Na jednání o zákonu o platech ústavních činitelů dnes stačilo poslancům jen sedm minut. Podle vládního návrhu mají totiž tyto platy vzrůst od ledna o jedno procento. Poslanci ale dnes souhlasili s tím, aby výbory měly na debatu o předloze 17 dnů místo obvyklých dvou měsíců. Zřejmě budou navrhovat změny. Plénum by mohlo o platové novele rozhodovat na řádné prosincové schůzi.
V debatě dnes vystoupila jen ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD), která navrhla zkrácení lhůty pro výbory o 43 dnů, případně o měsíc. Sněmovna její první návrh hlasy 134 ze 139 přítomných poslanců bez diskuze schválila. Mimořádná schůze svolaná na žádost koaličních poslanců tím skončila. Po půlhodině byly překvapivě namísto poslanců v zasedací místnosti PS k vidění děti. Sněmovna zřejmě uspořádala den otevřených dveří pro školy.
Mgr. Michaela Marksová
Pokud by novela nebyla schválena, prezidentovi, členům vlády nebo poslancům a senátorům by se zvýšily platy od ledna po několikaletém zmrazení skokově o více než čtvrtinu. To by ale znamenalo, že by se základní plat poslance zvýšil z nynějších 55 900 korun na 70 400 korun měsíčně.
Sobotka: O tři a půl procenta
Vláda původně navrhla, aby se platy politiků zvedly jen o jedno procento, ovšem premiér Bohuslav Sobotka přišel ve středu s návrhem, podle kterého by činitelům vzrostly mzdy o tři a půl procenta stejně jako státním zaměstnancům. Ze sněmovny ale znějí hlasy, podle nichž by se měl znovu zavést automatický výpočet, který fungoval před zmrazením.
Diskuzi o platech přerušili poslanci před týdnem po procedurálních zmatcích. Normu sice poslali do výborů, nezkrátili ale lhůtu pro její posouzení.
„Pokládám za optimální nárůst o 3,5 procenta, to je částka, která odpovídá tomu, co se odehraje u ostatních zaměstnanců veřejného sektoru,“ řekl premiér Sobotka po jednání lídrů ČSSD, ANO a KDU-ČSL. O přesné výši ale prý mají poslanci ještě jednat.
Předseda PS Jan Hamáček (ČSSD) dnes před jednáním poslanců zmínil, že by měli najít systémové řešení svých platů a navázat je na průměrnou mzdu, například v koeficientu 2,5 až 2,7. Ubylo by tak podle něj ne úplně důstojných debat, které provázejí například současné rozhodování o zvýšení mezd ústavních činitelů.
„Pojďme nalézt řešení, které je systémové, které podle mého názoru lepším způsobem naváže platy poslanců, senátorů a dalších ústavních činitelů na platy soudců a státních zástupců. Pojďme nalézt adekvátní koeficient," poznamenal Hamáček.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
