Je to horší, než jsme čekali. Drábek a další promrhali spoustu peněz, vystoupil Sobotka. A zde je pokračování

To, že výsledky hloubkových kontrol odhalily závažné problémy, avizoval premiér Bohuslav Sobotka hned na začátku páteční tiskové konference, na které novináře seznámil s výsledky. Na resortech ČSSD byla zjištěna řada nedostatků, které má podle Sobotky na svědomí Nečasova a Topolánkova vláda. „Po nástupu nové vlády jsem požádal všechny členy, aby zorganizovali audity a aby zjistili, co se tam odehrává v rámci finančních toků,“ sdělil premiér Sobotka. „Bohužel situace státní správy je v mnohem horším stavu, než jsme se domnívali v době, kdy ČSSD byla v opozici. Viníky jsou minulé vlády, které buď fungování státu nevěnovaly příliš pozornosti nebo podléhaly nějakým zájmovým, lobbistickým a korupčním tlakům a umožnily, aby se ze státu vyváděly podezřelým způsobem finanční prostředky,“ dodal. Celkově pak našel v resortech, které vedou nominanti sociální demokracie, kostlivce ve skříni za více než 2 miliardy korun - a to prý určitě nebude konečná částka.

Drábek se hájí: Ušetřili jsme miliardy

Polovinu sumy prý vyhodilo Ministerstvo práce a sociálních věcí. S tvrzením přišla ministryně Michaela Marksová. „Největší kostlivci ve skříni se týkají informačních technologií. Zbytečně vyhozená částka mezi lety 2011 a 2014 je ve výši jedné miliardy,“ uvedla Marksová. „Kdyby si paní ministryně prostudovala státní závěrečný účet za rok 2012, tak by zjistila, že se tehdy ministerstvu podařilo ušetřit několik miliard korun, a to jsou prokazatelná čísla. Pokud na tiskové konferenci metá nějaká čísla ve stovkách milionů, tak si nemůžu myslet nic jiného, než že se snaží zakrývat problémy, které sama nechce řešit. Místo toho, aby se snažila zorganizovat situaci na úřadech práce, přijímá stovky lidí,“ reagoval pro ParlamentniListy.cz bývalý šéf resortu Jaromír Drábek s tím, že výroky paní Marksové nejsou prokazatelné a těžko se k nim může podrobně vyjadřovat.

Anketa

Vadí vám, že se Petra Kvitová rozhodla platit daně jinde než v České republice?

Ano, vadí mi to

52%

Vadí mi to, ale... Je to šampionka, tak jí to odpustím

Když to zákon umožňuje, tak prosím, ať si dělá co chce

Nevadí mi to. Naprosto chápu, že nechce cpát peníze státu, který plýtvá a kde se krade

33%

Nevadí mi to. Naopak, měli bychom se zamyslet, proč máme tak vysoké daně

10%

hlasovalo: 20106 lidí

Marksová projekt v Jeseníku zastavila

Jedna miliarda ale není konečná suma, o které Marksová hovoří. „Čerstvým kostlivcem z minulého týdne je pokuta od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ve výši 500 tisíc korun a jedná se o zakázku na telefony Siemens, které byly vybrány prostřednictvím jednotného řízení bez uveřejnění tak, že byl porušen zákon,“ pokračovala ministryně ve výčtu provinění. „Nemám k tomu žádné informace. Rozpočet ministerstva je řádově 500 miliard korun ročně a ministr si samozřejmě nemůže pamatovat každou jednotlivou zakázku, takže to těžko mohu komentovat,“ upozornil Drábek. O vyšší částku už se ale jedná v případě evropských projektů, kde auditoři zjistili porušení finanční kázně ve výši 100 milionů korun. Dalších 120 milionů pak mělo být investováno v regionu Jeseník. Prý opět zbytečně. „Zastavila jsem chystanou stavbu budovy pro Úřad práce a Českou správu sociálního zabezpečení ve městě Jeseník. Bylo by to proti vůli místních lidí a částka je velmi vysoká,“ popsala Marksová a bývalý ministr reagoval takto: „Neznám podrobnosti. My jsme se snažili maximálně pomoci Jeseníku, protože je to jeden z regionů s nejvyšší nezaměstnaností. Snažili jsme se udělat centrum, které by nabídlo několik desítek pracovních míst.“

Němeček: Přes IT zakázky se plánovalo vyvedení 300 milionů

Na Ministerstvu zdravotnictví pak kontrola odhalila další neefektivní nakládání se stovkami milionů korun. Největší plýtvání v rámci resortu ministra Svatopluka Němečka se prý odehrávalo ve Státním ústavu pro kontrolu léčiv. „Provedl jsem personální změnu, protože se plánovalo vyvedení 300 milionů korun přes IT zakázky v rámci Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Forenzním auditem se to potvrdilo a kromě toho se projevily i další alarmující příklady plýtvání,“ uvedl Němeček. Bývalý ministr zdravotnictví Leoš Heger ale tvrdí, že už byl proveden vnitřní audit, pokud šlo o činnosti do roku 2012. Pak došlo ke změně vedení a byl proveden další audit. „Tyto dva audity nebyly příliš jasně oddělovány. Většina problémů podle mého názoru jde za starým vedením. Těch 300 milionů korun bylo plánováno na doplatek licencí, které byly využívány pro výpočetní zařízení, ale nebyly placeny,“ vysvětlil Heger pro ParlamentníListy.cz. „Těsně před tím, než byl odvolán ředitel Březovský, bylo připravováno zveřejnění auditu, který nechal provést na činnost bývalého vedení, doktora Beneše,“ doplnil.

Podle Hegera nese vinu ministr Topolánkovy vlády

Vlastní odpovědnost si exministr Heger nepřipouští. „My jsme pana ředitele Beneše převzali a pokud tam byly nějaké nedostatky a nějaké věci byly zpochybňovány před rokem 2012, tak to je věc minulého vedení ministerstva. Co se dělo za ředitele Březovského, to bylo za mé éry. A že by tam došlo k nějakým přehmatům, které by měly nějaké dopady na zbytečné utrácení peněz? To nikdy prokázáno nebylo a jestli je to teď prokázáno?“ položil řečnickou otázku Heger. Exministr také upozorňuje na to, že vše souviselo s tehdejší strategií ministerstva. „Otázkou je, jak by se věci posuzovaly, kdyby pokračovala příprava elektronického receptu, kvůli kterému se investice děly. Problém, který byl za ředitele Beneše, spočíval v tom, že se vytvořil velký počítačový systém jako úložiště dat, který byl nejdřív zpochybněn Úřadem pro ochranu osobních údajů, takže byl dán k ledu. Pak se začalo pracovat na tom, aby se systém konvertoval na použití bez pochybností o osobních datech. Mělo to být dokončeno v souvislosti se zavedením elektronického receptu, který teď chce Ministerstvo zdravotnictví zrušit,“ popsal Heger, jenž se také domnívá, že si premiér připravuje půdu pro projednání tohoto zákona. „Elektronická proskripce je zavedená v řadě zemí v Evropě a je pokládána Evropskou komisí za jeden z kroků ke zefektivnění systému a předepisování léčiv,“ doplnil exministr.

Nakoupili luxusní kanceláře a dovolené

Jenže tím problém ve Státním ústavu pro kontrolu léčiv nekončí. „Pan ředitel Blahota pozastavil veřejné zakázky za 280 milionů korun. K dnešnímu dni se rozhodl, že zakázky za minimálně 140 milionů korun definitivně zruší, protože mezi mini byly luxusní kanceláře manažerů, auta či luxusní dovolená a podobně. To je asi nejzásadnější případ, který jsme našli,“ tvrdí Němeček. „Některé budovy Státního ústavu pro kontrolu léčiv už nejsou nejnovější a nějaké úpravy tam asi nutné jsou, ale já teď neumím posoudit, zda to byl zbytečný luxus nebo rozmařilost. Pokud jde o dovolené, tak o tom nevím vůbec nic,“ reagoval Heger.

Stovky milionů se vyplýtvaly i v resortu průmyslu a obchodu nebo na školství

Další ministerstvo a další vyhozené peníze. V resortu školství podle auditu byly nehospodárně vynaložené výdaje ve výši 650 milionů korun. Vznikla škoda v evropských fondech a při státních maturitách. Na Ministerstvu průmyslu a obchodu poukázala kontrola na pochybný nákup nemovitostí za 350 milionů korun. Podle ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera se Úřad vlády potýká s nařízeným odvodem 550 milionů korun za kauzu ProMoPro, hrozí mu i stejně vysoké penále.

Aby se takové problémy neopakovaly, na všech ministerstvech připravuje Sobotka revize kontraktů, které se týkají informačních systémů, využívání elektronických aukcí, omezení poradenských smluv, omezení zbytečných zahraničních cest. Premiér chce efektivní využití státních budov a centrální nákupy. Sobotka přislíbil, že nadále bude veřejnost informována o dalších kontrolách na resortech.