Ministr vnitra v demisi Martin Pecina přiblížil návrat Petra Lessyho do funkce policejního prezidenta. V přezkumném řízení totiž rozhodl o zrušení rozhodnutí svého předchůdce Jana Kubiceho o propuštění Petra Lessyho ze služebního poměru příslušníka Policie ČR. Odůvodnil to verdiktem Městského soudu v Praze, podle něhož bylo trestní stíhání Petra Lessyho zastaveno s tím, že už samotné jeho zahájení bylo nepřípustné.
Tímto krokem došlo dle názoru Ústavu státu a práva Akademie věd k situaci, kdy jsou ve funkci dva policejní prezidenti. Aby nedošlo k destabilizaci policie, udělil ministr vnitra Petru Lessymu dovolenou až do vyřešení tohoto stavu. „Očekávám, že brigádní generál Martin Červíček v souladu se svými dřívějšími vyjádřeními nebude lpět na pozici policejního prezidenta a že se společně domluvíme na jejím předání,“ prohlásil Martin Pecina s tím, že v opačném případě začne přezkum pravomocného rozhodnutí, jímž byl do funkce ustaven.
Pecina musel respektovat výrok soudu a nemohl čekat
Ministr vnitra v demisi je s ohledem na stávající právní stav přesvědčen, že se pravomocné rozhodnutí o Červíčkově ustavení do funkce policejního prezidenta dostalo do rozporu se zákonem. „Ministr Pecina udělal jen administrativní záležitost, a to, že je ministrem v demisi, vůbec nevadí. Neměl jinou možnost. Musel respektovat výrok soudu a nemohl čekat další měsíc nebo i delší dobu, že to nějak vyhnije. To nejde,“ komentuje pro ParlamentníListy.cz Pecinův krok senátor František Bublan, jenž vedl Ministerstvo vnitra v letech 2004 až 2006.
Psali jsme:
Situace je podle něj důsledkem zásadní chyby předchozího ministra vnitra Jana Kubiceho. „Pokud bylo podezření, že pan Lessy spáchal trestný čin, tak ho měl Kubice postavit mimo službu a pověřit řízením policie prvního náměstka. A do doby, než by rozhodl soud, tak by byl jenom pověřený policejní prezident a pak by se to buď vrátilo do původních kolejí, nebo kdyby byl pan Lessy odsouzen, tak by nastala cesta výběrového řízení na nového policejního prezidenta,“ vysvětluje František Bublan.
Kubice nemohl čekat, protože ho ODS k odvolání Lessyho tlačila
Senátor nyní neočekává, že by se aktéři této kauzy dohodli, ale bude třeba správního řízení. „Případně to dá někdo k Nejvyššímu správnímu soudu, a ten bude muset rozhodnout. Kubice měl skutečně počkat na to, jak se k tomu případu vyjádří soud. On čekat nechtěl, respektive nemohl, protože ho ODS tlačila do toho, aby Lessyho odvolal. Tak to učinil, no a teď z toho máme tenhle guláš,“ konstatuje exministr vnitra František Bublan.
Mgr. František Bublan
Podle Radka Johna, který rezortu vnitra šéfoval v letech 2010 až 2011, právě on Petra Lessyho do funkce policejního prezidenta jmenoval, však nešlo jen o ODS. „Odvolání pana Lessyho za každou cenu vzniklo tlakem ODS a TOP 09, aby byl odstraněn policejní prezident, který konečně učinil policii nezávislou a odolával tlakům například pana Kalouska i pana Nečase. A byl to vzkaz policistům ´Zameteme s vámi, pokud budete zlobit, pokud budete vyšetřovat v nejvyšších patrech politiky´,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Radek John.
Kalousek křičel, že Lessyho dostane do tepláků
A přidává vzpomínky na to, jak aktivní byl při odstraňování Petra Lessyho místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. „Řídil jsem bezpečnostní výbor, jehož se zúčastnili oba dva pánové. Ministr financí Kalousek tam lhal o svém telefonátu policejnímu prezidentovi Lessymu, jenž říkal, že půjde na detektor lži, zatímco pan ministr financí v žádném případě na detektor lži jít nechtěl. A pamatuji si, jak pan Kalousek křičel na chodbách České televize, že dostane Lessyho do tepláků. Samozřejmě ten tlak byl od ODS, ale byl ve vzácné shodě a za podpory TOP 09,“ tvrdí exministr vnitra Radek John.
Má tedy jasno o tom, proč Jan Kubice musel tehdejšího policejního šéfa z funkce odstranit. „Provinění policejního prezidenta Lessyho spočívalo v tom, že neposlouchal a nehlásil vyšetřování na rozdíl od policejního prezidenta Martinů. Zažil jsem v prosinci 2010, jak policejní prezident Martinů šel se šéfem protikorupční policie panem Vrbou za panem Nečasem a hlásili mu údaje ze živého spisu pana Michálka, a to dokonce v situaci, kdy pan Nečas byl v té kauze zaangažován,“ upozorňuje Radek John, jak to u policie fungovalo.
Nebýt ve funkci Lessy, dostal by Nečas informaci o Nagyové
Praxe byla tehdy taková, že policejní prezident poslušně hlásil politickým špičkám, co se kde vyšetřuje. „A kdyby se nám nepodařilo ustavit policejním prezidentem Petra Lessyho, tak jsem přesvědčen, že by premiér Nečas později dostal informace, že je vyšetřována Jana Nagyová a nikdy bychom se nedostali k odhalení naprosto šílených věcí, které se děly na Úřadu vlády,“ myslí si bývalý šéf rezortu vnitra.
Stejně jako František Bublan je přesvědčen, že základní chybou bylo to, že Martin Červíček byl do funkce ustaven, nikoli jen pověřen. „To byla bohorovnost ODS a TOP 09, které si myslely, že zválcují všechno na věčné časy a že ohnou právo tak, jak ho ohýbaly v minulosti. Červíček byl výborný policista na krajském ředitelství v Praze a likvidování policistů je věc, která by tu už nikdy neměla nastat. Nicméně si myslím, že je třeba vrátit stav, kde začalo bezpráví. A bezpráví začalo zničením policejního prezidenta Lessyho,“ má Radek John jasno o tom, kdo by po dvojvládí měl zůstat policejním prezidentem.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
