Co vás vede k tomu, že usilujete o to soustředit oblast závislostí do jednoho koordinačního místa, ať už jde o drogy, alkohol, tabák či gambling?

Nejdříve musím říct, že se úplně změnila drogová scéna. Vůbec už to neplatí tak, že by nelegální drogy byly součástí nějaké subkultury rockerů, dlouhých vlasů a hippies. Přeneslo se to do nočního života a do noční zábavy, kde dominuje alkohol. Všechny studie z posledních let nám říkají, že existuje vzájemná souvislost mezi tím, když lidé začnou užívat alkohol nebo tabák do určitého věku, zpravidla do patnácti let, a rozvojem závislosti i na nelegálních látkách. To znamená, že ty legální drogy jsou jakousi vstupní branou. To je jeden důležitý argument. A další je ten, že v České republice byla problematika užívání alkoholu a tabáku rozstrkaná na různé rezorty. Léta se s tím nic nedělo, prevence nebyla žádná, léčba se v devadesátých letech úplně rozpadla. Ordinace pro alkoholismus a toxikomanie, takzvané AT ordinace, co ještě vybudoval pan docent Skála, jsou v tuto chvíli pryč.

Jaké jsou tedy důsledky chybějící prevence a rozpadlého systému léčby alkoholismu na společnost?

Hodně varovná jsou pro nás čísla, která říkají, že v užívání frekventovaného alkoholu u školní mládeže, dětí na základní škole, jsme v Evropě zlatí medailisté. Nejen tedy v Evropské unii, ale dokonce v celé Evropě. Takhle to vychází i ze světových srovnání a podobné je to i s tabákem. Proto je zapotřebí to nějakým způsobem řešit. Mám představu jednoho silného koordinačního místa v čele s nějakým zmocněncem vlády, který bude garantovat spolupráci napříč rezorty. Určí se potřebné konkrétní kroky, sestaví se konkrétní akční plán, a to může celou situaci pootočit. Být v tomhle směru nejhorší v Evropě nějaké řešení už vyžaduje. A nejde jenom o ten samotný špatný výsledek, ale má to i důsledky ekonomické, zdravotní a tak dál.