 na debatě v Opavě. Foto Daniela Černá_635610597637625272.JPG&id=70090)
Charlie Hebdo není podle místopředsedy vlády Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) kulturní fenomén ale „žumpa.“ Na debatě v Opavě se věnoval šéf lidovců nejen situaci ve straně, ale vrátil se v reakci na otázku moderátora také k teroristickému útoku na redakci satirického časopisu v Paříži: „Podle mého soudu byl ten časopis zcela marginální. Žumpa, která byla nechutná. Nikdy bych si to nekoupil, ale svoboda slova k tomu patří,“ uvedl také Bělobrádek.
A pokračoval: „Otázkou je, kde svoboda slova končí? Budeme se smát vtipům o vraždách Židů nebo o Romech nebo o homosexuálech? Svoboda slova má přeci své hranice,“ dodal s tím, že svoboda není anarchie, není bezbřehá a humor může být i zlý rasistický a brutální. „Nejsem Charlie. Považuji útok samozřejmě za naprosto nepřijatelný teroristický čin, vyjadřuji úctu obětem. Je to vražda. Nikdo po mě ale nemůže chtít, abych řekl, že časopis je skvělý a že si ho budu kupovat. Mně se to nelíbí a je to podle mě žumpa,“ zopakoval s tím, že debata o útoku se vedla jako emotivní vlna, která se nezabývala příčinami.
Psali jsme:
Bělobrádek: Nemohu říci, že je každý pornografický film vkusný nebo že je pornografie bezvadná
Platíme za to, že ztrácíme úctu a nedokážeme si vážit vůbec ničeho? Podle Bělobrádka bychom si mohli připustit i to, že šlo také o útok na naše popírání hodnot. „Útok některých islámských fanatiků není ani tak motivován proti Evropě položené na třech vrcholcích, ale útokem na Evropu, která nemá žádné limity, hodnoty a není jí nic svaté,“ podotkl také šéf lidovců. Věnoval se také jiným nevkusným úkazům dneška. „Pornografie je třeba legální, ale nemohu říci, že je každý pornografický film vkusný nebo že je pornografie bezvadná. Neříkám, že se mají pornoherečky střílet do hlavy, protože je to nechutné. Můžu ovšem říct, že sado-maso není moje krevní skupina, že se mi to úplně nelíbí, že je někde svážou a pálí svíčkami. To se mi prostě nelíbí,“ zauvažoval a připomenul i debatu o tom, zda vydat nebo nevydat Hitlerovy spisy.
Bělobrádek se pustil do ANO: Strana i hnutí potřebuje ideje a být naštvaný, to není politický program
Zajímavě se vyjádřil Bělobrádek také v reakci na dotaz z publika: „Na sněmu pan Babiš sděloval, že má výhrady vůči koaliční smlouvě. Co se nelíbí Vám?“ zazněla otázka. „Všechno, co je v koaliční smlouvě, pro nás komfortní není. Je tam spousta blbostí od zrušení poplatků v nemocnicích až po porodné pro druhé dítě. Je to daň za koaliční vládnutí. Je to správná daň,“ uvedl Bělobrádek, kterého ale dopálilo to, že Andrej Babiš na sněmu kritizoval pomalost při vyjednávání. „Řekl, že je v podstatě zdržujeme a moc diskutujeme. Já se domnívám s Masarykem, že demokracie je diskuse. Rozumím tomu, že když chcete vést stát jako firmu, tak že ve firmě žádná demokracie není. Pan Babiš má klíčové heslo, a to je: řídit. V tomhle smyslu situaci vidím jako nebezpečnou tendenci,“ podotkl s tím, že na sněmu také zaznělo, že strana potřebuje silné vůdcovství. „Já si myslím, že strana i hnutí potřebuje ideje a být naštvaný, to není politický program,“ zhodnotil.
Lidovci jsou na vzestupu. Z 10 procent je voličská základna tvořena vysokoškoláky
Hovořilo se také o souboji mezi tradičními stranami a novým hnutím ANO. „Tradiční kamenné strany zklamaly, a to je potřeba si přiznat. Dali jsme jim šanci, aby vyrostli. Není pravda to, co říká pan Faltýnek, že všechny tradiční strany jsou na ústupu. Vzkázal jsem mu, že je tu jedna, která jde nahoru, ale bylo to jen za cenu toho, že jsme vypadli z Poslanecké sněmovny a mohli jsme se vnitřně obrodit,“ vysvětlil Bělobrádek. Popsal také, že KDU-ČSL prošla vývojem od politického katolicismu ke křesťansko-demokratické straně. „Nespokojení občané vědí, co je špatně. My jim řekneme: „Ano je to špatně.“ Oni řeknou ano a ‚ANO‘,“ upozornil. Připomenul také, že typickým voličem lidovců byla dříve žena nad padesát let se základním vzděláním, teď volí lidovce lidé s příjmy mezi 30 a 50 tisíci a z 10 procent je voličská základna tvořena vysokoškoláky.
Psali jsme:
Krize u lidovců. Kalouskův veletoč, kauza Čunek a hamižný Cyril
V debatě byla rozebrána také situace z roku 2010, kdy lidovci vypadli z Poslanecké sněmovny. „Kalouskův veletoč, kauza Čunek a hamižný Cyril. To byly tři zásahy do elektorátu, které situaci nepomohly. Příběh je sice jiný, že se Cyril Svoboda nesoudil s charitativní organizací, ale to nikomu nevysvětlíte,“ definoval Bělobrádek a pak připomenul, že KDU-ČSL přišla v té době o desítky tisíc voličů. „50 000 hlasů šlo TOP 09. Měli jsme vůbec nejhorší poměr člen – volič. Říkal jsem členské základně, že musí sehnat další tři voliče. Vnoučata a děti našich členů nevolily KDU-ČSL. Část lidí nepřišla k volbám. Nejvíce voličů k nám přišlo od zelených,“ popsal. Vedení strany se pak obměnilo. Vicepremiér také popsal situaci v krajských a komunálních volbách.
Bělobrádek: Sex, drogy a rokenrol mám už za sebou a dal jsem se na pravou víru
„Pán Bůh má smyl pro humor,“ vysvětlil také vicepremiér způsob, jak se dostal k lidovcům. Nepochází totiž z praktikující katolické rodiny a jeho předpoklad pro práci v Lidové straně byl prý nízký. „Jsem Východočech. Můj tatínek je sice katolík, ale do kostela chodí v úterý a v dubnu,“ upozornil s tím, že se ale za věřícího považoval vždy. „Začal jsem chodit do kostela a až někdy ve 27 letech jsem přišel ke svátostem. Jak říká má kamarádka: „Vyřádil ses v mládí a teď děláš chytrého.“ Tak to trochu bylo. Nicméně sex, drogy a rokenrol mám už za sebou a dal jsem se na pravou víru. Někteří mi to vyčítají, ale má to své výhody,“ vysvětlil. Popsal pak situaci v rodině, kdy rodiče začali postupně volit lidovce, protože ostatní strany neměly jejich důvěru. Sám se pak v podstatě náhodou dostal do krajských orgánů strany. „Mladý lidovec je tak do šedesáti, tak jsem se dostal do výboru,“ podotkl. Upozornil i na dobu, kdy dělal úředního veterinárního lékaře. „Vesele jsem léčil salámy a po třech letech jsem ze zdravotních důvodů odešel.“ Práci na jatkách mu zakázal lékař.
Bělobrádek připomenul historii lidovců
Řeč byla o historii KDU-ČSL, Bělobrádek připomenul začátky a zdůraznil, že v její 96 leté historii byla řada zásadních milníků a mimo jiné upozornil: „Co se týká Národní fronty, Lidová strana byla jediná nesocialistická. Je potřeba si uvědomit, že Sociální demokracie nebyla v Národní frontě proto, že se s komunisty zrovna sloučila. Mám proto rád, když mě kritizují sociální demokraté za Národní frontu.“ Věnoval se také období, kdy byl zvolen prezidentem Václav Klaus, odchodu některých členů do TOP 09 apod. Připomněl masivní nárůst členů v roce 1968 a 1990. Besedu pořádalo Studentské politologické fórum s městem Opava v sále purkmistrů v místním Obecním domě pod názvem Návrat KDU-ČSL do velké politiky.
MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
