Součástí finanční ústavy by měla být i tzv. dluhová brzda. To je souhrn pravidel pro rozpočtové výdaje a vyrovnané hospodaření krajů a měst nebo vznik Národní rozpočtové rady. Návrh občanských demokratů představil premiér Petr Nečas s tím, že finanční ústavu chce podle Nečase ODS prosadit do konce letošního roku.
„Ještě letos je potřeba prosadit finanční ústavu. Její součástí je dluhová brzda na úrovni 45 procent HDP. Pokud by se státní dluhy dostaly nad tuto povolenou laťku, ti, kdo se podílejí na přípravě státního rozpočtu, tedy ministři a poslanci, by mohli přijít až o dvacet procent platu,“ citují pak LN premiéra Nečase.
Kalousek: Vítám, že se ODS hlásí k ústavě, která je před dokončením
„Musím vás pokárat jako redaktora Parlamentních listů, v otevřených zdrojích snadno najdete, že se pod mým vedením na ministerstvu financí schází pracovní skupina napříč politickými stranami, kam jsem pozval po dvou expertech z každé politické strany. Tam tvoříme dohodu o finanční ústavě a jsme v podstatě před koncem. Ta dohoda probíhá docela slušně,“ informoval ze zahraničí ParlamentníListy.cz ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).
„Legislativně to musí do vlády předložit ministerstvo financí a nikoliv ODS. Ústava vzniká napříč politickým spektrem, čili pokud se ODS k této práci hlásí, tak já jsem rád, ale obtížně můžeme říct, že to je, nebo že to bude návrh ODS,“ dodal Kalousek ParlamentnímListům.cz.
Trestat se bude
Ten potvrdil, že ve finanční ústavě bude počítáno i se sankcemi pro politiky. „Ano, ovšem konkrétní parametry ještě dohadujeme. Ale pokud by politici porušovali jednotlivé indikátory, ke kterým se v té finanční ústavě zavážeme, tak by se to mělo odrazit na jejich odměnách a nebo výplatě,“ upřesnil ministr financí.
Ten pro ParlamentníListy.cz uvedl, že ústava nevzniká úplně na „zelené louce“. „Takovou zásadní předlohou je pro nás obdobná ústava na Slovensku. Tu jsem zvolil jako velké vodítko, protože tam se podařilo, že se na ní shodly pravicové i levicové strany,“ konstatoval Miroslav Kalousek.
Jen aby to neskončilo zvyšováním daní
Ekonomové oslovení ParlamentnímiListy.cz na záměr pohlížejí s rozpaky. „Já abych pravdu řekl, tak jsem ze všelijakých dluhových brzd poněkud rozpačitý, protože mě tam chybí to zásadní a úplně nejpodstatnější, a to je redukce výdajů,“ řekl redakci ekonom společnosti Partners a člen Národní ekonomické rady vlády Pavel Kohout.
„Vždycky když se hovoří, že tu bude nějaký automatický efekt typu dluhová brzda, tak nikde není specifikováno, zda by se to mělo odehrávat cestou snížených výdajů státu. Pokaždé je tam psáno jen o vyrovnání rozpočtu, což se dá v praxi přeložit do skutečné politiky jako zvyšování daní. To se mi tedy vůbec nelíbí, protože daně platíme už beztak neskutečně vysoké. Proto bych rád viděl automatický mechanismus, který by snižoval výdaje,“ dodal Kohout.
Podle něj totiž celá Evropa dnes není v problémech proto, že by měla nízké daně. „V problémech je proto, že má vysoké výdaje, a to platí pro nás také,“ míní Kohout. „Pokud jde o sankční snižování platů politiků, tak to si myslím, že je spíše takový folklor,“ dodal skepticky.
Pořád lepší než fiskální unie s EU
Myšlenku finanční ústavy s rezervou přesto vítá ředitelka Next Finance Markéta Šichtařová. „Smysluplnost takové ústavy vidím někde na pomezí. Je to určitě lepší řešení, než nějaký pokus o fiskální unii v EU, která k ničemu moc nevede i třeba jen proto, že tam nejsou sankce pro jednotlivé politiky.“ míní ekonomka.
„Navíc v té smlouvě s EU se rozhodování o té dané zemi předává do Bruselu, který má mnohem nepřesnější představu o vývoji domácí ekonomiky než ta ekonomika samotná,“ dodala. O tom podle ní svědčí třeba i to, že české instituce byly schopné upřesnit vývoj hrubého domácího produktu mnohem dříve, než s aktualizovanou prognózou přišel Brusel. „Z toho je patrné, že předání pravomoci do Bruselu by bylo dost kontraproduktivní,“ konstatovala pro ParlamentníListy.cz Šichtařová.
„Takže mít toto ve vlastních rukou jako variantu vůči fiskální unii je určitě lepší. Něco podobného mají v podstatě i Slováci v rámci své dluhové brzdy. Ta naše finanční ústava jde dál v tom smyslu osobního postihu, což si ale popravdě řečeno moc neumím představit v evropských podmínkách,“ krčí Šichtařová rameny.
Tresty? Jen aby to fungovalo
„Tím přesto neříkám, že to fungovat nemůže. Je fakt, že něco podobného mají v některých zemích třeba pro centrální banku. Například centrální banka Nového Zélandu je proslulá tím, že je zde osobní zodpovědnost jejího guvernéra při nedodržení inflačního cíle. Takže určitá varianta tohoto tam funguje a funguje dobře. Ovšem to je jiný svět,“ popsala ekonomka.
„Kdyby se to u nás podařilo zapracovat, bylo by to geniální. Potíž je v tom, že si opravdu neumím v evropské politické realitě představit, že by takový návrh vůbec někdy mohl v České republice či v Evropě vůbec projít,“ je Šichtařová skeptická.
Navíc se obává, že podobné opatření by mohlo politiky přimět k podvodům. Pokud by návrh na finanční sankce prošel, tak se bojím jedné věci, totiž že by to vedlo k tomu samému, co nastalo v Řecku, tedy k falšování údajů. Aby politici nepřišli o své platy, mohli by tlačit na statistický úřad, nebo by sami manipulovali ten rozpočet tak, aby oficiální čísla vypadala lépe a nepopisovala by věrně realitu. Ale znovu říkám, pokud by se to podařilo, bylo by to geniální,“ uzavřela Markéta Šichtařová.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Ondřej Vaněk
