Vetřelec Fischer. Vypadá jako pravičák, chová se slušně a voliči ODS mají jasno

Zveřejněný průzkum společnosti Factum Invenio k přímé volbě prezidenta nepřekvapil ani tak tím, že by s výraznou převahou zvítězil bývalý předseda vlády Jan Fischer, ale tím, že vyhrál mezi voliči ODS. Přitom nejsilnější vládní strana hodlá představit vlastního kandidáta, jímž by měla být buď předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová, nebo místopředseda Senátu Přemysl Sobotka.

„Pro ODS je samozřejmě problém, když v rámci jejího elektorátu jsou dva její kandidáti na prezidenta poraženi nestranickým kandidátem. Přirovnal bych to k hypotetickým stranickým primárkám v Americe, které ten průzkum vlastně simuluje. A v nich oba stranické uchazeče porazí ´vetřelec zvenčí´. To svědčí o tom, že nemají dobré kandidáty,“ říká pro ParlamentníListy.cz politolog Josef Mlejnek.

Otazník pro ODS, zda nesáhnout ještě po někom třetím

I když připouští, že se v rámci strany mohly tříštit hlasy, protože ODS se dosud nerozhodla, kterého kandidáta vybere a bude podporovat, tak je to pro stranu důrazné varování. „Probíhá sice boj o to, kdo bude kandidovat. Ale i tak, když v rámci elektorátu ODS zvítězí Fischer, a ne Němcová nebo Sobotka, tak to pro stranu znamená velký vykřičník. Nebo spíš otazník, jestli by neměli sáhnout ještě po někom třetím,“ myslí si Mlejnek.

„Zřejmě je ODS natolik rozdělená, popletená, že si není schopna vybrat jakéhokoli představitele. Stačí si vzpomenout na výběr pražského primátora. To byla také mana nebeská. Bohuslav Svoboda spadnul z nebe, vstoupil do strany a stal se primátorem. Fischer je vlastně něco podobného. Svědčí to o nevýraznosti a nekonsolidovatelnosti ODS,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz politolog Zdeněk Zbořil paralelu s volbou prvního muže Prahy.

Němcová je s ODS spjatá, ale málo za ni hovoří

Politolog Lukáš Jelínek považuje oba uvažované prezidentské kandidáty ODS za nevýrazné. „Pana Sobotku průměrný volič moc nezaznamenává a pokud ano, tak i když se v poslední době snaží vystupovat státotvorně, tak přece jen voliči dokázali v minulosti zaregistrovat některé jeho individuální postoje, třeba vypořádání s komunismem a podobně. To ho může části voličstva odcizit,“ podotýká pro ParlamentníListy.cz Jelínek.

Podle něj je Němcová vnímána vstřícně veřejným míněním jako předsedkyně sněmovny, která se zbytečně nepouští do politických půtek a věnuje se spíše reprezentačním povinnostem. „Ale to také může u spousty lidí, kteří by upřednostnili stranického kandidáta, evokovat otázku, proč volit člověka, který je sice spjat s politickou stranou, ale přitom nemá příliš ochotu za ni hovořit, ačkoli je její místopředsedkyní,“ upozorňuje Jelínek.

Fischer si do týmu přivedl bývalého Topolánkova spolupracovníka

Navíc je podle něj Jan Fischer kandidát, který musí pravicovému voliči konvenovat. „Chová se relativně střídmě, nenápadně, má za sebou docela efektivní vládnutí, navíc si voliči ODS možná všimli, že do svého týmu přizval bývalého šéfa Úřadu vlády z časů Mirka Topolánka, to znamená, že tam existuje nějaká kontinuita nebo nějaký vztah k představitelům pravicové politiky,“ vysvětluje Jelínek, proč si klasický pravicový umírněný volič může expremiéra jako svého prezidentského kandidáta představit.

V průzkumu zvítězil Fischer se ziskem 24,5 procenta, druhý skončil Jan Švejnar se 14,5 procenty a shodně 9,7 procenta získali Miroslava Němcová a Miloš Zeman. Právě čestný předseda SPOZ a exšéf sociální demokracie může být hrozbou pro kandidáta své bývalé strany. „Když ČSSD postaví nějakého slabého kandidáta, tak ti voliči utečou, třeba i k Miloši Zemanovi,“ potvrzuje možné riziko pro kandidáta nejsilnější parlamentní strany Mlejnek.

Nápady na kandidáty jsou u ČSSD o patro níž než u ODS

„Umím si představit, kdyby ČSSD postavila nemastného neslaného kandidáta, nebo kandidáta, který nebude typicky levicový, že by její voliči hledali jiného kandidáta, ale nejsem si už úplně jistý, že by to byl Miloš Zeman. Od svého odchodu z vrcholné politiky prohrál jedny prezidentské volby, jeho nová strana skončila s nějakými čtyřmi procenty v posledních sněmovních volbách. A navíc svými výroky, kdy obhajoval některé kroky Topolánkovy vlády, mohl narušit svou pověst levicového politika,“ míní Jelínek.

To Zdeněk Zbořil úprk voličů sociální demokracie od vlastního stranického kandidáta k expředsedovi Zemanovi nevylučuje. „V ČSSD je to skoro až zrcadlová situace s ODS. Tam je to, pokud jde o výběr kandidátů, podobné. Jen si myslím, že přicházejí s nápady, které jsou ještě o patro níž než u ODS. Je to obraz situace dvou největších politických stran a řekněme i dezorientace jejich voličů,“ tvrdí pro ParlamentníListy.cz Zbořil.

Po předsedovi úřednické vlády se chce, aby byl bezbarvý

O nejžhavějším kandidátovi na zvolení Janu Fischerovi jeho oponenti prohlašují, že se k žádným významnějším tématům nikdy otevřeně nevyjadřoval. Politolog Jiří Pehe na tyto hlasy zareagoval na svém blogu tím, že ať už zvolíme na Hrad kohokoliv, zdaleka nejlepší by byla právě „šedá myš“. Tedy člověk, který funkci prezidenta kvalitně zúřaduje, přičemž se bude držet minimalistického výkladu svých kompetencí a nebude se pouštět do bitev s vládou, soudcovským stavem ani občanskou společností.

„Byl předsedou úřednické vlády a už jen z tohoto titulu se po něm nemohlo chtít, aby vyjadřoval jasné politické názory. Vystupoval nadstranicky, opatrně, protože de facto šéfoval vládě velké koalice ODS a ČSSD. Takže to jako by neutralizoval. Zastal bych se ho, protože vzhledem k té funkci neměl možnost se politicky profilovat. Po předsedovi úřednické vlády se právě chce, aby byl bezbarvý a neutrální,“ připomíná pro ParlamentníListy.cz Josef Mlejnek s tím, že expremiér má teď poprvé možnost se profilovat a něco jasného říct.

Češi nehledají silnou osobnost, ale postavu z příšeří

Politolog Zbořil považuje Fischera za zkušeného politika, protože z titulu funkce v čele Českého statistického úřadu docházel patnáct let na zasedání vlády. „Umí se orientovat, pokud jde o výkonnou moc, tím úřednickým způsobem, než že by byl realizátor nějakých politických idejí. Ale vypadá to, že česká společnost nehledá silnou osobnost a je schopna se smířit s člověkem, který přistupuje k té funkci z nějakého pozadí, dokonce bych řekl až z příšeří. Má zahraniční podporu díky dobrým vztahům k státu Izrael. To je jeho jediný výrazný projev politického postoje, jiného jsem si nevšiml,“ přiznává Zbořil.

Lukáš Jelínek si expremiéra spojuje jak s úspěšným dotažením českého předsednictví EU, tak s tím, jak se dokázal v určitých okamžicích jasně postavit proti pravicovému extremismu nebo antisemitismu. Přesto ke kandidátům jeho typu cítí nedůvěru. „Vadí mi, jak rozjíždí svou prezidentskou kampaň a přitom tvrdí, že žádnou kampaň nedělá. Také se snaží co chvíli objevit v médiích včetně televizního přenosu Kapky naděje, kde předával šek na charitativní účely,“ poukazuje Jelínek na Fischerovu neupřímnost.

Nestranické kandidáty znehodnocují lobbisté v pozadí

Nepovažuje za férové ani to, když se vymezuje jako nestranický kandidát člověk, který byl na základě dohody dvou největších politických stran vybrán za předsedu vlády. „A jeho vláda byla výrazně politická a bylo v ní několik výrazných politických figur vnímaných ať už tehdy či později velice negativně,“ připomíná politolog.

„Začíná se proslýchat o lidech z jeho týmu ať už oficiálního či neoficiálního, což není třeba jen Jan Novák, ale mluví se o Dobrovském a dalších lobbistech. V případě podobných kandidátů vždy vznikne otázka možného napojení, když ne na politické strany, tak na nějaké silné vlivové, finanční nebo investiční skupiny. To je asi věc, jež znehodnocuje nestranické kandidáty, kteří nejsou nahoru vyneseni jen nějakou občanskou nespokojeností,“ konstatuje Jelínek.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE