Zvěrstvo! Ptali jsme se politiků, zda nechají o vašich penězích rozhodovat Brusel

01.03.2014 8:10

ANKETA Vláda Bohuslava Sobotky chce, aby Česká republika přistoupila k fiskálnímu paktu, kterým by se český stát řídil po přijetí eura.

Zvěrstvo! Ptali jsme se politiků, zda nechají o vašich penězích rozhodovat Brusel
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ilustrační foto.
reklama

Fiskální pakt znamená, že se ČR zaváže dodržovat určitá rozpočtová pravidla a znamená, že pokud by přestoupila dané parametry rozpočtu, Evropská komise bude rozhodovat fakticky o rozpočtu České republiky a ČR tak přijde o suverenitu nad svým rozpočtem.

Státy, které přistoupily k paktu, budou muset povinně podpořit doporučení Evropské komise. Doporučení se stane závazným příkazem a Česká republika takové „doporučení“ nebude moci odmítnout, nebo by hrozily finanční sankce. Česko by se tím vzdalo suverenity nad svým vlastním státním rozpočtem.

Doporučení Komise EU je závazné a bude kontrolovat rozpočty

V zásadě jde o ,automatické´ přijetí navrženého opatření či doporučení Evropské komise vůči dotčenému státu eurozóny v řízení pro nadměrný rozpočtový schodek, pokud není proti kvalifikovaná většina smluvních stran, jejichž měnou je euro. Pokud návrh Komise nebude mezi státy eurozóny odmítnut kvalifikovanou většinou, pak tato smlouva výslovně zavazuje, i případně přehlasované státy eurozóny, hlasovat v Radě – tedy již v rámci unijního práva a unijních procedur – pro přijetí takového opatření. Účinky Smlouvy vůči České republice nastanou až s přijetím eura.

Jádro smlouvy o rozpočtové unii tvoří soubor pravidel, podle kterých příjmy a vládní výdaje smluvních stran mají být vyrovnané či přebytkové (ve vymezených případech bude možné se od těchto pravidel odchýlit). Zavedení těchto pravidel ve vnitrostátním právním řádu má být přezkoumatelné Soudním dvorem EU, který zde má mít postavení rozhodčího soudu. Smluvní strany se dále zavážou, že přesáhne-li výše vládních výdajů 60 procent HDP, přijmou opatření k jeho postupnému snižování průměrným tempem 1/20 ročně.

Pokuty

Dále budou smluvní strany povinny předkládat Komisi a Radě ke schválení programy rozpočtového a hospodářského partnerství a informovat je předem o plánech emisí státních dluhopisů. V případě rozhodování v Radě v rámci postupu při nadměrném schodku (EDP) proti státu eurozóny se smluvní strany zaváží příslušné návrhy podpořit, ledaže by byla kvalifikovaná většina proti.

V případě nadměrného deficitu může být na státy eurozóny uplatněna sankční procedura. V prvním roce postižený stát skládá neúročené depozitum ve výši 0,2 procenta svého HDP + 1/10 rozdílu mezi skutečným deficitem k HDP a limitní hodnotou. Ve druhém roce se výše neúročeného depozita zvyšuje maximálně na 0,5 procenta HDP. A ve třetím roce bez sjednané nápravy se neúročené depozitum přeměňuje v pokutu.

ParlamentníListy.cz se dotázaly poslanců a senátorů, zda budou hlasovat pro mezinárodní smlouvu, kterou se připojíme k fiskálnímu paktu, přestože hrozí, že se tím náš stát vzdá suverenity nad svým rozpočtem. Zásadně proti je ODS. Pochybnosti mají i někteří sociální demokraté. Někteří politici tvrdí, že o ztrátu suverenity nad rozpočtem se nejedná. Nikdo z poslanců a senátorů KDU-ČSL na dotaz nereagoval.

Podepsáním paktu by se Česká republika zavázala podléhat diktátu Evropské komise

„Pokud by vládě záleželo na tom, aby se země neudržitelně nezadlužovala, což je hlavní cíl fiskálního paktu, pak by měli vládní poslanci podpořit námi navrženou finanční ústavu, kterou ale odmítají. Občanští demokraté bruselský fiskální pakt nepodpoří i z důvodu ztráty kontroly naší země nad svým rozpočtem, jak uvádíte,“ řekl ParlamentnímListům.cz předseda ODS Petr Fiala.

Strana svobodných občanů také nesouhlasí s ratifikací fiskálního paktu. „Podepsáním paktu by se Česká republika zavázala podléhat diktátu Evropské komise, jakmile by měla euro a rozpočet v deficitu. Evropská unie by diktovala České republice hospodářskou politiku a strukturální reformy bez ohledu na to, co by v dané situaci bylo pro Českou republiku dobré. Česká vláda by naopak měla sjednat výjimku z eura, aby EU nemohla v České republice euro zavést, a uzákonit náš vlastní ústavní zákon o vyrovnaném rozpočtu. Podepisování paktu je od naší vlády, která neumí vyrovnat státní rozpočet, pokrytectví a hazardování s osudem České republiky. V Řecku, kde je podobný diktát EU aplikován, je výsledkem nezaměstnanost ve výši 28 procent a práce milionů lidí byla obětována na oltář eura. Česká republika si musí ponechat právo určovat své rozpočtové výdaje a své daně samostatně,“ uvedl předseda Svobodných Petr Mach.

Fiskální pakt omezuje suverenitu České republiky

„Je to podstatně složitější, než jak to líčíte. Například ODS ostatně podobné parametry rozpočtování chtěla kdysi v České republice uzákonit. Hlavně se nestrašme neustále ztrátou suverenity. Euro hned tak mít nebudeme. Členství ve fiskálním paktu nám ale i v této fázi umožní být u jednání, kde se budou budoucí finanční pravidla Evropy vyjednávat. A to je velice důležité,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz ministr obrany Martin Stropnický z ANO.

„Máte špatné informace. Nic z toho neplatí, pokud nejsme v eurozóně,“ reagoval místopředseda ČSSD a ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Nicméně ParlamentníListy.cz ve svém dotazu uvedly, že ČR se bude řídit fiskálním paktem, v případě jeho schválení, až v okamžiku přijetí eura.

„Fiskální pakt omezuje suverenitu České republiky a pokud k němu přistoupíme, pak jedině po celostátním referendu. Na klubu hnutí Úsvit jsme tento bod ještě kolektivně neodsouhlasili, jelikož nebyl na pořadu jednání, ale já osobně nejsem připraven hlasovat pro přistoupení. Jsem pro referendum, protože se jedná o předávání kompetencí České republiky do Bruselu,“ uvedl předseda Úsvitu Tomio Okamura.

„Problém fiskálního paktu není problémem suverenity, ale makroekonomické racionality – česká dluhová brzda je ještě tvrdší,“ uvedl místopředseda KSČM Jiří Dolejš.

Bič na nezodpovědné české politiky? Euroúředníci nejsou lepší

„Co říkáte, je zcela mylná interpretace. V textu fiskálního paktu nikdy není uvedeno, že by Evropská komise rozhodovala o našem rozpočtu. Kromě toho, pokud budou politici hospodařit odpovědně, Brusel nám nebude moci do rozpočtu mluvit. Jedná se pouze o bič na nezodpovědné české politiky, kteří by chtěli překračovat určitou úroveň deficitu a výrazně zvyšovat zadlužení naší země,“ uvedla místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová.

„Ano, budu hlasovat pro,“ reagoval stručně místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček z ČSSD.

„Fiskální pakt Evropské unie je jasným omezením naší národní suverenity. Jde o natolik zlomové rozhodnutí, že si neumím představit, že ho učiní naši politici. Toto je otázka, o které by mělo rozhodovat referendum. Již tady bylo dost zbrklých rozhodnutí, které zlomovým způsobem zavedly pravidlo ,o nás bez nás´. Nemluvě o tom, že v kontextu dominance zahraničních bank na českém trhu by šlo o vskutku mimořádný krok. Pokud někde slyším zvrácený argument, že bude lépe, když se o nás budou starat evropští úřednicí než neschopní a zkorumpování politici České republiky, tak říkám, nezbavujme se vlastní suverenity a vyměňme naše neschopné a zkorumpované politiky,“ míní předseda poslaneckého klubu Úsvitu Radim Fiala.

Jedině referendem. Německo už nám jednou vládlo...

„Na smlouvu o rozpočtové unii mám odlišný názor než vláda. Jsem pro přijetí, až budeme v měnové unii. A tento vstup do eurozóny by měl proběhnout, včetně ratifikace této smlouvy, referendem. Pokud hodlá vláda přistoupit ke smlouvě již nyní, tak doporučuji její ratifikaci mimo článku III, což je fiskální kompakt,“ říká místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Antonín Seďa.

„V žádném případě pro něco takového ruku nezvednu. Už teď jsme vyhnanci ve své zemi. Nechci, abychom byli bezvýznamnými vazaly EU, respektive Německa. Zastánci evropské centralizace vytvořením eura způsobili hospodářskou a finanční krizi a ti samí pachatelé si chtějí nyní zvyšovat pravomoci a nadále omezovat svobodu jednotlivých států. Zavedení eura a centralizace EU je špatnou cestou, řešením je tedy cesta úplně opačná: zrušení eura a navracení suverenity zpět členským státům a jejich občanům. Evropskou unii ovládá Německo a já nechci, aby o našem rozpočtu rozhodovala německá kancléřka. Takové období jsme tu již měli. A říkalo se tomu Protektorát Čechy a Morava. Je to zvěrstvo,“ řekl redakci senátor Severočechů.cz Jaroslav Doubrava.

„Bohužel vláda i prezident Zeman hledí k Bruselu jako záchraně a úplně zapomínají, že mají především hájit zájmy a co největší suverenitu České republiky. Přistoupení k fiskálnímu paktu jde proti našim zájmům stejně jako federální Evropská unie, která však má mít dle eurofederalistů znaky jednotného státu. Proto budu hlasovat v Senátu proti připojení k paktu,“ sdělil místopředseda Senátu Přemysl Sobotka z ODS.

Dovolí ČSSD, aby její poslanci hlasovali dle svého svědomí?

„Nebude to vůbec jednoduché. Ač poslanec za ČSSD, nejsem eurohujer. Naopak. Bohužel, bezprostřední aktivity z Bruselu mě v tom jenom jenom utvrzují. Ani náš pan prezident tento pohled nezměnil. Europoslanci pak už vůbec ne. Je však otázkou, bude-li vůbec možné hlasovat podle svého vědomí a svědomí. Chtěl bych, moc bych chtěl. Ale projde mi to? Tlak bude obrovský. Také nálepky potížistů, rebelů. Přitom to stejně schválí. Jen je škoda, že na to není referendum,“ zlobí se poslanec ČSSD Jiří Koskuba.

„Myslím, že se v současné době podmínky fiskálního paktu démonizují. Programové prohlášení vlády je sice politická linie stanovená na začátku funkčního období, ale na plnění jsou následně čtyři roky. Nebojím se případných podmínek paktu, protože jsem přesvědčen, že Česká republika má dost odborníků, kteří dokážou státní finance ohlídat,“ uvedl poslanec ANO Vlastimil Vozka.

„Od vlády je to nezodpovědnost a eurohujerismus největšího kalibru. Na druhou stranu přistoupení k fiskálnímu paktu bude další důvod, proč nepřijmout euro,“ reagoval senátor ODS Tomáš Jirsa.

„Budu hlasovat pro fiskální pakt. Možná nás to donutí nastavit rozpočet správně,“ uvedla senátorka Severočechů.cz Alena Dernerová.

Kázání vody a pití vína

„Pokládám vládu v tomto směru za mimořádné pokrytce. Minulý týden odmítli ve sněmovně ústavní dluhovou brzdu a nyní se tváří, že ji pro příští vládu chtějí z Evropy. Buď něco chci, a pak to mám sám dodržovat, nebo je to jen gesto ve stylu ,kážu vodu, piju víno´,“ myslí si poslanec ODS Marek Benda.

„Budu hlasovat pro, v souladu s usnesením, které k tomu přijal Senát,“ informoval senátor Miroslav Krejča.

Poslankyně TOP 09 Markéta Adamová připomíná, že TOP 09 schválení finančního paktu podporovala již v minulém volebním období: „Kvůli odporu koaličních partnerů však nebyl přijat. Fiskální pakt beru jako pojistku proti rozpočtově nezodpovědným vládám, které by mohly nadměrně zadlužovat zemi. Proto budu hlasovat pro návrh.“

„Rozhodně budu proti tomu, aby nám Brusel určoval, jaký máme mít rozpočet, zejména, pokud jde o jeho parametry. Dluhová brzda mi nevadí, tu ale můžeme zajistit schválením vlastního ústavního zákona. Rozpočtová a měnová politika jsou hlavní nástroje hospodářské politiky státu, pokud má být ještě svrchovaným. EU postupuje k federalizaci Evropy odzadu. Až bude vše centralizováno, už bude federace ustavena mimo veškeré demokratické procesy. Přímou cestou by to totiž neprošlo národními referendy. Vůdci unie s námi hrají betla a my jen trapně asistujeme,“ varuje senátor ODS Jiří Oberfalzer.

Proti nadvládě EU

„Jsem pro přistoupení ČR k fiskálnímu paktu, vyjádřil jsem to v řadě vystoupení ve sněmovně a je tedy jasné, jak budu hlasovat,“ řekl místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Václav Votava.

Poslanec Úsvitu Jiří Štětina říká, že neexistuje jednoduchá odpověď. „Nejdříve musí předkladatel fiskálního paktu říci všechny podmínky, následky, respektive sankce, což by mohla být podřízenost rozpočtu EU. Toto se mně vůbec nelíbí. Fiskální pakt musí být projednán v našem Parlamentu a toto jednání nesmí být v ,časové tísni´. Podřízenost rozpočtu EU by mohla být dobrou otázkou do referenda,“ míní poslanec.

Senátor za ODS Zdeněk Schwarz nebude pro fiskální pakt hlasovat. „Byl jsem vždy proti nadvládě EU a všemu, co mění svobodu ČR v diktát EU,“ vysvětlil.

„Pane Petříku, již dlouho mi nikdo nepoložil tak demagogický dotaz. Udivuje mne, jak mne svým jasným názorem někam tlačíte. Rád bych Vám sdělil, že nesdílím Vaše obavy a s iniciativou vlády souhlasím,“ odpověděl na SMS poslanec ČSSD František Adámek.

Jde o nezávislost našeho státu

„Rozhodně nejsem pro, aby o daních placených v ČR rozhodoval Brusel,“ reagoval poslanec ODS Petr Bendl.

„Nemám dosud jednotné stanovisku klubu,“ reagoval poslanec TOP 09 Rom Kostřica. „Uvedenou situaci projednáme nejprve v parlamentním klubu,“ odpověděl podobně poslanec Úsvitu Jaroslav Holík.

„Pravidla pro státy, které přistoupily k fiskálnímu paktu, jsou přísná, což má ovšem i své důvody. Pokud by se pro připojení rozhodovaly jen podle v dotaze uvedených údajů, sotva by tam nějaký vůbec byl. Pro zodpovědné rozhodnutí je nutné se seznámit i s pozitivy členství ve fiskálním paktu,“ domnívá se senátor za ČSSD Pavel Lebeda.

Senátor ODS Milan Pešák sdělil, že pro fiskální pakt nikdy hlasovat nebude. „Nikdy jsem nehlasoval pro finančně neodpovědné a suverenitu České republiky omezující návrhy. Měli bychom si uvědomit, že o suverenitě naší země budeme také rozhodovat při volbách do Evropského parlamentu. ODS zájmy suverénní České republiky v europarlamentu vždy důsledně bránila, a to na rozdíl od jiných stran,“ dodal senátor.

Poslanec ČSSD Pavel Ploc bude hlasovat pro pakt: „Stabilitu a prosperitu ČR totiž vidím v plnohodnotném členství v EU.“

„Nejdříve se s tím podrobně seznámím a potom budu hlasovat,“ reagoval senátor ČSSD Miloš Janeček.

Právní problémy

U fiskálního paktu existuje též problém ohledně jeho právní formy.  I když se oficiálně jedná o mezinárodní smlouvu mezi státy, dle této smlouvy jsou do mechanismů a přenosu pravomocí daných smlouvou zapojeny orgány EU, a to, aniž by k tomu byly autorizovány všemi státy unijní sedmadvacítky a bez jejich explicitního souhlasu. I když se ke smlouvě připojí ČR, Velká Británie bude stále mimo, a pro změnu primárního práva je nutný souhlas všech členských států EU. Problémem je, že ačkoli samotná smlouva vzniká mimo strukturu EU, zapojuje do svých mechanismů orgány EU.

Další otázkou je, zda by měla být v komorách Parlamentu přijata ústavní většinou. Jelikož smlouva přenáší suverénní pravomoci ČR na nadnárodní úroveň, bylo by logické, aby se o ní dle článku 10 a) Ústavy ČR hlasovalo ústavní většinou, tedy třípětinovou většinou všech poslanců a třípětinovou většinou přítomných senátorů.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Lukáš Petřík
reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Vítězný únor! Jasná reakce občanů na selhání politiků. A 40 let „socialistické výstavby“? Určitě ne doba temna. Vojtěch Filip promluvil k výročí. A nejen on

21:13 Vítězný únor! Jasná reakce občanů na selhání politiků. A 40 let „socialistické výstavby“? Určitě ne doba temna. Vojtěch Filip promluvil k výročí. A nejen on

ANKETA Den 25. únor patřil k smutným datům české historie. Před 72 lety převzali moc komunisté, před…