Kníže v Havlově knihovně: Masarykovo heslo jsme zkrátili na „Nebát se krást“

27.11.2012 6:11

REPORTÁŽ Masarykovo heslo „Nebát se a nekrást“ jsme si tady zkrátili na „Nebát se krást“. Kníže a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg se tak vyjádřil v Knihovně Václava Havla. Stalo se při debatě s novinářem Karlem Hvížďalou a rabínem Karolem Sidonem. Ostatně kromě současné neutěšené politické situace hovořili i o emigraci.

Kníže v Havlově knihovně: Masarykovo heslo jsme zkrátili na „Nebát se krást“
Foto: Jan Rychetský
Popisek: Debata novináře Karla Hvížďaly s ministerm zahraničí Karlem Schwarzenbergem a rabínem Karolem Sidonem

„Politika tady vypadá příšerně, ale na Západě to je podobné. Jde o takovou hru. Na Západě už ji umějí lépe a jsou tam sofistikovanější spoluhráči, takže tolik neškodí jako tady,“ vtipkoval rabín Karol Sidon před obecenstvem debaty v Knihovně Václava Havla. Slyšet zde bylo leccos podnětného, ale hosté se nebáli ani sebekritiky či drsnějších bonmotů.

Chybí homo politicus

Novinář a spisovatel Karel Hvížďala na začátku představil knihu rozhovorů Vzpoury II, které vedl právě se Sidonem, Karlem Schwarzenbergem a filozofem Václavem Bělohradským. „Bělohradský bohužel nedorazil, protože si spletl termín a zkouší studenty na univerzitě v Terstu,“ omluvil anoncovaného hosta. Ostatně kniha je pokračování Hvížďalových rozhovorů s Václavem Havlem, Jiřím Suchým a Pavlem Landovským. „Vždy šlo o vzpouru proti vládnoucí nenormalitě. V první knize šlo o vzpouru kulturou, klaunstvím či humorem, v této jde o vzpouru myšlením, vírou a tradicí,“ doplnil Hvížďala.

Podle něj se v Česku ještě nezrodil kvalitní homo politicus, jak ho chápe stará Evropa, ale Češi zůstali lingvistickým národem. „Zanedbali jsme justici a nedali jasná pravidla, což nás bude ještě dost dlouho pronásledovat. Justice by prostě neměla sloužit státu, jak je to dodnes u nás,“ doplnil. Schwarzenberg se zasmál tomu, že v některých rozhovorech prohlásil, že by chtěl říct synovi, že země je spořádaná. „Nejdřív jsem mluvil o synovi, pak o vnukovi a teď doufám, že to řeknu pravnukovi,“ podotkl. Podle něj nejsou Češi schopni vypořádat se s odlišnostmi.

Bázlivci a nebojsové

„Na rozdíl od ostatních jsem odsud vypadl jako dítě. Žil v Rakousku a Německu, takže si pamatuju, jak smrad z nacismu byl ještě dlouho všude cítit. Definitivní tečka za tím vším nastala za pětadvacet let po roce 1945. U nás byla totalita ještě déle, takže léčba pokřivených páteří bude ještě dlouho trvat,“ řekl také kníže Schwarzenberg a dodal, že se v Česku nicméně již dost věcí změnilo k lepšímu. Země zbohatla a vypadá lépe.

Vrchní zemský a pražský rabín Karol Sidon o své emigraci hovořil jako o dobrém školení. „Na začátku emigrace jsem byl ve sběrném táboře čekatelů na azyl s Poláky, Bulhary, Čechy, ale i s Afričany. Tam jsem si uvědomil, jak mě překvapuje, že se chovají třeba Etiopané stejně jako my. Do té chvíle jsem se pokládal za člověka, jehož se rasismus netýká. Proto mě najednou udivilo, jaké v sobě chovám předsudky,“ přiznal. Čestné lidi rozdělil na bázlivce a nebojsy. „Nicméně strach je dobrý instinkt, tak proč by si to člověk neměl připustit. Jinak si bude stále něco namlouvat a dělat iluze, o které pak přijde,“ doplnil. Ze slov Hvížďaly vyplynulo, že taková sebereflexe je důležitá i u vlastní profese. „Žurnalistika je samoúčel. Nesmí něčemu sloužit. To si tady mnoho novinářů neuvědomuje a každý se snaží články někomu pomáhat,“ vysvětlil.

Historka o kokotech

Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, když se debata nasměrovala k úvahám o Evropské unii (EU), řekl: „Trpíme komplexy. Když jsem nejistý, tak vynáším kartu národních zájmů a bojím se, že se Česko v EU rozpustí jako kostka cukru v čaji. Vychází to z naší vnitřní nejistoty. Poláci strach nemají.“ Podle něj jde o dědictví přijetí mnichovské dohody v roce 1938 bez boje. Sidon zase prohlásil, že právě v Bruselu narazil na některé dobré politiky, kteří věří ve vzájemnou ohleduplnost.

Z promluv vyplynulo, že právě některým Čechům ohleduplnost a obyčejná poctivost schází. „Zkrátili jsme Masarykovo Nebát se a nekrást na dnešní Nebát se krást,“ rozesmál posluchače ministr. V přestávkách hrál na flétnu Jiří Stivín. Kníže Schwarzenberg tradičně pospával. Ne, nepospával, ale se zavřenými víčky přemítal, protože při muzice se občas zavlnil do rytmu, při dotazu ihned přesně a věcně reagoval. Ostatně na konci si vzpomněl na historku, která je takovým politickým mementem, když pravil: „Československý ministr vnitra Ján Langoš mi kdysi povídal příhodu z cesty, kdy jeli někam chlastat za Bratislavu. Jeden chlapík tam stále nadával na Vladimíra Mečiara. Věděli, že ho ale přesto volil a tak se zeptali, proč? Dotázaný upil vína a odvětil: Áno, veď on je takový kokot ako ja!“


 

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jan Rychetský

migrační pakt

Paní poslankyně mám tento dotaz. Je vůbec možné, aby ministr vnitra Rakušan schválil migrační pakt v Bruselu, aniž by to předtím projednala poslanecká sněmovna. Vy poslanci, které jsme si my občané zvolili, aby vedli a spravovali tuto zem, ku prospěchu nás občanů, kteří si vás platíme, přece nejde o...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Vymyká se BIS demokratické kontrole? Koudelka, Pavel a „bomba“ s rozbitou ruskou sítí. Experti pochybují

16:45 Vymyká se BIS demokratické kontrole? Koudelka, Pavel a „bomba“ s rozbitou ruskou sítí. Experti pochybují

Odhalení ruské sítě ohrožující bezpečnost České republiky i Evropské unie? BIS by podle politologa a…