Projekt sKaret přinesl v posledních dnech pikantérii v tom, že kvůli němu zkřížili své politické zbraně premiér Petr Nečas, předseda ODS, a ministr financí Miroslav Kalousek, první místopředseda TOP 09. „Určitě mě zaujalo, jakým způsobem změnila část vlády, ta z ODS, postoj k tomuto projektu. Premiér řekl, že sKarta je dobrá myšlenka, ale provedení projekt zdiskreditovalo. A ministr Stanjura prohlásil, že strana TOP 09 změnila užitečný projekt na systém, který obtěžuje,“ začíná pro ParlamentníListy.cz své ohlédnutí za uplynulým týdnem v médiích Petr Žantovský.
„V tom našem mediálním chlívečku se spokojujeme velice často s floskulemi nebo s frázemi, které nemají vůbec žádný obsah. Zní pěkně. Ano, užitečný projekt změnil někdo na systém, který obtěžuje´. Ale vůbec nevíme, v čem je užitečnost toho projektu. Takže ani nevíme, co se změnilo, když dnes je to už systém, který obtěžuje. To berme jako obecné poučení, že se neumíme nebo bojíme ptát, nebo nerozumíme tomu, nač se máme ptát, a tak nevíme, nač se ptát. Ale to je jedna z vad české žurnalistiky,“ myslí si Petr Žantovský.
- TÉMA: sKarta
Ministryně se nikdo nezeptá, k čemu bude další průkazka
Podobný dotaz by měl směřovat na ministryni práce a sociálních věcí Ludmilu Müllerovou, která stále trvá na tom, že jde o výbornou myšlenku a že by sKarty měly být zachovány jako průkazky, když už nebudou fungovat v bankovním systému. „Paní ministryně by měla vysvětlit, k čemu taková průkazka je, když máme všichni občanský průkaz a spoustu dalších identifikačních karet, než k tomu, aby se zuby nehty našel způsob, jak pokračovat v obchodní smlouvě, kterou uzavřelo ministerstvo za pana Drábka s Českou spořitelnou,“ podotýká mediální odborník.
Psali jsme:
Další otázka, kterou média rovněž nepokládají, je, co se stane, když ministerstvo práce vyslyší hlas premiéra Nečase a podnikne kroky ke zrušení této smlouvy s Českou spořitelnou. „Ta už, slovy svého generálního ředitele Kysilky, do toho investovala 300 milionů korun. A tyhle peníze mohou být předmětem mezinárodní arbitráže, protože Česká spořitelna je firma patřící zahraničnímu vlastníkovi. A je více než zřejmé, že se tady jedná o naprosto flagrantní příběh neochrany zahraniční investice v České republice,“ upozorňuje ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Stát z obchodu nebude mít nic, jen zaplatí nejméně 300 milionů
Připomíná, že premiér Nečas naznačil, že dojde k solidní dohodě s Českou spořitelnou. „To si mohu do češtiny překládat jako vůli zaplatit 300 milionů. Docela by mě zajímalo, jak to bude pan premiér zdůvodňovat před voliči, proč za tenhle zajímavý obchod stát zaplatil tolik peněz, aniž z toho cokoli měl. Je otázka vlastníků České spořitelny, jestli na to přistoupí, jestli náhodou nebudou požadovat v arbitráži podstatně víc. Čili to je příběh s otevřeným koncem, ale minimálně ty zmíněné otázky by měla klást média, ale já je v těch médiích nečtu,“ konstatuje Petr Žantovský.
Velkou pozornost věnovaly v uplynulém týdnu sdělovací prostředky i další kartě, tentokrát té, která slouží Pražanům při cestování městskou hromadnou dopravou. „Naše slavná Opencard se nám vyvinula s příběhem poměrně nečekaným, a to je vyšetřování většiny pražských radních včetně pana primátora Svobody kvůli podpisu jedné z následných smluv. Nikoli té původní Bémovy smlouvy,“ zdůrazňuje pro ParlamentníListy.cz mediální odborník Petr Žantovský.
Radní přes Opencard neměla v ČT jediné slovo na vysvětlenou
Všímá si toho, jak vystupovala v médiích jedna z obviněných radních Eva Vorlíčková z TOP 09, která je předsedkyní komise Rady hl. m. Prahy pro Opencard. „Tentokrát bych chtěl pochválit pana Veselovského v Událostech, komentářích České televize, jak s ní rozhovor vedl. Paní radní ale jen prokázala, že nemá jediné slovo na vysvětlenou kromě toho, že se tak nějak všeobecně na pražském magistrátu předpokládalo, že v tom mediálním humusu, který se točí kolem firmy Haguess a kolem projektu Opencard, tahleta drobnost zapadne,“ poznamenává Petr Žantovský.
V té souvislosti byl překvapen mediální nezdrženlivostí exprimátora Pavla Béma, jenž začal hned připomínat úspěchy svého desetiletého působení na magistrátu. „To, že za Béma, abych citoval kuloáry, bylo na pražské radnici přehledněji a racionálněji, dnes ví všichni, i Bémovi největší kritici. Dnes tam panuje neskutečný chaos a rozhodování se tam odehrává mnohem neprůhledněji než za Béma a jeho lidí. Proto si myslím si, že mlčení by Pavlu Bémovi získalo v tuto chvíli více sympatií než jeho poměrně agresivní útok na Svobodu a stávající vedení radnice,“ míní mediální odborník.
- TÉMA: Opencard
Primátor si mediální image pana Čistého už možná doleštil
V této fázi kauzy Opencard jsou v pražské ODS na jedné straně její bývalí lídři a na druhé stávající primátor Svoboda, v ČSSD pak senátor Dienstbier versus Hulinský, Březina a spol. „Uvidíme, jak se s tím vypořádají média, u nichž pozorujeme velké sympatie vůči Jiřímu Dienstbierovi a té skupině v ČSSD, kterou reprezentuje. A kam se budou stavět ve sporu Šťastného a Svobody, protože Šťastný má pověst člověka, který nemá za sebou žádné kauzy. A Svoboda si až doposud leštil svoji mediální image pana Čistého, pana Protikorupčního,“ přemítá pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Letos 1. února zamítl Senát novelu zákona, podle které bylo možné nepřechylovat ženská příjmení, takže podle zákona se v českém jazyce přechylovat musí. „Když si pustíte televizi Nova, tak na vás vykouknou hned tři dámy, které tento zákon nedodržují, a to Emma Smetana, Petra Svoboda a Tereza Robinson,“ podivuje se Petr Žantovský s tím, že to ještě chápe u poslední jmenované, protože u jejího cizokrajného příjmení to tolik nevadí. Vždyť v zákoně se píše, že se toto ustanovení nevztahuje na cizinky nebo Češky provdané za cizince nebo žijící trvale v cizině.
Platný zákon pro moderátorky z Novy nic neznamená
Naopak jména Petra Svoboda nebo Emma Smetana vypadají opravdu zábavně. „U Emmy Smetana je to zábavné jenom do okamžiku, než se dočtete, že je to dcera Moniky Pajerové, MacDonagh-Pajerové, a to je, jak víme, politická aktivistka, která zřejmě i geneticky zásobuje naše média kvalitním materiálem, abych tak řekl. Bohužel ten materiál nosí i příjmení tatínka, který je známý hudební promotér Smetana, který se vrátil z emigrace v roce 1990,“ podotýká mediální odborník.
„Opravdu nevidím jediný důvod, proč bychom měli zapomenout na nějaký platný zákon jenom proto, že slečně Smetanové se líbí více univerzální mezinárodní podoba jejího příjmení. Nebudu teď hodnotit její novinářské výkony, to by také jistě stálo za hodnocení, ale to si nechám na jindy. Každopádně prohlašuji – a ať mě čtenář klidně považuje za staromilce – že příjmení Smetanová alespoň v českém prostředí vypadá lépe, když se mluví o dámě,“ uzavírá pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský své ohlédnutí za uplynulým týdnem ve sdělovacích prostředcích.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
autor: Jiří Hroník
