Na prorůstání politických neziskovek do státní správy upozorňují mnozí politici i novináři dlouhá léta. Pro řadu činitelů současné vládní koalice jde o legitimní téma k zamyšlení a změně. Kampaň rozpoutaná neziskovkami a příjemci dotací nejrůznějšího původu v reakci na chystaný zákon o zprůhlednění systému financování takových organizací odhalila i otázku vlivu těchto politických neziskovek. Zajímavé je, že ty největší neziskovky z výrazným vlivem disponují vyšším ročním rozpočtem než nejsilnější vládní hnutí ANO.
Je vám líto, že Václav Moravec končí v České televizi?Anketa
V mnoha případech jde totiž o lobbistické či nátlakové organizace s dobře propracovanou strukturou a vybudovanou sítí vlivu na jednotlivá ministerstva a další důležité státní úřady a orgány. Je v pořádku, aby politické neziskovky, které reálně nezastupují žádnou masu občanů, ale čítají mnohdy jen několik jednotlivců, měly možnost reálně ovlivňovat rozhodování státu, nastolovat agendu a směřování například v politice školství, životního prostředí, zahraničního směřování a v mnoha jiných oblastech?
Tuto otázku položily ParlamentníListy.cz nejen představitelům vládní koalice či senátorům, kteří se problematikou zabývají. Ptali jsme se rovněž právníka a končícího ombudsmana Stanislava Křečka.
Podle doktora Křečka je v pořádku, že stát hodlá seškrtat příspěvky pro neziskové organizace. „Asi nelze očekávat, že pokud mají být provedeny nějaké škrty ve státním rozpočtu, že by se to nemělo dotknout dotací nebo příspěvků komukoliv včetně neziskových organizací. Mnohé neziskové organizace vytvářejí dojem, jako by právě ony reprezentovaly občanskou společnost, nebo dokonce byly symbolem demokracie. Obecně neziskovky často prosazují jen úzké zájmy, což samozřejmě nemusí být na škodu, neboť často nahrazují účinnost státu tam, kde on to neumí nebo nestíhá. Ale bohužel tomu tak není vždy. Pokaždé jsem překvapen tím, jaké projekty neziskovky prezentují, a také tím, kdo všechno tvrdí, že je takovou bohulibou institucí. Neziskovky, které neslouží v nějaké věci konkrétně občanům, ale jen se snaží jistě naprosto legitimně ovlivnit jejich politické nebo i šířeji občanské postoje, jsou něco zcela jiného. Postoj státu k nim nelze srovnávat s podporou těch, které slouží občanům i státu,“ uvádí ombudsman a právník.
„Mělo by být zcela zřejmé, k čemu ten, komu stát poskytuje peníze, směřuje. U každého, kdo vystupuje ve veřejných věcech, by mělo být zřejmé, zda publikuje svůj osobní názor, nebo se snaží být mluvčím nějaké části občanů. Vím, že někdy tomu tak není a je velmi obtížně rozeznatelné při existenci sociálních sítí, kdo je kdo. Snadnost, se kterou se kdekdo může prohlásit za neziskovou organizaci a žádat dotaci na svoji činnost, nebo o sobě tvrdit, že je pilířem demokracie, mne děsí. Mám velké zkušenosti jako zakladatel a dlouholetý předseda jedné z největších a nejvlivnějších neziskovek, ale vždy bylo jasné, čí zájmy se snažíme prosazovat, ale dnes jsem ve veřejném životě na rozpacích. Kde se berou všichni ti hlasatelé nových pravd poučujících občany o tom, jak se mají chovat, a kteří o sobě tvrdí, že jsou neziskovou organizací?“ ptá se Stanislav Křeček, který léta působil jako předseda Sdružení nájemníků ČR.
Psali jsme:
Podle ombudsmana, kterému závěrem února mandát vypršel, ale setrvává ve funkci do zvolení nástupce, je v pořádku, že chce vláda vyjasnění transparentnosti neziskovek řešit. „Je to naprosto správné. Tvrzení, že jde o ‚ruský zákon‘, nikdo rozumný nemůže brát vážně. Podobné pojmy svým nadužíváním zcela ztratily svůj původní obsah a smysl. Je-li dnes kdekým jakýkoliv odlišný názor považován za ‚proruský‘ nebo jeho nositel za ‚ruského švába‘, pak to již nemá žádný sdělující obsah a smysl. Zdaleka nemusí jít jen o provládní nebo protivládní názory. Nedávno jsem četl, že i odpůrci větrných elektráren údajně pracují pro Rusko. Pokud by se u nás objevilo něco, co by skutečně napomáhalo režimu, který je obdobný poměrům v Rusku, už to nikdo nepozná. Odpor proti tomuto zákonu považuji za naprosto nepoměrný jiným problémům občanů a svědčí spíše o tom, že je jím dotčen nikoliv zájem na řádném fungování veřejného života, ale dosavadní neprůhledný způsob fungování oněch neziskovek,“ dodává pro ParlamentníListy.cz doktor Stanislav Křeček.
Podle senátorky a advokátky Jany Zwyrtek Hamplové je vládou chystaný zákon nutný k zachování parlamentní demokracie v České republice. „Pokud bychom připustili nadále tento systém fungování ryze politických neziskovek bez jakékoli finanční kontroly, je to ústup od parlamentní demokracie. Ostatně tento cíl nejlépe demonstroval Mikuláš Minář, povoláním český aktivista, když roztrhal českou ústavu. Jim se nehodí soutěž politických stran za jasně daných pravidel včetně finančních. Oni potřebují své neziskovky, přes které si z politiky udělali neveřejný byznys bez jakýchkoli pravidel. Proto se jim nelíbí, že by museli skládat účty, proto trhají ústavu, která zakotvuje v čl. 5 soutěž politických stran, žádných neziskovek. Politické neziskovky jsou dnes něco jako nelegální firmy z šedé ekonomiky neplatící daně. Na rozdíl od těch firem se tím ale chodí chlubit na náměstí. Je smutné, že jim na to lidi skáčou, chodí těmto manévrům tleskat a nedochází jim, že oni jsou první obětí,“ míní senátorka.
„Je to zásadní systémový problém. A nejde jen o politické neziskovky. Jak již psal německý sociolog Ulrich Beck v knize Riziková společnost (která vyšla již před 40 lety!!!), dochází k přesunu rozhodování od volených politiků směrem k nevoleným strukturám, tj. k nadnárodním strukturám a nadnárodním byznysovým korporacím, k tzv. expertům, k příslušníkům státního úřednického aparátu atd., tedy k lidem, kteří získávají faktickou moc, ale nemají žádný mandát od voličů ani žádnou odpovědnost. A do velké míry jsou anonymní a hájí pouze parciální nebo skupinové zájmy,“ sděluje pro ParlamentníListy.cz poslanec SPD a místopředseda sněmovního výboru pro veřejnou správu Tomáš Doležal.
Co říkáte na chování Petra Macinky?Anketa
Připomíná, že nyní k těmto entitám patří i politické a jiné tzv. neziskové organizace, jejichž moc a vliv brutálně narostly po vstupu České republiky do EU, neboť získaly možnost čerpat obrovské finanční prostředky skrze systémy unijních fondů. „Politické neziskové organizace rovněž často reprezentují a uskutečňují ve vnitrostátní politice zájmy svých faktických zřizovatelů a chlebodárců, tj. korporací, cizích států a někdy i domácích politických subjektů, které se tak snaží obejít limity na volební kampaně a pravidla o financování politických stran a hnutí. Proto je tak klíčové docílit zákonem povinnost registrace těchto subjektů včetně rozkrytí jejich financování. Veřejnost musí vědět, kdo ovlivňuje politická rozhodnutí a v čím zájmu. Politické neziskové organizace nesmějí čerpat peníze z veřejných rozpočtů a musejí být transparentně podřízeny standardním pravidlům pro lobbisty,“ konstatuje Doležal.
Pokud jde o vládou připravovaný zákon, který má zajistit transparentnost financování politických neziskovek, jasné slovo při interpelacích ve sněmovně minulý čtvrtek přednesl premiér Andrej Babiš, který reagoval i na skutečnost, že pracovní návrh zákona unikl do Seznam Zpráv.
„Není to žádný zákon o zahraničních agentech, ale o zprůhlednění financování ze zahraničí. Ten zákon nijak nevede ke stigmatizaci a nálepkování. Nikdo nebude muset být povinně jakkoliv označován za agenta ani nic podobného. To je naprostý nesmysl a nic takového ten návrh neříká. To, že neziskovka s politickou agendou bude transparentně vykazovat toky ze zahraničí, nepovede k její likvidaci, jak je nám podsouváno. Je to nesmysl a tento narativ šíří ti, kdo se toho nejvíc bojí. Je zajímavé, že samozřejmě ten samý Seznam – a to samozřejmě všichni vědí, vážení spoluobčané, že dneska nejvíc manipulují titulky Novinky a Seznam, to je jedna parta pana Lukačoviče – a ten Seznam psal o ruském vlivu a hybridních hrozbách a teď démonizuje návrh zákona, který by tento vliv mohl odhalit. Na návrhu zákona pracuje skupina poslanců: Radek Vondráček, Libor Vondráček. A podstatou zákona bude, že se subjekty s politickou agendou, které pobírají peníze ze zahraničí, musejí registrovat do veřejného rejstříku a vykázat, od koho a na co peníze jdou. Cílí na neziskovky, think-tanky, média, aktivisty, kteří berou peníze ze zahraničí a snaží se ovlivňovat českou politiku a veřejné mínění. Můžeme si tady povídat, co všechno bylo za USAID, co Trump vlastně zrušil. Tak si představte think-tank, který dostává miliony od zahraniční nadace. Píše analýzy doporučující konkrétní politická rozhodnutí a lobbuje za ně u českých ministrů. Podle tohoto zákona by musel transparentně uvést, kdo ho platí a na co ty peníze jdou,“ popsal Babiš.
Ing. Andrej Babiš
Mgr. Petr Macinka
Zdůraznil, že dětské kroužky, vesnický fotbal ani sdružení včelařů tam opravdu nespadají a ty politiku nedělají. „Do médií unikla pracovní verze dokumentů. Je vidět, že deep state ještě stále je velký a rozsáhlý. A ta verze se ještě bude měnit. Ten návrh ještě ani nebyl předložen, a už je tady hysterie. Nikdo nechce zákon, který by administrativně zatěžoval firmy, univerzity nebo výzkumné instituce za vědeckou spolupráci. Cílem je transparentní rejstřík pro ty, kdo ovlivňují českou politiku a veřejné mínění v zájmu zahraničních zadavatelů a tuto činnost vydávají za něco jiného. A tady je teďka obrovská kampaň, jak to samozřejmě umí vždycky Seznam systematicky dělat, na paní Vachatovou – ano, paní Vachatová je mou poradkyní a já ji pověřil prací na tomto zákonu s jediným úkolem: hlídat, aby šlo skutečně jen o rejstřík bez nálepek a bez ideologie. Chápu, že deep state je v panice. Budovali jste ho tolik let a teďka někdo se snaží to celé rozkrýt. Takže paní Vachatová dělá přesně to, o co jsem ji požádal. A ta kampaň médií je nechutná. Je nechutná,“ vyjádřil premiér zhnusení nad tím, co se v médiích a na sítích rozeběhlo proti jeho poradkyni.
K věci se aktuálně vyjádřil i ministr zahraničí a šéf Motoristů Petr Macinka, který zdůraznil, že přijetí zákona má vláda v programovém prohlášení.
„Máme to v programovém prohlášení vlády, takže chceme toto udělat a uděláme to,“ řekl s tím, že neziskové organizace s politickými cíli musejí být stejně transparentní jako politické strany, a dodal, že když politické neziskovky začaly hlasitě křičet kvůli tomu, že chce vláda zprůhlednit jejich financování, je to, „jako když do hejna potrefených hus přijde ptačí chřipka“.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 6 čtenářů)
Jak hodnotíte článek?
