Ministr Jan Mládek o (ne)fungujících sankcích proti Rusku. A o svém výroku o ,,parazitech": Až budou někteří demonstrovat, že nemají důchod...

24. 2. 2015 13:00

ROZHOVOR Před časem sociální demokrat Jan Mládek zvedl ze židle živnostníky, když je nazval parazity. Změnil názor poté, co se stal ministrem a již rok vede resort průmyslu a obchodu? „Já jsem se omluvil za nevhodné slovo, měl jsem použít černý pasažér, ale věcně je to tak, jak jsem říkal,“ je stále přesvědčen, že by měli živnostníci platit do daňového a zdravotního systému víc než dnes, aby se srovnaly podmínky mezi odvody živnostníků a zaměstnanců. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz hovořil i o obchodních vztazích s Ruskem a Ukrajinou i o nutnosti změn prezidentských pravomocí.

 Ministr Jan Mládek o (ne)fungujících sankcích proti Rusku. A o svém výroku o ,,parazitech": Až budou někteří demonstrovat, že nemají důchod...
Foto: Lucie Bartoš
Popisek: Vládní zmocněnec pro Moravskoslezský a Ústecký kraj Jiří Cienciała a ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek
reklama

Už jste rok ve funkci, co považujete za svůj největší úspěch?

Za největší úspěch nejen můj, ale celé vlády považuji fakt, že se obnovil hospodářský růst a že během roku této vlády klesla nezaměstnanost o víc než procentní bod. A to je nejdůležitější, proto vláda dostala mandát. Jako resort k tomu přispíváme tím, že jsme aktivizovali snahu o získávání zahraničních investic, že funguje ekonomická diplomacie, podpora exportu, Czechtrade. Podporujeme Svaz průmyslu a dopravy v tom, že vyhlásil letošní rok rokem průmyslu a technického vzdělávání, protože to považujeme za velmi důležité. Jsem také rád, že jsme se velmi posunuli v čerpání evropských fondů. Na začátku vlády – v únoru loňského roku – jsme patřili do problémových fondů a v tuto chvíli máme nejlépe čerpající program, pokud nepočítám technickou pomoc, což je v zásadě rozdělování peněz na výplaty. Je obrovský úspěch, že se čerpání evropských peněz podařilo vytáhnout z ne moc dobrého místa. Jsme jediný operační program, který má stále ještě šanci, že vyčerpá úplně všechno. Jistotu nemáme, ta není nikdy.

Klíčové pro tuto zemi je, že třetinu HDP tvoří průmysl, chceme, aby to tak zůstalo. Nechceme ten podíl zvyšovat, ale zajistit, aby to bylo ve vyšší kvalitě. Za největší výzvu považuji vzdělávání, abychom tu měli kvalifikovanou pracovní sílu, a absorpci vědy a výzkumu, což jsou věci, které budou rozhodovat o tom, jestli budeme někdy skutečně vyspělou a bohatou zemí.

Jaká je podle Vás prognóza hospodářství na tento rok, podaří se pokrýt další výdaje, které zřejmě přinese i zavedení služebního zákona do praxe?

V tom bych byl relativně optimista. Ať už dospějeme k finální dohodě na tom, jak to bude s platy státních zaměstnanců a s jejich eventuálním zvýšením, už vzhledem k tomu, že se to uskuteční od pololetí, je zřejmé, že hlavní břemeno dopadne na státní rozpočet až v příštím roce. Takže o letošní rok bych se nebál. Pak je tady věc, s níž se nepočítalo, spadly ceny ropy, což by se mělo také projevit.

Do ekonomiky se také promítnou intervence České národní banky vůči kurzu koruny, která vedla k její devalvaci. Co říkáte na slova prezidenta Miloše Zemana, že nepočítá s tím, že by do bankovní rady ČNB jmenoval lidi podporující devalvaci koruny, a že chce mít navíc v radě bankéře, kteří jsou pro přijetí eura?

To je rozhodně správný postoj. Předcházející prezident, myslím profesora Václava Klause, jmenoval členy rady na základě toho, že odmítali euro, ale nemluvil o tom.

Takže teď nastává opačný trend…

Ano. Ale jinak samozřejmě platí, že je tento způsob jmenování z ruky nešťastný, protože to je kompetence ani ne z konstituční monarchie, ale z absolutistické monarchie, kdy monarcha dělá rozhodnutí o své vůli. Prezident moc těchto kompetencí nemá, u jmenování členů Ústavního soudu je pojistka v senátu, ale v případě bankovní rady žádná není.

Jste tedy zastáncem změny Ústavy, aby kandidáty do rady ČNB musel schválit ještě Senát?

Byl bych pro to.

Ale neměla by to být spíš Poslanecká sněmovna, která jako jediná komora parlamentu schvaluje státní rozpočet?

Ne. Nechat to na Senátu má hlubokou logiku. Ekonomická teorie říká, že by to neměla být sněmovna, která je spojena s vládou, aby nebyla tendence emitovat peníze, protože by hrozila inflace podle politického cyklu. To znamená, že by poslanci chtěli před volbami nadlepšit, což na základě nějakých historických zkušeností opravdu hrozí. Na straně druhé je třeba mít nějakou zpětnou vazbu, protože členové bankovní rady by se sice neměli zodpovídat z okamžitých akcí, ale z nějakého dlouhodobého vývoje ano. Na to je daleko lepší senát, protože je to instituce, do níž se volí systémem jedna třetina senátu každé dva roky. Proto v jeho případě nehrozí takové riziko, že by se upravovala měnová politika. Je to tak například ve Spojených státech.

Vy jste se teď vrátil z cesty na Ukrajině. Dostal jste garanci, že tranzit ropy a plynu přes Ukrajinu bude probíhat bez problémů? V minulosti došlo kvůli rusko-ukrajinským sporům k výpadkům dodávek ruského plynu i evropským dodavatelům, tedy i Česku, přitom získáváme přes Ukrajinu asi tři čtvrtiny dodávek plynu. Ale naštěstí máme i možnost dodávek jinými cestami.

Přestože máme možnosti alternativního zásobování jak ropou, tak plynem, plyn můžeme dopravovat přes plynovody Nord Stream, Jamal, případně nakupovat v západní Evropě a dostat německou sítí, pořád platí, že je pro nás nejjednodušší použít cestu přes Ukrajinu, ovšem za předpokladu, že funguje. A z té debaty v Kyjevě o tranzitu ropy jsem měl celkem dobrý pocit. Dokonce nám nabízeli, že by bylo možné i ázerbájdžánskou ropu vozit skrze jižní větev Družby přes Oděsu. Dnes ropu, kterou nakupujeme v Ázerbájdžánu, vozíme přes Terst. To je samozřejmě nabídka ke zvážení. Ne úplně konformní pocit jsem však měl při debatě o plynovém tranzitu, protože ministr energetiky Volodymyr Demčyšin mi říkal, že by chtěli, aby evropští spotřebitelé nakupovali plyn ne na ukrajinsko-slovenské hranici jako dnes, ale na ukrajinsko-ruské hranici. Na to jsem mu odpověděl, že si to dovedu představit, ale že by muselo být zajištěno řádné měření a tranzit by musel být oddělen od ukrajinské vnitřní sítě. Což stále ještě není. Nepodařilo se mi vylákat příslib nějakého data, kdy už to bude, ale myslím, že Evropa by v tom měla být konzistentní a důsledná i ve vlastním zájmu, protože jde o problém, který už se řeší od roku 2009. Tehdy kvůli absenci řádného měření vznikly dohady, jestli část plynu, který měl jít do Evropy, nebyla použita na vnitřní ukrajinskou spotřebu. Je třeba měřit plyn na ukrajinsko-ruské hranici a potom na ukrajinsko-slovenské, plynu by mělo být stejně minus nějaké technické ztráty. Protože dobré účty dělají dobré přátele.

Takže nevylučujete, že kdyby došlo zase k nějakým problémům mezi Ruskem a Ukrajinou kvůli neplacení dodávek nebo ke sporům o cenu plynu, mohly by zase váznout dodávky do Evropy?

Problém se před touto zimou podařilo zažehnat zejména díky úsilí bývalého evropského komisaře pro energetiku Günthera Oettingera a bývalého šéfa komise Manuela Barrosa, kteří to dojednali jak s ukrajinským, tak ruským ministrem. Dohoda pokrývá tranzit plynu do konce března včetně nějaké cenové formule, teď Ukrajinci chtějí renovaci formule, což je legitimní požadavek, protože spadly ceny ropy a od toho se tato formule odvíjí.

Vy jste na Ukrajině také jednal o zapojení českých firem do obnovy Ukrajiny. Jakým způsobem bude Česká republika garantovat, že firmy dostanou zaplaceno vzhledem k ekonomické situaci Ukrajiny? Ostatně export na Ukrajinu už klesl o čtyřicet procent.

To je obrovský problém a je nutné říci, že jsme se zas tak daleko neposunuli. Na Ukrajině nemají rozpočet na rok 2015, žijí v nějakém rozpočtovém provizoriu, mají obrovský problém s obchodní bilancí. V tuto chvíli jsou už před dojednáním toho, že zavedou dočasnou dovozní obchodní přirážku na všechno zboží dovážené na Ukrajinu ve výši asi devět procent, což dále zvýší bariéry na dovozy na Ukrajinu, protože se zavedou dočasná cla podle pravidel WTO. Čekají, až jim Měnový fond půjčí peníze, ale ty jsou vázány na nějaké podmínky, co musí Ukrajina dělat. Situace je tedy poměrně komplikovaná, není tam úplně funkční bankovní systém, došlo i k dramatické devalvaci hřivny, která byla znehodnocena, což velmi těžce ovlivnilo kupní sílu. Myslím, že velmi vypovídající je údaj, že mzda ukrajinského ministra je šest tisíc hřiven, což je necelých sedm tisíc korun, protože hřivna je teď už ke koruně téměř jedna ku jedné. A od toho se odvíjí platy minimálně státní správy.

Ekonomická situace Ruska také není úplně růžová nejen kvůli protiruským sankcím, ale zejména kvůli nízkým cenám ropy. Jak vidíte budoucnost českého exportu do Ruska, i když dnes tvoří jen asi tři procenta českého exportu?

Je třeba říci, že hlavní problém Ruska a zprostředkovaně i pro náš eventuální export je v tom, že Rusku chybí příjmy z ropy a plynu. Očekávali daleko větší příjmy, teď se to sice mírně zlepšuje díky zvyšování ceny ropy, ale pořád je cena velmi nízko, na úrovni, která by pro ruskou ekonomiku znamenala dlouhodobě problém. Platí to, že část sankcí, které Rusko skutečně zasáhly, jsou sankce ve finančním sektoru, které omezily přístup veřejných subjektů k západním finančním systémům. To dělá Rusku velké problémy. I když budou trvat nízké ceny ropy jen omezenou dobu, pořád potřebují na překlenutí nějaké peníze a k těm Rusko dnes nemá přístup. V této oblasti sankce skutečně fungují. Ty ostatní položky sankcí poškozují spíš evropský průmysl, včetně českého, protože výrobky je Rusko schopné dovézt odjinud.

Mělo by tedy v této situaci smysl, jak jste před časem uvažoval, rozšířit česko-ruskou obchodní spolupráci, nebo bychom měli být v této době spíš opatrní vzhledem ke špatné ekonomické situaci v Rusku?

Ten materiál byl poněkud dramaticky interpretován v některých médiích, nikdy nešlo o nějakou expanzi, ale o to, abychom minimalizovali škody současného vývoje, protože za minulý rok došlo k poklesu českého exportu. V korunách o tři procenta, ale relevantnější je spíš údaj v eurech, kde to bylo o šest procent, protože v korunách je to nadlepšeno právě tou devalvací koruny z listopadu 2013. To je technicko-statistická záležitost. My samozřejmě podporujeme české firmy v tom, aby diverzifikovaly export, ale to je věc poměrně dlouhodobá a komplikovaná, takže je snaha udržet maximum exportu do Ruska, dokud se nepodaří alespoň část diverzifikovat. Potíž je ještě navíc v tom, že v srpnu jsme řešili jen sankce proti Rusku a ruské sankce proti Evropě, ale od prosince se ocitla v ekonomických problémech v zásadě celá oblast bývalého Sovětského svazu, protože kvůli poklesu cen ropy tyto země nemají příjmy a některé z nich, zejména ty, které byly vyhodnoceny jako perspektivní alternativy pro export jako Ázerbájdžán a Kazachstán, jsou také v problémech. Nemají peníze a další země jako Bělorusko nebo paradoxně Ukrajina jsou postižené tím, že jim chybí ruská poptávka, protože mají Rusko jako významný exportní trh. Takže není jednoduché diverzifikovat.

V souvislosti s exportem se v médiích objevily zprávy, že Česká republika vyvezla na Ukrajinu zbraně, ale nakonec se ukázalo, že šlo o střelivo. Váš stranický kolega poslanec Stanislav Huml Vás kvůli tomu dokonce vyzýval k rezignaci, později uvedl, že publikovaný text byl anoncí na článek, který na Facebooku sdílel. Jak to tedy bylo s tím exportem, proběhlo všechno v pořádku?

Co se týče pana kolegy Humla, pokud má takový názor, a je legitimní, že ho má, měl by s tím přijít na poslanecký klub ČSSD a tam to prodiskutovat, pozvat si ministry, kterých se problém týká, a ne to sdělovat skrz Facebook. Nechal jsem si doložit, že z formálně právního hlediska je všechno v pořádku, žádné zákony ani omezení porušeny nebyly, to bych chtěl zdůraznit, jediná sporná věc, která tam je, že z hlediska zahraničně politického musí být každý export vojenského materiálu odsouhlasen Ministerstvem zahraničních věcí, v jehož kompetenci je posuzovat zahraničně politický rozměr vývozní operace určitého materiálu, například zbraní.

Sociální demokracie měla ve svém volebním programu zavedení sektorové daně, tedy zvýšené zdanění určitých odvětví, například bankovnictví nebo telekomunikací, s jejím možným zavedením počítala i koaliční smlouva. Budete to v koalici prosazovat, pokud nebude zajištěn dostatečný příjem státního rozpočtu?

Nemyslím si, že v rámci této koalice je to realistický projekt. Pro sociální demokracii nastane jiná otázka, jestli se před příštími volbami k tomuto požadavku vrátí, jestli u něj setrvá, nebo se k tomu postaví nějak jinak. Předpokládám, že o tom povedeme bohatou debatu.

Vy jste byl hodně kritizován ze strany živnostníků a malých soukromníků i kvůli tomu jednomu nešťastnému výroku o parazitech, což už Vám asi nikdo neodpáře. Máte pořád stejný názor na tuto skupinu podnikatelů?

Já jsem se omluvil za nevhodné slovo, měl jsem použít černý pasažér, ale věcně je to tak, jak jsem říkal.

Připravujete tedy ve vládní koalici nějaká opatření, aby se srovnaly podmínky mezi živnostníky a zaměstnanci?

To je primárně úloha Ministerstva financí, případně Ministerstva práce a sociálních věcí, protože se to týká nejen daní, ale i zdravotního a sociálního pojištění. I když sociálního pojištění možná nejméně, protože v penzijním systému funguje i princip zásluhovosti, nižší odvody se živnostníkům odrazí na důchodech. Ale máme vysoce regresivní systém, čím méně do něj přispíváte, tím máte větší procento návratnosti. Když máte obrovské příjmy jako Karel Gott, dostanete deset procent toho, co jste do penzijního systému vložila, a když máte nízké příjmy, dostanete sto dvacet procent. Ale přes to všechno se výše odvodů relativně odrazí. Samozřejmě potom nesmí vláda couvnout, až budou ti, co nebudou mít žádné důchody, demonstrovat před Strakovkou. Teď o srovnání podmínek debatovala tripartita, problém vidí hlavně u zdravotního pojištění a u příspěvku do daňového systému, protože ten je neadekvátní. Takoví ti chytráci, kteří vykládají, že živnostníky vyjmeme z povinnosti platit daně, protože stejně málo vybíráme, dávají nejlepší návod, jak rozvrátit daňový a důchodový systém. Protože je spousta lidí, kteří začnou přemýšlet, jestli by neměli ze zaměstnaneckého poměru přejít na živnostenský list, nebo jinou formu práce.


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Libuše Frantová
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Vláda projedná podrobná pravidla očkování proti covidu

6:30 Vláda projedná podrobná pravidla očkování proti covidu

Po úpravách, které vyplynuly z diskuse s kraji a dalšími aktéry plánované vakcinace proti covidu-19,…