Chystáte se více nakupovat?Anketa
Česká národní banka se chce bránit proti nařčení, že se na devalvaci koruny mohli obohatit členové bankovní rady. Proti komu a jakými konkrétními kroky, však neupřesnila. Jediné oficiální vyjádření, které se ParlamentnímListům.cz podařilo získat od mluvčího této instituce Tomáše Zimmermanna, zní: „Rozhodli jsme se podniknout odpovídající právní krok, který v této souvislosti považujeme za vhodný. Děkujeme za pochopení.“
Zda tedy ČNB podala žalobu, nebo trestní oznámení, a zda je nasměrována na konkrétní osobu, není v tuto chvíli jasné.
Média o víkendu spekulovala, že by odvetné kroky mohly mířit jak proti aktivistovi Josefu Hörlovi a sdružení Právníci radí občanům, tak možná i proti senátoru Vladimíru Drymlovi. Ti otevřeně kroky ČNB kritizovali a sami podstoupili též akce, kterými upozorňovali na možná vznikající podezření. A právě proti nim se ČNB rozhodla bránit s tím, že jde podle ní o pomluvy, které zpochybňují důvěryhodnost nezávislé měnové politiky.
Psali jsme:
Pokud máme přiblížit to, nač upozorňovalo sdružení Právníci radí občanům a Hörl, v principu se dá uvést to, že podle nich mohl být cílem devalvace koruny z 25 na 27 korun za euro, jíž banka dosáhla masivními intervencemi na devizovém trhu na začátku listopadu, osobní prospěch členů bankovní rady. Senátor Vladimír Dryml zase vyzval k prověření celé operace dokonce Bezpečnostní informační službu. Soustředit by se měla, jak prozradil, hlavně na to, zda devalvace koruny nebyla „provedena i za některé finanční výhody pro vedoucí pracovníky ČNB“.
Konečně se dostaneme k soudu, je potěšen aktivista
Počítali hlasití kritici s tím, že by se bankéři mohli bránit a hrozit jim tak mohou nejen soudní tahanice, ale i případný trest?
Josef Hörl demonstruje:
Fotogalerie: - Trestní oznámení na ČNB
„Musím se přiznat, že jsme si to přáli, abychom se dostali k soudu,“ přiznal ParlamentnímListům.cz Josef Hörl. Při té příležitosti připomněl své aktivity v posledních třech letech, při kterých podával spolu s několika dalšími mimo jiné žalobu za vlastizradu a kolaboraci s cizími mocnostmi na některé konkrétní osoby. Posteskl si však nad tím, že údajně tyto jeho snahy v minulosti vždy shazovali státní zástupci ze stolu. Obrátil se poté tedy i na Evropskou unii, odkud přišlo doporučení, že je třeba vyčerpat v odporu veškeré možné zákonné prostředky, které právní řád naší země nabízí. „Takže pokud staneme u soudu, konečně se někdo může tím, nač upozorňujeme delší dobu, zabývat,“ doplnil Hörl.
Pokud soud rozhodne o trestu, bude to poslední kapka občanům, míní Hörl
Na dotaz, zda je připraven nést případně za své kroky i trestní následky, odpověděl: „To by byla poslední kapka do trpělivosti našich občanů, kdyby byl potrestán ten, kdo na nepravosti upozorňuje, bojuje proti nim a nepáchá je.“ Jak dodal, zatím o případné obraně České národní banky však vyjma letmých informací v médiích neví, nebyl nikým obeslán ani kontaktován.
Psali jsme:
„Pokud ale k soudu půjdu, nebudu sám, je několik právníků, kteří jsou připraveni do toho jít se mnou,“ uvedl ještě pro ParlamentníListy.cz Hörl. I on sám je přitom absolvent práv, v minulém režimu pracoval jako šéf ochranné služby ústavních činitelů, nyní je v důchodu.
A jak nahlíží na případné pokračování sporu senátor Dryml?
„Oficiálně mě ještě nikdo neinformoval. Pokud však má těmi případnými kroky na mysli ČNB mě, ať si dělá, co chce, já také budu dělat kroky, které uznám za vhodné. Nebojím se ani případného soudu. Vím, že mám na své straně s podobným názorem jak exprezidenta Václava Klause, tak i současného prezidenta Miloše Zemana,“ reagoval pro ParlamentníListy.cz.
Jak to vše začalo?
Bankovní rada České národní banky se rozhodla letos 7. listopadu zahájit devizové intervence. Cílem je oslabit korunu a uvolnit tak ještě více měnové podmínky. Úrokové sazby jsou totiž na tzv. technické nule. Kurz koruny chce banka pomocí intervencí držet poblíž hladiny 27 Kč/EUR. Naposledy centrální banka přistoupila k devizovým intervencím v roce 2002. Tehdy bylo ovšem cílem intervencí stabilizovat kurz koruny, který až do léta 2002 prudce posiloval, a to za existence nenulových sazeb.
Bezprostředně po oznámení intervencí koruna oslabila na 26,63 Kč/EUR, přičemž dopoledne přešlapovala okolo 25,80 Kč/EUR. Před 16:00 se obchodovala kolem 26,95 Kč/EUR. Koruna je tak na nejslabších úrovních od června 2009.
Psali jsme:
„Pokud koruna zůstane takto slabá, můžeme velmi brzy čekat zdražování pohonných hmot, dovážených výrobků i služeb (včetně dovolených), jejichž ceny se odvozují od zahraničních cen,“ upozornil v médiích krátce po oznámení tohoto kroku občany analytik ČSOB Petr Dufek. V době, kdy se domácí poptávka ještě nestačila ani pořádně nadechnout, bude muset tak podle něj čelit vyšším cenám dováženého zboží.
Spekulace se vyrojily i kolem PPF
Na internetu se také anonymně krátce po oznámení oslabení koruny šířila zpráva, která upozorňovala na časovou shodu okolností a výhodu, kterou devalvací naší měny získala skupina PPF. Ta totiž 5. listopadu oznámila podpis smlouvy na koupi tuzemského operátora Telefónica O2 od španělské matky za cenu 63,6 miliardy korun. Dva dny nato začala ČNB intervenovat proti koruně a kurz z 5. listopadu ve výši 25,80 Kč se vyšplhal na 27 až 27,50 Kč za euro.
Jak upozornil server iDnes.cz, jestliže tedy suma 63,6 miliardy korun odpovídala původně 2,467 miliardy eur, tak při pozdějším kurzu 27,30 Kč by se suma v eurech smrskla o 135 milionů, které by PPF ušetřila.
PPF možná vydělá, možná prodělá. Jisté to vůbec není
PPF však tyto spekulace odmítá, na devalvaci při nákupu Telefónicy prý nevydělala. Podle finanční ředitelky Kateřiny Jiráskové skupina teprve v těchto dnech jedná o úvěru na část platby za Telefónicu, která bude jak v eurech, tak i v korunách. „Finanční hotovost, kterou máme na účtě a využijeme ji na část platby, máme v několika měnách. Nejde tedy jen o eura,“ uvedla Jirásková v článku pro iDnes.cz.
Z jejího vyjádření tak vyplývá, že při směně by tedy PPF mohla zčásti vydělat, ale zčásti i prodělat. PPF navíc, stejně jako Telefónica, upozornila, že při podpisu smlouvy o koupi akcií se určil kurz koruny vůči euru k danému dni. Na to se údajně také firmy pak zajistily. Jaký bude podíl korun a eur v platbě za operátora, jejíž velká část proběhne na konci ledna, nechce ani PPF, ani Telefónica sdělit. Nelze se tedy dobrat ke konkrétnímu propočtu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Hechtová
