Kdo by měl odstoupit z vlády?Anketa
Ministr obrany Martin Stropnický prohlásil, že Česká republika nechce, na rozdíl třeba od Polska, na svém území v souvislosti s plány NATO na posílení bezpečnosti v členských státech jednotky NATO. Od premiéra a poslanců sklidil vlnu kritiky. Co si o tom myslíte?
Já se musím pana ministra trochu zastat. Když se mluvilo o umístění radaru v České republice, i když to byl radar americký, byl to radar spojence, který je součástí NATO, tak hodně hlasů z různých politických stran hovořilo, že to nejde proto, že naši lidé jsou frustrováni ještě z okupace 1968. Tehdy se tento argument proti radaru používal zcela běžně.
Takže když to ministr obrany řekl, určitě to nemyslel zle, musím se ho zastat. Pokud jde o umístění nějakých vojsk NATO, Česká republika se už při vstupu do Severoatlantické aliance zavázala, že v případě nutnosti, nějakého válečného konfliktu, který by vyžadoval nějaké základny na našem území, poskytne vojskům NATO podporu jako hostitelský národ, zejména letectvu, proto se také připravovaly letecké základny jako možné základny pro letectvo NATO. A Aliance na ně přispívala i finančními prostředky. Takže účast vojsk NATO v České republice možná je. A my spojenecké závazky určitě plnit budeme.
Nepřekvapilo vás, že se do ministra obrany za ANO pustil i premiér Bohuslav Sobotka, předseda ČSSD, strany, která se v minulosti ostře postavila proti americkému radaru a s tím související přítomností amerických vojáků v České republice?
Ono to tak úplně pravda není, že ČSSD byla proti radaru. Možné umístění radaru v České republice začala řešit sociální demokracie. Myslím si, že to pak došlo až do fáze, kdy byl premiérem Jiří Paroubek a ten s tím ze začátku také souhlasil.
Sociální demokraté, když byli u vlády, o tom začali jednat, ale v opozici otočili a snažili se, včetně Jiřího Paroubka, radar využít proti pravicové vládě, protože velká část veřejnosti se postavila proti radaru. Například tehdejší místopředseda strany a současný ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek vystupoval na demonstracích Ne základnám s plamennými projevy. A ve vnitrostranické anketě se proti umístění radaru v Česku vyslovilo přes 98 procent členů ČSSD.
Veřejné mínění v tom hrálo velkou roli. Pak to definitivně zrušil americký prezident Obama po svém nástupu do funkce.
Psali jsme:
Kampaň pro eurovolby finišuje. Který kandidát vás oslovil nejvíce? (anketa zůstane až do dne voleb)Anketa
Proč si tedy myslíte, že si premiér pozval na kobereček ministra obrany za to, co před pár lety tvrdila jeho strana?
Bohužel se výroku ministra obrany chytla všechna média, včetně ruských, kde vyšel velký článek, že Česká republika nechce na svém území vojska NATO. A bylo to samozřejmě upraveno podle toho, jak to Rusku vyhovuje, ale objevilo se to i v americkém a evropském tisku. „Popularitu“ to mělo velkou. Ale opravdu tu otázku roku 1968 bych panu Stropnickému nevyčítal, i když to nebylo dobré spojovat s vojsky NATO. Ten příměr byl nešťastný.
Doufejme, že k takové situaci, kdy by musela nastoupit vojska NATO na naše území, nebude muset dojít. Ale kritik intervence na Krymu, ruský historik a politolog Andrej Zubov označil konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou za válku. Vnímáte to jako voják také tak?
Já se nedomnívám, že Rusko a Ukrajina jsou ve válce. Pan profesor Zubov by si měl dávat pozor, aby nebylo příliš zřejmé, jak nemá rád zejména Putina. Úplně to z něj čiší. Je to jeho názor, já si myslím, že Rusko a Ukrajina ve válce nejsou a dokonce si myslím, že ani nebudou. Můj osobní názor na řešení této krize je jednat. A když jednat, tak i s východem, protože jedině jednáním se dá dosáhnout nějakých uspokojivých výsledků. Ukrajina je životním zájmem pro Rusko. Dvacet let jsme my i Rusko byli rádi, že mezi NATO a Ruskem je Ukrajina a Bělorusko, které nás jako bloky v podstatě oddělují. Myslím, že by dnes nebylo dobré pro Rusko ani pro NATO, kdybychom těsně sousedili, kdyby se Ukrajina stala státem NATO. Nedivím se, že Rusové mají tento životní zájem. Myslím, že nechtějí válku a že chtějí jednat. Ale jednat tak, aby do toho byly zapojeny i hlasy východních regionů.
Bývalý americký velvyslanec při NATO Kurt Volker prohlásil, že Putin dosáhne na Ukrajině všeho, co chce. Na vině je podle něj nerozhodnost Západu. Říká, že Putin hraje na naši slabost. Když mluvíte o nutnosti jednání, netáhne ruský prezident za delší konec provazu?
Nevím, jestli táhne za delší nebo kratší konec. Jsem přesvědčen o tom, že Rusové nechtějí žádnou vojenskou konfrontaci. Chtějí skutečně to, aby Ukrajina byla minimálně neutrální stát, aby s ní mohli obchodovat, oni tam mají velmi silné vazby na podniky zbrojního průmyslu. Rusové nemají zájem okupovat Ukrajinu jako celek. Oni chtějí klidnou Ukrajinu, ale neutrální Ukrajinu, která není v NATO. Já se jim nedivím. Myslím si, že by to měl být i náš zájem, abychom měli mezi Ruskem a státy NATO určité státy jako nárazníkovou zónu. Nepředpokládám, že by Alianci hrozilo ze strany Ruska v současnosti nějaké nebezpečí.
I bývalý americký ministr zahraničí Henry Kissinger prohlásil, že by se Ukrajina měla stát jakýmsi mostem mezi Východem a Západem, což podle něj znamená, že by neměla být členem NATO, ale ani součástí Ruska.
Myslím, že Rusko nikdy nemělo zájem, aby Ukrajina byla součástí Ruska. Mělo vždycky zájem, aby byla součástí Euroasijské unie, ruské celní unie a aby byla státem s neutrálním statusem. Podle mého názoru to tak je.
Psali jsme:
Světoví politici pořád mluví o tom, co by bylo dobré pro Evropskou unii, pro NATO, pro Rusko. Ale nemělo by se všechno odvíjet od toho, co chce sama Ukrajina, když se jí to bezprostředně dotýká? Je zjevně rozdělena, neměly by tam tedy, pokud se ovšem situace uklidní, proběhnout volby, případně referendum, protože nikdo vlastně ani pořádně neví, jestli i většina občanů na jihovýchodě Ukrajiny chce nezávislost nebo dokonce připojení k Rusku, jak tvrdí separatisté?
Včera jsem četl článek v The National Interest, kde se autor zamýšlí nad tím, jestli má Amerika životní zájem na Ukrajině. Říká, že zájem má, ale ne životní, protože životní zájem se prý definuje jako zájem, kdy je stát ochoten poslat vojáky umírat a zabíjet. Tvrdí, že naopak Rusko má životní zájem na Ukrajině, a pokud jde o krizi a řešení na Ukrajině, podle něj by bylo nejvhodnější, a já s ním plně souhlasím, kdyby si to řešili sami Ukrajinci. Jenže mám obavu, stejně jako on, že dneska už Ukrajinci asi nejsou schopni se domluvit. Nejsou schopni všichni říci, jestli chtějí jít se Západem nebo s Východem. A rozděluje to zemi, rozděluje to lidi, Ukrajina by skutečně mohla sklouznout do občanské války. Pak by to způsobilo samozřejmě určité napětí, které by mohlo vyvolat větší konflikt třeba mezi Ruskem a NATO. Takže zajistit mír mezi Ruskem a Západem, a říká to americký profesor, ne já, je otázka zahraničního zapojení, které by mělo být řešeno s vyjmutím Ukrajinců. Je to názor jednoho z Američanů. Ale já bych řekl, že je to názor asi správný, že Ukrajina je rozdělena tak, že není schopna se domluvit. Převládne jedna strana nebo druhá, a ten konflikt bude dlouhotrvající a může se vyvinout skutečně nebezpečně.
Ale otázka je, jestli by Ukrajinci respektovali řešení, na kterém by se domluvily velmoci. Mně to připomíná trochu Mnichov, o nás bez nás.
Jde o to, kteří Ukrajinci. Já mám pocit, že obyčejní obyvatelé Ukrajiny už toho mají plné zuby, protože se jim všechno zdražuje, doba je nejistá, proto občané přijmou cokoli, co situaci uklidní.
Ale co separatisté? Myslíte si, že by se smířili s jiným řešením, než za jaké bojují?
Oni by to podle mého názoru přijali také, kdyby s nimi někdo chtěl jednat. Ale ukrajinská vláda teď říká, že bude jednat u kulatého stolu, ale s výjimkou těch, které nazývá teroristy.
Nedojde k jednání teprve tehdy, když se konflikt ještě více vyhrotí, což pak skutečně donutí všechny strany sednout si a hledat společně řešení?
Hlavní je, aby k už nedocházelo k násilí. Protože kdyby docházelo k masovému násilí, pak možná Rusku z jeho pohledu nezbyde nic jiného, než aby zasáhlo. Já bych to osobně nechtěl, Rusové by to asi nechtěli a nechtělo by to ani NATO.
Psali jsme:
Co by tedy mohlo být popudem k tomu, aby k jednáním o řešení této vážné krize už opravdu došlo?
Musí se dohodnout Evropská unie, Spojené státy a Rusko. Musí sednout za jednací stůl, říci, bude to takhle, vzít k tomu Ukrajince, jak ukrajinskou vládu, tak zástupce východních regionů, a jednat. A pokud to nepůjde s ukrajinskou vládou a východními regiony, tak by se měla domluvit Evropská unie, Spojené státy a Rusko. To je můj názor.
A myslíte si, že by předmětem jednání měla být i diskuze o Krymu, nebo už to považujete v současné době za uzavřenou věc, že je součástí Ruska, byť se tak stalo v rozporu s mezinárodním právem?
Myslím, že jednání o Krymu už by byl problém z hlediska mírového ujednání na Ukrajině. Určitě by šlo řešit nějaké kompenzace. Ukrajinci tvrdí, že jim tam Rusové sebrali nějaký plyn nebo něco. Ale myslím si, že Krym už zůstane součástí Ruské federace.
Takže vlastně Rusko stejně dosáhne svého...
Rusko by podle mne nikdy Krym neanektovalo, kdyby se nebálo, že přijde o jediný teplomořský přístav, který má, základnu a přístup k Černému moři. To je asi ta pravá příčina, proč proběhla anexe Krymu. A samozřejmě roli hrály i pocity tamních lidí. Ale ty pocity měli lidé už dávno a Krym se neanektoval.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Libuše Frantová
%20-%20Kopie_profil_top.jpg)
