Opozice i odbory takřka den co den mluví o rapidním propadu životní úrovně českých domácností. Společnost STEM však přinesla průzkum, podle něhož se šedesát sedm procent respondentů v uplynulém roce neocitlo v obtížné finanční situaci. A jen jedenáct procent uvedlo, že se v takové situaci rozhodně ocitlo.
Domácností v tísni ubylo? A jak
V praxi pak proti roku 2010 domácností, které se ocitly v tísni, ubylo. "Současné výsledky se velmi přiblížily k úrovni, kterou STEM zaznamenal v letech 2007 až 2008, kdy bylo „finančně ohrožených“ domácností v ČR nejméně,“ uvádí se ve zprávě společnosti.
Celý průzkum ZDE
„Já neznám konkrétní podmínky, za kterých byl průzkum prováděn, jestli v tom vzorku byly rovnoměrně zahrnuty jak ty oblasti, kde se daří lépe, tak ty oblasti, kde se daří hůř. Musel bych vědět, jaká je věková struktura respondentů. Zda a jak tam jsou zastoupeny slabší kategorie jako důchodci, matky samoživitelky... Ale hlavně, já bych takový průzkum porovnal s růstem zadlužení domácností,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz sociolog Jan Keller.
Zadlužení roste a ohrožených je méně?!
„Z toho výzkumu vychází, že údajně v prosinci byla situace taková, jako před čtyřmi roky, ale přitom za poslední čtyři roky míra zadlužení domácností vzrostla řádově o několik set miliard korun. To znamená, že je tady určitý logický rozpor, že zadlužení roste o tak obrovské sumy a situace domácností se nezhoršuje,“ míní Keller.
Toho zaujaly i výsledky na dotaz, zda jsou respondenti bez dluhů a s úsporami, případně mají více úspor než půjček až po ty, kteří mají jenom půjčky. I zde totiž vypadá situace dle průzkumu relativně růžově. Nejvíce totiž bylo těch, kteří mají jenom úspory, a to 24 procent.
O procento méně pak mají šťastlivci, kteří mají více úspor než půjček a půl na půl je osmnáct procent domácností. Sedmnáct procent dotázaných pak má sice více půjček, ale pořád disponují úsporami. Jenom půjčky a žádné úspory prý má pět procent domácností a bez úspor i půjček je třináct procent domácností.
Psali jsme:
To by mě zajímalo, kolik to je více úspor
„U takových výsledků je třeba vědět, co to znamená více úspor nebo úspory vůbec. My když jsme dělali výzkum u domácností v Ostravě, tak z devíti set domácností sedmdesát procent uvedlo úspory buď žádné nebo do padesáti tisíc korun,“ konstatoval ParlamentnímListům.cz Keller s tím, že by u odpovědí mělo být kvantifikováno, jaké jsou úspory respondentů.
„Každý si totiž pod více úsporami představuje něco jiného, já si pod tím pojmem představuji sumu tak tři čtvrtě milionu korun a někdo jen padesát tisíc korun, přitom za padesát tisíc si v podstatě nekoupíte nic,“ dodal Keller na vysvětlenou.
V Ostravě se za úspory považuje padesát tisíc korun
„Nám ten průzkum v Ostravě dělala renomovaná pražská agentura, která se zatím vždy trefila například v odhadech volebních preferencí a ten náš výzkum dopadá výrazně jinak, než o čem mluví vámi zmíněný průzkum,“ diví se sociolog.
“Jak jsem řekl, neznám vzorek, který byl pro výzkum vybrán, ale jestliže před čtyřmi roky byla situace obdobná jako letos, pak se ptám, kam zmizely ty stovky miliard korun, které v zadlužení domácností za tu dobu nikomu nechybí. A jestliže většina domácností nepociťuje vážné finanční obtíže, pak jim v podstatě závidím.
Psali jsme:
Od výplaty k výplatě
A jak tedy konkrétně dopadly podle Kellera domácnosti v obdobném průzkumu v Ostravě? „Nám to v Ostravě na průzkumu devíti set domácností vychází, že skoro polovina ostravských domácností nemá žádné úspory, dalších pětadvacet procent má úspory jen do výše padesáti tisíc korun. Takže můžeme říct, že tři čtvrtiny domácností v Ostravě žije od výplaty k výplatě, ale dluhy si přitom nadělala jenom třetina domácností," informoval o stavu domácností v severomoravské metropoli už dříve Keller.
Podle něj je jen otázkou času, kdy v zadlužování doženeme a třeba i předeženeme západní země, přičemž příjmové možnosti našich občanů jsou nesrovnatelně nižší. Málo dluhů, málo ve výplatě, ale ceny světové, uvedl tehdy.
„Dnes víme, že tři až čtyři zaměstnanci dělají za plat jednoho zaměstnance v Německu. A jestliže k tomu víme, že jak rychle se dorovnává podíl plateb za bydlení, elektřinu vůči západním zemím, kdy třeba už benzín máme dražší než oni, řadu potravin v supermarketech máme na stejné úrovni, nebo dokonce dražší. To znamená, že buď se výrazně sníží životní úroveň a nebo se bude rapidně zvyšovat zadlužení na úroveň západních zemí. Jinou možnost nevidím," konstatoval pro ParlamentníListy.cz Keller.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Ondřej Vaněk
