konečná, europoslankyně za KSČM podporu Řecku též prosazuje. “Ačkoliv mám vždy trošku problém s vysíláním našich vojáků do zahraničí, tak v tomto případě si myslím, že je i v našem zájmu pomoci řešit situaci, která tam vznikla. Zároveň je potřeba razantně vystoupit proti Turecku, které dostává miliardy korun, aby se podobné věci nestávaly! Nesmíme se nechat vydírat Erdoganem!” vyzývá.
“Na řeckých hranicích se dnes bojuje i o naši budoucnost. Je naší povinností urychleně poskytnou Řecku jakékoliv posily, které můžeme uvolnit. Vůbec netuším, co dnes dělají vojáci NATO na ruských hranicích, když je EU napadeno v Řecku. Kde je vůle, tam je i cesta. Ovšem kdo nechce, hledá důvody, proč to nejde,” sdělil poslanec Lubomír Volný.
Podle poslance SPD a bývalého diplomata Jiřího Kobzy již Řekové o pomoc požádali. “Při vědomí, že na řecké hranici se bojuje i za Českou republiku, bychom jim měli poskytnout veškerou možnou pomoc, materiální i lidskou a zaplatit to z peněz určených EU jako výkupné Turecku. Teď bude rozhodovat, jak rychle bude naše vláda schopna se rozhodnout. Mandát na vyslání armády má,” připomíná Kobza.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
