Ekonomka: Připravme se na další krizi, prostě přijde. Babiš v tom selhává. Neplní své sliby

23.10.2014 4:35

Kdyby Andrej Babiš řídil svoji firmu Agrofert tak, jako řídí stát, dříve či později by zkrachoval. Myslí si to známá ekonomka Markéta Šichtařová po přečtení návrhu státního rozpočtu s deficitem sto miliard korun, který předložil do Poslanecké sněmovny ministr financí Andrej Babiš. „Na příští rok je státní rozpočet prezentován tak, že zlepšuje veřejné finance, ačkoli počítá se stomiliardovým schodkem. Myslím, že nedochází ke zlepšení hospodaření státu, problém je v tom, že se hodně navyšují výdaje,“ řekla ředitelka firmy Next finance ParlamentnímListům.cz k návrhu státního rozpočtu na rok 2015.

Ekonomka: Připravme se na další krizi, prostě přijde. Babiš v tom selhává. Neplní své sliby
Foto: Hans Štembera
Popisek: Andrej Babiš u stolečku zpravodajů
reklama

Možná tak Andrej Babiš nade vší pochybnost dokázal, že už je politikem, i když stále tvrdí opak. Zjevně rychle pochopil, že rozhazování peněz voličům je populárnější než utahování opasků. A v roce, kdy se konaly evropské, komunální i senátní volby, na to musel nejen on, ale celá koaliční vláda, když chtěla upevnit svoji moc, myslet především.

Hodila by se rezerva na horší časy

Ekonomka nechápe, jak je možné, když už česká ekonomika konečně roste, že se na příští rok připravuje rozpočet se schodkem vyšším, než s jakým pravděpodobně skončí letos. „To je jednoznačně navýšení schodku oproti letošnímu roku. Takhle si konsolidaci veřejných financí nepředstavuji,“ dodává pro ParlamentníListy.cz Markéta Šichtařová s tím, že v době hospodářského růstu by měl stát tlačit schodek dolů. Už proto, že je pravděpodobné, že brzy může přijít další vlna hospodářské krize, dokonce už možná sousední Německo, na němž je česká ekonomika závislá, v recesi je. „Už proto bychom měli být připraveni. A já myslím, že tento rozpočet na to vůbec připraven není,“ kritizuje Markéta Šichtařová. Už kvůli možnému návratu krize jí připadá nerozumné nevyužít toho krátkého období růstu, které tu máme, a neudělat si rezervu na horší časy tím, že bude deficit státního rozpočtu co nejnižší.

Své sliby Andrej Babiš neplní

Ve stejný den, kdy ministr financí předložil poslancům, jak bude stát příští rok hospodařit, se v médiích objevily zprávy, že Babišův Agrofert meziročně vydělal celkem 7,7 miliardy, což je o čtvrtinu více než před rokem, kdy Babiš vstoupil po úspěchu ve sněmovních volbách do politiky. Právě díky jeho podnikatelským úspěchům, ostré kritice špatného hospodaření a rozhazovačnosti minulých vlád dostal majitel obrovského zemědělsko-potravinářsko-chemického komplexu důvěru občanů i řady podnikatelů. Zejména když sliboval, že bude stát řídit jako firmu a sníží zadlužení Česka. Jak tento slib podle ekonomky plní? „Myslím, že to neplní. Na počátku byla představa, že bude řídit stát jako firmu, ale časem se ukázalo, že to technicky ve státní správě není možné,“ říká ParlamentnímListům.cz Markéta Šichtařová. A dává příklad, jak se chová dobrý manažer: v okamžiku, kdy firma roste, snaží se generovat zásoby na horší časy nebo investuje do svého rozvoje, nakoupí nové technologie. A jak se chová stát, když teď dochází k hospodářskému růstu? „Místo toho, aby utržené příjmy skladoval pro horší časy, naopak rezervy na horší časy snižuje a víc utrácí. A to nikoli za věci, které by mohl stát použít do budoucna na svůj rozvoj, ale za běžné výdaje. A to je problém,“ připojuje se ředitelka společnosti Next finance ke kritice návrhu státního rozpočtu ze strany opozice.

Agrofert by zkrachoval

Kdyby podle ekonomky nakládal Andrej Babiš s Agrofertem jako dnes se státem, vedlo by to krátkodobě určitě k tomu, že by se jeho firmám snižoval zisk, nerozvíjely by se, svým způsobem by zakrňovaly, protože by neinvestovaly nic do svého budoucího rozvoje a vyčerpávaly by rezervu. „Určitě by nebyly tak ziskové. A kdyby přišla první krize, tyhle firmy, které neinvestovaly do svého rozvoje, by jako první byly ohroženy krachem, protože by byly převálcovány jinými firmami, které chytly nový dech a investovaly do svého rozvoje víc,“ popsala pravděpodobný scénář, který by nastal, kdyby majitel Agrofertu hospodařil ve svých firmách podobně jako se státními penězi.

Tvrzení o snižování státního dluhu je pofidérní

Ekonomka poukazuje na to, že ministerstvo financí neříká při obhajobě rozpočtu celou pravdu. Šéf resortu totiž tvrdí, že se státní dluh snižuje. „To je trochu pofidérní tvrzení,“ uvedla Šichtařová. Vysvětluje, že státní dluh je suma nasčítaných schodků za předešlé roky. A když jsou poslední roky neustále připravovány rozpočty se schodkem, pak se podle ní jeví trochu divné, jak by se mohl snižovat státní dluh. „Když trochu zapátráme, a pátrání je dost složité, protože informací je strašně málo, dopátráme se takové podivnosti, že vlastně to zlepšení veřejných financí padá na vrub samozřejmě ne těm dobrým rozpočtům, ale tomu, že byla snížena dluhová rezerva,“ kroutí hlavou ekonomka, protože dluhová rezerva je vlastně jakási likvidní rezerva státu na horší časy. „Stát se odvolává na to, že máme nový systém státní pokladny, který umožňuje efektivněji řídit likviditu a že tím pádem nemusí operovat s tak vysokou rezervou. Ale otázkou je, jestli snížení rezervy pro všechny případy je tím správním místem, kde šetřit, a jestli s tím veřejné finance ozdravují, když se na jedné straně neustále zvyšuje schodek rozpočtu a na druhé straně ztrácíme rezervy,“ nesouhlasí s jednáním ministerstva financí a se způsobem, jak mate veřejnost. „Technicky má pravdu, ale ta logika je hodně kostrbatá, hlavně není pravda, že by se tím veřejné finance ozdravovaly,“ upozornila na nefér informace ze strany hlídače státní pokladny.

Proč by měl být schodek příští rok vyšší než letos?

Nepochopitelné podle Markéty Šichtařové je, proč je schodek rozpočtu na rok 2015 tak vysoký. Na letošní rok byl státní rozpočet plánován se 112 miliardami schodku, zatím se vyvíjí poměrně dobře. „Ale to nic neznamená, protože na konci roku vždycky dochází z cyklických důvodů ke zvyšování, takže je tu poměrně vysoký předpoklad, že na konci roku dluh velmi výrazně vylétne. Ministerstvo financí a šéf Andrej Babiš odhadují, že by nakonec mohl státní rozpočet skončit se schodkem 90 miliard korun. A já se ptám: jak je, prokristapána, možné, když už ekonomika konečně roste, že se na příští rok připravuje rozpočet se schodkem vyšším, než s jakým pravděpodobně skončí letos?“ nerozumí motivům resortu financí ekonomka.

Zvyšovat výdaje v době růstu nemá opodstatnění

Kdyby byl podle Markéty Šichtařové schodek rozpočtu naplánován v takové výši proto, že se ořežou výdaje, ale ještě víc se ořežou příjmy, mělo by to nějaké opodstatnění, že se nechává víc peněz mezi lidmi. „Potom bych byla ochotna pochválit i ten navýšený schodek. Ale takhle to není, schodek příští rok bude pravděpodobně tak vysoký proto, že se navyšují výdaje státního rozpočtu,“ konstatovala. Přitom ekonomika roste a navyšovat výdaje v době růstu podle ní nemá žádné opodstatnění. Souhlasí s předsedou ODS Petrem Fialou, který v diskusi k rozpočtu v Poslanecké sněmovně prohlásil, že to je přerozdělovací rozpočet, který bere všem a dává jenom někomu? „To je docela pravdivě řečeno. I když se to samozřejmě nedá vzít úplně doslova, protože nebere všem, nebere sociálně slabým, ale opravdu jsou výdaje rozděleny do specifických skupin,“ souhlasí s výhradami opozice.

Německo rostlo, i když snížilo investice

Exministr financí Miroslav Kalousek připomněl, jak byly předchozí pravicové vlády tehdejší levicovou opozicí, odbory i prezidentem Milošem Zemanem kritizovány za to, že v době hospodářské krize nedávaly dostatek peněz na investice, a tím škrtily ekonomiku, hospodářský růst a ničily tak zaměstnanost v České republice. Přitom rozpočet na příští rok podle Kalouska dává dnes na investice méně, než kolik dávaly předchozí vlády v dobách krize. Podle Markéty Šichtařové je ale představa, že by mělo být hodně pamatováno na investice, chybná. „To vychází z nějaké představy, že se proinvestujeme k růstu ekonomiky, že čím víc investic ve státním rozpočtu, tím vyšší hospodářský růst,“ uvádí s tím, ať jí někdo ukáže, v které evropské zemi se podařilo proinvestovat se k růstu. „Nepodařilo se to ani jedné. Naopak Německo, které je v současné době jako jediné schopno dosáhnout přebytkového rozpočtu a v posledních letech rostlo nejrychleji ze zemí Evropy, naopak snížilo investice, mělo přebytkový rozpočet, a přesto dosáhlo oproti ostatním zemím závratného růstu,“ vysvětluje, proč nevěří tezi, že se dá k růstu proinvestovat. Proto by prý tedy nevyčítala rozpočtu, že je v něm málo investiční aktivity. „Vadí mi navyšování jiných, tzv. běžných výdajů, které nemají nic společného s investicemi, a navyšují schodek. To mi připadá jako největší problém rozpočtu,“ shrnula ekonomka. Zvlášť když jde o výdaje do sociální sféry, které vůbec nemají žádný prorůstový efekt, jsou vydány jednorázově, aniž by se nějak vrátily v budoucnosti.

Hospodářská krize neodešla, stále trvá

I když česká ekonomika oživuje, nemusí to trvat dlouho, krotí naděje ekonomka. Krize totiž podle ní trvá, neodešla. „Neřekla bych, že může přijít nová krize, podle mne se o novou krizi nejedná,“ říká. Krize podle ní končí v okamžiku, když se ekonomika očistí, když zkrachují firmy, které už nestačí s dechem, protože jsou třeba technologicky zastaralé, na jejich místo pak přijdou firmy nové. „To je vlastně v jádru takový konec krize a začátek nového růstu. To se však nestalo. V Evropě došlo k tomu, že všechny firmy, které byly technologicky zastaralé, byly zachráněny státem, ať to byly banky, firmy nebo jednotlivé státy, a v ekonomice zůstaly. Krize vlastně neskončila proto, nějakým způsobem se zamaskovala, já říkám, že krize pokračuje a bude mít ne jedno dno, ale několik,“ vysvětlila ekonomka, proč je přesvědčena, že je to stále jedna krize, která bude mít několik minusových bodů.

Státní rozpočet není na krizi připravený. Přitom je už možná za dveřmi

Teď podle ředitelky společnosti Next finance přichází pravděpodobně další dno krize, což ukazují čísla z Německa. „Německo už je možná v recesi, statistiky přicházejí s určitým zpožděním, takže to nejsme schopni definitivně potvrdit, ale zatím vše nasvědčuje tomu, že jestli se statistiky nemýlí, tak v té recesi je,“ je přesvědčena, že je to nejspíš dno téže krize, která by přišla s nějakým časovým odstupem zase znova i do Česka. „Je dost pravděpodobné, že přichází další fáze krize, kdoví kolik jich ještě za sebou bude, tím pádem bychom na to měli být připraveni,“ nabádá politiky ekonomka, protože státní rozpočet na podobný scénář připraven není, přitom krize tu může trvat strašně dlouho.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Libuše Frantová
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Vláda uvolňuje od čtvrtka některá opatření: Podívejte se, kde znovu nakoupíte, kam můžete bez roušky...

20:30 Vláda uvolňuje od čtvrtka některá opatření: Podívejte se, kde znovu nakoupíte, kam můžete bez roušky...

Vláda v pondělí rozhodla o uvolnění některých opatření v rámci boje proti koronaviru. Od čtvrtka bud…