Bouře proti Hegerovi. Nemocné s rakovinou chce prý hnát 120 km pro prášek

Více než 120 kilometrů při převozu tam a zpět, za každého počasí, po přetížené komunikaci I/13 s kritickým místem při průjezdu Bílinou – to zbytečně zatěžuje organismus těžce nemocných pacientů a prodražuje samotnou léčbu. Jde o hlavní důvody, proč chomutovské sdružení Kapka 97 iniciuje petici za zachování biologické léčby v nemocnici Chomutov, kterou ministerstvo zdravotnictví zrušilo. Kvůli jediné infuzi tak musejí pacienti dojíždět ze vzdálených koutů kraje do Ústí nad Labem, přestože dosud byla tato léčba bez problémů aplikována i v Chomutově ve zdejší nemocnici. „Ne všichni pacienti snášejí biologickou léčbu bez problémů, ne všichni pacienti snášejí cestování. Proč zcela zbytečně zesilovat negativní vlivy na jejich organismus? Proč je zatěžovat transportem, aby pod dohledem spolkli prášek nebo dostali infuzi?“ nechápe členka petičního výboru a předsedkyně sdružení onkologických pacientů a přátel Marcela Vörösová z Chomutova. „Aplikace biologické léčby v nemocnici Chomutov bylo nesystémové opatření,“ vyjádřil se k jejímu názoru pro ParlamentníListy.cz Ferdinand Polák, náměstek pro zdravotní péči Ministerstva zdravotnictví ČR.

Pacientský svaz: Ve volbách jim to dají vyžrat!

Kromě zdravotního diskomfortu bude mít ministerské rozhodnutí Podle Svazu pacientů ČR velký dopad zejména na vrstvu těch ekonomicky nejslabších. „Lidé mnohdy nemají práci, omezená je veřejná doprava a ze sociálních důvodů rodiny je to také problém se zvýšenými náklady na dojíždění a obrovská ztráta času. Navíc v takovýchto případech, jako je aplikace bioléčby, je to zvlášť citlivé - pacient by měl mít naopak dojezd do takového zdravotnického zařízení kratší než delší. A v tomto případě je to přes 60 kilometrů, což je horší dostupnost, než kdykoliv v minulosti. To je nepřijatelné,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz Luboš Olejár, prezident Svazu pacientů ČR, který má i v Ústeckém kraji své zastoupení.

Komunista by dal sanitku

Podle Olejára je rušení některých pracovišť mimo krajská města rozhodně špatná zdravotnická politika. „Žel tato vládní pravicová koalice a zejména ministr Heger z TOP 09 se o občany moc nestará a je jim jedno, jak se na specializované pracoviště pacient dostane. Sanitkou to nebude, jako v době vlády komunistů. Tak je na občanech, jak se ve volbách s nimi vypořádají,“ je přesvědčen šéf pacientské organizace, že veřejnosti již skutečně dochází s vládou trpělivost, a to i ve věch zdravotní péče.

Péče o zdraví, zvláště v případě tak zákeřné choroby, jakou je rakovina, se vzhledem k sociální situaci a struktuře obyvatel kraje stává pro řadu z nich finančně neúnosná. Ukončení aplikace biologické léčby v chomutovské nemocnici nesou těžce tisíce lidí. „Dokonce nám do Chomutova dochází více pacientů než do Ústí,“ podotkl redakci na obhájení potřeby chomutovského onkocentra mluvčí Krajské zdravotní Jiří Vondra. Navíc se podle jeho vyjádření objevují stále nižší a nižší ročníky, kterých se toto onemocnění týká.

Chomutovské sdružení Kapka 97 z těchto důvodů nyní během léta iniciuje petici. Svým podpisem se tak může připojit každý k jejich akci, která je vyvolána stanoviskem ministra zdravotnictví ke zrušení aplikace biologické léčby v chomutovské nemocnici a nastavením principu, na jehož základě budou pacienti k této léčbě dováženi do Ústí nad Labem.

Proč rušit, co je užitečné a bez problémů?

Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem poskytuje podle ministerského zdravotního náměstka v kraji nejsložitější a nejdražší onkologickou péči. Je zde komplexní onkocentrum. „Nejsme proti tomu, aby o nasazení bioléčby bylo rozhodováno nejlepšími odborníky v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem, ale její vlastní aplikace je bez problémů možná v nemocnici Chomutov. Svědčí o tom mnohaletá praxe, a to jak v podávání ve formě tablet, tak infuzemi. Není dokázáno, že by do této doby aplikovaná bioléčba podaná v Chomutově pacienty poškodila,“ zdůrazňuje Marcela Vörösová. „Smysl komplexních center spočívá v koncentraci vysoce specializované péče na jednom místě,“ opakuje důvod nepříjemné změny ministerský náměstek. Otevřený dopis vládě, který jí Kapka 97 letos zaslala, se tak setkal jen s formální korespondenční odezvou bez konkrétních argumentů, proč bioléčbu v Chomutově nezachovat.

Celokrajská solidarita násobí počty archů

Petiční archy včetně znění petice naleznou zájemci v centru Kapka 97, která sídlí na chomutovské poliklinice. Dále je zájemci naleznou v čekárnách oddělení onkologie, čekárnách ozařoven onkologie, dále pak v recepci radnice Magistrátu města Chomutova i v recepci magistrátu na Husově náměstí.

Přidávají se další instituce v jiných městech. K petičním archům se tak snadno dostanou i lidé ze sousedního Mostu. „Petici mohou lidé podepisovat v budově magistrátu v Radniční ulici. Podpisové archy jsou k dispozici v informační recepci, která sídlí v přízemí budovy,“ potvrdila Klára Vydrová z mosteckého magistrátu.

Stále dokola stejná prasárna?

Vypadalo to, že závažnost a potřeba co nejsnazší a nejdostupnější onkologické péče je již letos zřejmá. Strach ze zrušení bioléčby v Ústeckém kraji už letos zažili pacienti jednou. Tehdy hrozilo odebrání statutu onkocentra v Ústí nad Labem - včetně jeho detašovaného pracoviště v Chomutově -, které je jediným takto specializovaným centrem v Ústeckém kraji.

I tehdy mimo jiné svou solidaritu projevil Most a jeho představitelé se vyjadřovali velmi otevřeně. „Je to prasárna vůči lidem tohoto kraje, kdy se ví a prokázal to i výzkum, že tady skutečně postihuje rakovina více lidí než v jiných lokalitách republiky,“ uvedla například náměstkyně mosteckého primátora Hana Jeníčková. Radnice tehdy záměr striktně odmítla a označila ho za nehumánní a proti zdravému rozumu. „V našem kraji, stále ještě poznamenaném ekologickými důsledky těžby hornin a těžkým průmyslem, není snad rodina, které by se nedotklo onemocnění rakovinou. Dokládá to i nebývalý zájem a tlak veřejnosti na dané téma, se kterým se ve své pozici v poslední době setkávám,“ vyjádřil se již dříve i Radek Scherfer, předseda představenstva Krajské zdravotní, pod kterou spadá pět krajských nemocnic včetně ústecké a chomutovské.

Krajská zdravotní nakonec obdržela od ministerstva zdravotnictví osvědčení o splnění podmínek poskytování onkologické péče nejvyššího stupně. Statut Komplexního onkologického centra pro onkologii ústecké Masarykovy nemocnice se nezrušil – ministerstvo odvolalo, co před pár týdny zrušilo bez znalosti všech okolností. Vlivem politiků, onkologických sdružení a celkového rozhořčení společnosti se dosavadní statut Komplexního onkologického centra Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, který byl platný do konce března, prodloužil do 30. června roku 2013. Stalo se tak až na základě doporučení Pracovní skupiny pro superspecializovanou péči v oblasti onkologie, která se po iniciativách zdravotnické zařízení i veřejnosti jala v souladu provést místní šetření na určených pracovištích Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem.

Pokud by ústecká Masarykova nemocnice a její detašované onkologické pracoviště v Chomutově přišlo o statut, museli by těžce nemocní pacienti dojíždět za léčbou mimo Ústecký kraj, například od Prahy. V Ústeckém kraji je přitom evidováno ročně pět až šest tisíc pacientů. Vykoná se kolem padesáti tisíc zdravotnických úkonů v oboru onkologie.

Historie se opakuje jako deja vu

Zděšení nad rušením onkocentra zažili pacienti v Ústeckém kraji už před třemi lety. Tehdy o chomutovská onkologie přišla o vlastní statut. Ústecké onkocentrum se tak stalo pro celý kraj sirotkem – naštěstí management Krajské zdravotní vyřešil dostupnost tím způsobem, že ústecké centrum zřídilo v Chomutově své detašované pracoviště, takže pro pacienty se ministerským rozhodnutím v podstatě nic nezměnilo a péče proporčně pokryla obě části kraje.

Česká onkologická společnost přitom před třemi lety v případě Chomutova ubezpečovala, že katastrofa nenastane, ale letos už rovněž zvedala vlajku společně s Ústeckým krajem. Podle jejích údajů každý třetí obyvatel České republiky onemocní rakovinou a každý čtvrtý na ni zemře. Každoročně onemocní v České republice rakovinou téměř 73 tisíc lidí.

V počtu onkologicky nemocných pacientů zaujímají Češi přední místa v Evropě, například konkrétně v četnosti výskytu rakoviny tlustého střeva drží jasný prim. Počet nemocných přibývá – jak uvádí Česká onkologická společnost, počet nově diagnostikovaných pacientů s nádorem například mezi roky 1998 a 2008 narostl o 28 procent.