Jedním z hledisek při rozhodování o tom, které straně dát v předčasných volbách svůj hlas, může být pro voliče přístup kandidujících subjektů k daním. Ty se mají u příjmu fyzických osob podle levicových stran výrazně změnit. Rovnou daň by nahradila progrese, jejíž nejstřídmější podobu základních 20 a zvýšených 30 procent navrhuje ČSSD. KSČM po zrušení superhrubé mzdy plánuje tři pásma – 19, 25 a 32 procent, časem by je rozšířila na pět. SPOZ chce, aby zdanění bylo podle výše mzdy odstupňováno tak, že u čtyř a vícenásobku průměrné mzdy by činilo cca 40 procent.
Změnou rovné na progresivní daň by to ale s útokem na peněženky vysokopříjmových lidí neskončilo. Do programů pro předčasné volby totiž levicové strany uvedly v případě KSČM i „zavedení tzv. milionářské daně a daně na luxusní zboží“ a v případě SPOZ „vyšší zdanění luxusního zboží zvláštní zvýšenou sazbou DPH, resp. spotřební daní“.
Zemanovci mají vizi, o výši sazeb chtějí diskutovat
„Ale důležité je také říct, že navrhujeme snížit základní sazbu DPH u základních potravin a léků na deset procent, čímž bychom pomohli seniorům, matkám samoživitelkám a mladým rodinám. Naopak na druhé straně musíte jinde daně vybrat, takže by se vybíraly touto jakousi solidární formou. Naše vize je snížit daň u nezbytných věcí a zvýšit u luxusního zboží, ale výše sazeb budou ještě předmětem diskuse odborníků,“ říká pro ParlamentníListy.cz předseda SPOZ Zdeněk Štengl.
Psali jsme:
Právě jeho strana jde ve zdanění fyzických osob nejdál, ve srovnání se 40 procenty blednou návrhy KSČM na 32 i ČSSD na 30 procent u těch nejvýše příjmových skupin. „Vidíte, že tam jsou určité rozdíly, my tu sílu nebudeme mít až tak velkou, abychom to prosadili, je to na diskusi s partnery. Situace je taková, jaká je. To znamená, že určitá míra solidarity by tady měla být a o její výši se ve finále musí ještě diskutovat,“ konstatuje Zdeněk Štengl.
Daňová spravedlnost musí mít jistou míru solidarity
„Progrese musí být viditelná a hmatatelná. Když se podíváte na naše navrhované sazby, tak vycházíme z toho, že se zruší superhrubá mzda. Pak u fyzických osob zůstane spodní sazba na svém. Ale u lidí, kteří mají už kolem 50 tisíc korun a víc, už půjde o skok na 25 procent a u milionářů na 32 procent. Očekáváme, že u tohoto daňového titulu může být výnos až k deseti miliardám,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Jiří Dolejš, místopředseda KSČM pro hospodářskou politiku, jenž má ve stínové vládě na starost resort financí.
„Domníváme se, že daňová spravedlnost musí mít jistou míru solidarity. Rovná daň je v podstatě nespravedlivá v tom, že nerespektuje různou sociálně-ekonomickou pozici lidí. Jde nám jednak o princip daňové solidarity, ale i o zabezpečení dodatečného výnosu do rozpočtu. Nejde tedy jenom o jakousi symbolickou milionářskou dávku, ale o to, že na základě daňové progrese srovnatelné s podobnými zeměmi Evropské unie, kde je to běžná věc, bychom dosáhli vyššího daňového výnosu,“ tvrdí Jiří Dolejš.
Ekonom odhaduje výnos z progresivního zdanění na miliardu
Progresivní zdanění u fyzických osob však může mít zanedbatelný přínos pro rozpočet. „Odhady se pohybují kolem 800 milionů, miliardy, možná i o něco víc. Ale vzhledem k tomu, že státní rozpočet má příjmy tisíc miliard, tak to není zásadní položka. Mně to přijde spíš jako politická záležitost, než že by to byla nějaká zásadní rozpočtová věc. Navíc ze zkušenosti při zvyšování daní víme, že na to všichni reagují, optimalizují a výběry daní jsou často nižší, než se předpokládalo,“ upozorňuje pro ParlamentníListy.cz Petr Sklenář, hlavní ekonom finanční skupiny Atlantik, člena skupiny J&T Finance.
Mgr. Jana Černochová
Velký význam nepřičítá ani možnému vyššímu zdanění luxusního zboží. „Příjmy to může zvýšit, ale vždy jsem extrémně skeptický k odhadovaným číslům, protože se očekávání obvykle nenaplní. Všichni se totiž začnou chovat jinak a snaží se najít buď přímo kličky v rámci nějakého nařízení, nebo hledat výjimky či měnit svoje chování a vyhnout se tomu zdanění, tedy optimalizovat to tak, aby na ně nově zavedené opatření nedopadlo,“ poznamenává Petr Sklenář.
Návrhy komunistů by prý rozpočtu vynesly až 50 miliard
Je přesvědčen o tom, že tato opatření jsou nejzásadnější z politického hlediska, nikoli z prakticky ekonomického. „To zásadní, na čem je postaven státní rozpočet z hlediska příjmů, jsou sociální odvody, DPH a zdanění firem i fyzických osob. Pokud se zdanění fyzických osob mění, například tím, že se zavede nějaká progrese, je to spíš kosmetická změna, než že by to něco zásadního změnilo. Podobně i zdanění luxusu je z rozpočtového hlediska spíš okrajová věc. Vzhledem k těm rozměrům, kde je rozpočet a kde je deficit státního rozpočtu, je to zanedbatelné,“ míní analytik.
Mgr. Helena Langšádlová
„Když vezmete druhou sazbu korporátní daně pro větší firmy, když vezmete záběr daně z příjmu fyzických osob u té prostřední sazby, která se týká většího počtu lidí, když vezmete majetkovou progresi, popřípadě daň z luxusu, tak to jsou všechno výnosy hmatatelné. I za podmínek vlažnějšího růstu, to mám na mysli kolem dvou, tří procent HDP, by to navýšení bylo v řádu kolem 50 miliard korun,“ namítá Jiří Dolejš, že „pouštění žilou“ bohatým bude znamenat významný přínos pro příjmovou stránku státního rozpočtu.
Zvyšování progrese by vedlo ke stěhování do daňových rájů
Bez ohledu na to, jaký efekt mohou plánovaná opatření levicových stran přinést, staví se k nim pravicoví politici odmítavě. „Já budu podporovat zachování stávajících daňových sazeb a zachování rovné daně pro všechny a jsem zásadně proti progresivnímu zdanění. Trestání lidí za úspěch považuji za nespravedlivé a pro společnost velmi demotivující,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz svůj postoj Jana Černochová, ještě nedávno poslankyně ODS.
Místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová navíc poukazuje na problém definice luxusního zboží. „Zde by docházelo k častému obcházení a únikům, špatně by se to kontrolovalo a efekt by byl nakonec zanedbatelný. Už nyní jsme jednou z nejvíce rovnostářských zemí s vysokou mírou přerozdělování. Další zvyšování progrese by jen odrazovalo od hospodářské aktivity a vedlo by ke stěhování do daňových rájů,“ poznamenává pro ParlamentníListy.cz exposlankyně TOP 09.
Trestání úspěšných, nebo solidarita s potřebnými
„Někdo tomu říká trestat úspěšné, někdo tomu říká solidarita. Vidíme tam ale i ekonomický výnos. Tedy v našem pojetí, ne v té symbolické progresi, jakou byl za Nečasovy vlády ten solidární odvod, kdy byla jen vyšší sazba pro nejvyšší daňové pásmo. Ale ani v tom provedení, jak to mají sociální demokraté. V té jejich verzi by navýšení výnosů bylo opravdu jen velmi malé,“ dodává pro ParlamentníListy.cz bývalý poslanec KSČM Jiří Dolejš.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Jiří Hroník
