Co říkáte způsobu, jakým média informují o Janě Nagyové?Anketa
„Není většího pokrytectví než kurz na podporu hledání práce, který pro pět maminek a pět žen v předdůchodovém věku vedou po dobu dvou let dva vysokoškoláci. Ti mají další spoustu nadřízených, svoji činnost provádějí v drahých pronajatých prostorách od soukromníka a kromě jiného jim pomáhá i 10 počítačů k hledání si práce na internetu. Vše placeno státem s příspěním dotací EU, v regionu s největší nezaměstnaností...“ popsala na Facebooku to, co ji trápí, Renáta Thománková.
Narazila tím na otázku, která možná napadá mnohého člověka marně hledajícího uplatnění, či jen toho, kdo je vždy po několika měsících konfrontován s dalšími statistikami toho, kolik je u nás aktuálně lidí bez práce. A jak je vidět, jde o otázku, která napadá i některé politiky, poněvadž před hlasováním o důvěře vládě Bohuslava Sobotky toto téma v Poslanecké sněmovně padlo několikrát.
Fotogalerie: - Sobotkova vláda jmenována
Při 600 stech tisících lidí bez práce je každá snaha dobrá. Ale...
Předem je třeba říci, že jakýkoli projekt, který může někomu pomoci, je dobré podporovat. Vzhledem k vývoji nezaměstnanosti a tomu, že je v současnosti v ČR více než 600 tisíc lidí bez práce, je třeba hledat všechny možné cesty. Ovšem stejně tak je na místě se ptát, s jakými výsledky se tyto aktivity setkávají. A to je, jak se ukazuje, značně problematické. Parlamentnílisty.cz totiž oslovily namátkou jednu z agentur, která se prezentuje, že vznikla vloni na podporu zaměstnanosti mladých lidí do 25 let. Sídla má uvedená v Ostravě a v Kolíně. Ovšem na dotaz redakce, zda může tato agentura uvést a pochlubit se konkrétními počty lidí, kterým pomohla najít práci, odpověď žádná nedorazila. Ani telefonem, ani později po vyžádání zaslání dotazu e-mailem.
Psali jsme:
Aktivně pomáhat řešit nezaměstnanost je přitom i jedním z cílů nové vlády. Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) uvedla do funkce v těchto dnech také nového náměstka pro zaměstnanost (dosavadní ředitel krajské pobočky Úřadu práce ČR v Brně Jan Marek, pozn. red.).
Psali jsme:
A ten prohlásil, že v této nové funkci by se chtěl zaměřit hned na několik oblastí. „V první řadě je potřeba vrátit Úřadu práce ČR jeho původní poslání, tedy efektivní zprostředkování zaměstnání. To není možné bez kvalitní spolupráce se zaměstnavateli, kterým musíme být partnery. Dále je potřeba situaci na ÚP ČR stabilizovat v oblasti informačních systémů a správy dat. To považuji za zcela zásadní úkoly. Chtěl bych rovněž využít synergie spolupráce všech dalších institucí, které pod sekci zaměstnanosti spadají, prioritně pak Úřadu práce ČR a Státního úřadu inspekce práce,“ vyjmenoval v prohlášení, které zaslal ParlamentnímListům.cz, Marek. Jak se mu úkoly podaří naplnit, ukáží až nejbližší měsíce. Kritice od občanů se totiž nevyhnuly ani samotné úřady práce. To potvrzují též diskuse na sociálních sítích ohledně této problematiky.
Fotogalerie: - Důvěra vládě
Kritika se snáší i na úřady práce. Který někomu práci našel? Ptají se lidé na Facebooku
„K zamyšlení je, proč vůbec existují úřady práce, když nikdo z nás pravděpodobně nezná nikoho, komu by tento úřad práci našel. A do statistik tohoto úřadu se udávají i lidé, kteří v době evidence u tohoto úřadu našli práci sami + lidi, kteří z nějakého jiného důvodu odešli na vlastní žádost z evidence,“ uvedl konkrétní připomínku mimo jiné například Jaroslav D. Ptáček.
Na obhajobu úřadů práce je však nutno dodat, že jim v posledních letech značně přibylo práce a agendy, zatímco mnohde lidí, kteří to zpracovávají, spíše ubylo. Ti, co sedí za přepážkou a denně jsou ve styku s občany, tak rozhodně zažívají velmi hektické období. I to by se ale možná – podle slibů nové vlády – snad mohlo změnit.
Důležitý nástroj k udržení sociálního smíru, říká ministryně práce
I proto ParlamentníListy.cz oslovily s dotazem ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou. „Aktivní politika zaměstnanosti je především podpůrný dočasný nástroj, který pomáhá nezaměstnaným při návratu na trh práce, stejně jako znevýhodněným skupinám. Pomáhá aktivizovat dlouhodobě nezaměstnanost a udržet jim pracovní návyky... V každém případě jde ale i o to, že to je nástroj, který pomáhá udržet sociální smír. I když hlavní je samozřejmě nastartovat ekonomický růst, aby se tvořila nová pracovní místa," reagovala ministryně Marksová na dotaz.
Ministryně pak redakci prozradila i to, že schválený rozpočet pro rok 2014 v ukazateli APZ je celkem pro Úřad práce ČR (ÚP ČR) stanoven ve výši 3 935 818 750 Kč. Navíc se ke schválenému rozpočtu v uvedené výši na realizaci dalších projektů známých pod zkratkou OP LZZ (viz níže) předpokládá zapojení profilujících nároků z nespotřebovaných výdajů ve výši cca 2 mld. Kč.
Levné to není. Umístění 50 tisíc uchazečů v rámci APZ by si vyžádalo 9 miliard korun na jeden rok, 6 a tři čtvrtě miliardy na 9 měsíců a 4,5 miliardy na půl roku.
I díky investicím přibývají místa
Nutno dodat, že Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), mimo rámec aktivní politiky zaměstnanosti zabezpečované úřady práce, realizuje též investiční pobídky do zpracovatelského průmyslu ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Agenturou pro podporu podnikání a investic CzechInvestem.
Více ZDE.
Dále má MPSV v gesci dvě z pěti investičních pobídek, které by mohly podporovat tvorbu nových pracovních míst a také školení a rekvalifikace zaměstnanců. Podle stránek portálu ministerstva jsou tyto investiční pobídky obecně zaměřeny na podporu high-tech výroby a dovoz kapitálu. Investiční pobídky jsou vymezeny v zákoně (č. 72/2000 Sb.) o investičních pobídkách, pobídky v gesci MPSV dále v zákoně o zaměstnanosti.
Psali jsme:
Podpora tvorby nových pracovních míst
Výše takové podpory od státu činí 50 tisíc korun na jedno nové pracovní místo. To ale musí být zřízené na území okresu s mírou nezaměstnanosti nejméně o 50 procent vyšší, než je průměrná míra nezaměstnanosti v ČR (podle zákona o investičních pobídkách).
Na místě je ještě dodat, že fungují a existují také agentury, co pomáhají vybraným skupinám občanů – ať už jde o osoby zdravotně postižené nebo třeba o lidi starší padesáti let. Například z Evropského sociálního fondu prostřednictvím operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost šlo téměř 20 milionů korun na projekt nazvaný „Třetí kariéra“. Peníze šly z Evropského sociálního fondu (ESF) ke krajské pobočce ÚP ČR v Jihlavě ve spolupráci se společností VIA ALTA. Projekt je zaměřený na motivaci a podporu zaměstnávání osob starších padesáti let.
A jak funguje? Výběr klientů pro projekt provádí krajská pobočka ÚP ČR v Jihlavě. Díky ní doposud získalo možnost se rekvalifikovat a změnit tak dosavadní profesi sedm desítek mužů a žen. Aby lidé získané znalosti během rekvalifikace měli kde uplatnit, počítá projekt i s potenciálními zaměstnavateli.
Pomáhají a přispívají finančními částkami na osobu
K dispozici jsou v tomto případě prostředky na podporu až stovky společensky účelných pracovních míst. Ta jsou dotována 9 000 Kč na osobu a měsíc s délkou čerpání maximálně půl roku. Další pracovní místa se díky projektu ještě vytvoří. Padesát úspěšných absolventů získá nové pracovní místo, podpořené částkou až 14 000 Kč na osobu a měsíc s délkou čerpání maximálně 8 měsíců.
Psali jsme:
Výdaje na politiku zaměstnanosti stoupají raketově... Nezaměstnaných příbývá však také
O peníze jde samozřejmě i v těchto projektech. Bez peněz by se dělat nemohly. To, jakým způsobem jsou využity vhodně tak, aby v maximální míře pomáhaly lidem najít novou práci, je věcí kontroly státních orgánů. Pravdou je, že tak, jak se zvyšuje nezaměstnanost v celém Česku, zvyšují se i výdaje na takzvanou aktivní politiku zaměstnanosti (APZ). Ačkoli portál MPSV uvádí poslední čísla z roku 2011, malé srovnání napovídá, že náklady vzrostly od roku 1991 (tedy za 20 let) v tomto směru více než osminásobně. A to z 2 450 270 000 korun (necelé dvě a půl miliardy korun) na 17 836 581 000 korun (bezmála 18 miliard). Jaká budou čísla za roky 2012, 2013 a letošek, ukážou statistiky až v příštích letech (statistika ZDE). Vzhledem k tomu, že v letošním a loňském lednu dosáhla nezaměstnanost v ČR rekordní výše, budou náklady s velkou pravděpodobností podstatně vyšší.
Aktivní politika zaměstnanosti v číslech a faktech MPSV
Pokud někdo hledá správnou definici výrazu, co za aktivní politikou zaměstnanosti (APZ) stojí, jsou to nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, které pomáhají návratu na trh práce osobám, jež by se vzhledem ke svým vzdělanostním, zdravotním a osobnostním dispozicím bez této podpory jen těžko na trh práce umístily. Slouží rovněž jako prevence proti sociálnímu vyloučení. A ještě jednou k finacování: Vloni byly tyto nástroje APZ financovány jak z národních zdrojů, tak z prostředků ESF, přičemž prostředky ESF převažovaly. Obnáší celou řadu forem.
Rekvalifikace a poradenství
- V roce 2013 prošlo rekvalifikací 41 438 uchazečů o zaměstnání. ÚP ČR zájemcům o prohloubení vzdělání či změnu profese dal celkem 301 385 000 Kč.
- V roce 2012 absolvovalo kurzy 25 199 uchazečů. ÚP ČR jim na ně přispěl celkem 146 377 000 Kč.
- V roce 2011 prošlo rekvalifikacemi 45 521 lidí, Úřad práce ČR vyplatil v rámci tohoto nástroje aktivní politiky zaměstnanosti 316 933 000 Kč.
Veřejně prospěšné práce (VPP)
Podstatou veřejně prospěšných prací je finanční a „lidské“ zajištění ze strany ÚP ČR, a to až na jeden rok, například při odstraňování škod po živelných katastrofách, pomocných pracích při úpravách a opravách veřejného majetku, údržbě veřejných budov a komunikací nebo zajištění dalších činností, na které obce nemají vlastní personální kapacitu. Systém veřejně prospěšných prací je výhodný pro obě strany. Úřad práce ČR pomůže zájemcům získat na určitou dobu zaměstnání. Obce, kraje a firmy zase tolik potřebné pracovníky, které by nemohly zaměstnat nastálo.
- V roce 2013 umístil ÚP ČR na VPP 21 839 uchazečů a vynaložil 1 777 349 086 Kč (z toho ESF 1 398 123 005 Kč, národní zdroje 379 226 081 Kč).
- V roce 2012 umístil ÚP ČR na VPP 12 833 uchazečů a vynaložil 688 417 233 Kč (z toho ESF 415 415 827 Kč, národní zdroje 273 001 407 Kč).
- V roce 2011 umístil ÚP ČR na VPP celkem 21 322 lidí a vynaložil 1 025 476 542 Kč (z toho ESF 475 211 653 Kč, národní zdroje 550 264 888 Kč).
K 31. 1. 2013 umístil ÚP ČR v rámci celé republiky 7 893 uchazečů na veřejně prospěšné práce (VPP).
K 31. 1. 2014 už umístil ÚP ČR 11 686 uchazečů, většinou jako uklízeče veřejných prostranství. Dynamický růst je výsledkem nejen ukončení veřejné služby, ale v první řadě aktivní politiky zaměstnanosti (APZ), kterou ÚP ČR uplatňuje v praxi. Nejvíce nezaměstnaných našlo novou práci díky VPP v Ústeckém kraji (2 048).
Společensky účelná pracovní místa (SÚPM)
Pracovní místa, která zaměstnavatel zřizuje nebo vyhrazuje na základě dohody s ÚP ČR a obsazuje je uchazeči o zaměstnání. Tato pracovní místa mají umožnit trvalé nebo dlouhodobější zaměstnání uchazečům o zaměstnání, kterým nelze v současné době zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem.
- V roce 2013 umístil ÚP ČR na zřízené nebo vyhrazené SÚPM 21 716 uchazečů (včetně OSVČ) a vynaložil 1 023 842 781 Kč (z toho ESF 615 467 496 Kč, národní zdroje 408 375 285 Kč).
- V roce 2012 umístil ÚP ČR na zřízené nebo vyhrazené SÚPM 11 380 uchazečů (včetně OSVČ) a vynaložil 366 364 034 Kč (z toho ESF 57 344 861 Kč, národní zdroje 309 019 173 Kč).
- V roce 2011 umístil ÚP ČR na zřízené nebo vyhrazené SÚPM 13 410 uchazečů (včetně OSVČ) a vynaložil 795 054 013 Kč (z toho ESF 283 246 759 Kč, národní zdroje 511 807 254 Kč).
Zaměstnavatelé, kteří se rozhodnou taková místa vytvořit, mohou dostat od ÚP ČR příspěvek na mzdové náklady jednoho zaměstnance až do výše 15 tisíc Kč měsíčně, a to po dobu maximálně dvanácti měsíců. Podmínkou je, že firma musí prokázat bezdlužnost a musí se jednat o obtížně umístitelného uchazeče na trhu práce.
Nejčastější profese - řidiči, pojišťovací zprostředkovatelé, recepční, zubní technici, prodavači, administrativní pracovníci, asistenti, pracovníci v pohostinství a službách, dělníci, konstruktéři či řemeslníci.
Chráněná pracovní místa (CHPM)
Jsou určena pro podporu osob se zdravotním postižením (OZP).
- V roce 2011 finančně podpořil ÚP ČR celkem 16 025 OZP (včetně OSVČ a chráněných dílen) částkou 32 664 156 Kč.
- V roce 2012 finančně podpořil ÚP ČR celkem 2 331 OZP (včetně OSVČ) částkou 43 441 Kč.
- V roce 2012 finančně podpořil ÚP ČR celkem 2 331 OZP (včetně OSVČ) částkou 43 441 549 Kč.
- V roce 2013 finančně podpořil ÚP ČR celkem 860OZP(Včetně OSVČ) částkou 50 141 066 Kč.
Sedmibodový plán řešení nezaměstnanosti
V souvislosti s vyhlášením sedmibodového plánu řešení nezaměstnanosti pro rok 2013 probíhá na Úřadu práce ČR od března 2013 šetření o aktivitách jeho naplňování zaměřené na kratší pracovní úvazky a podporu mladých do 30 let. Méně využívanými nástroji aktivní politiky zaměstnanosti jsou příspěvek na zapracování, příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program a překlenovací příspěvek.
Regionální individuální projekty
Regionální individuální projekty (RIP) realizuje Úřad práce ČR na základě výzev operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost ESF vyhlašovaných Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR. Projekty jsou zaměřeny na komplexní řešení situace určité cílové skupiny uchazečů o zaměstnání na trhu práce v regionu při využití více nástrojů a opatření aktivní politiky zaměstnanosti s přihlédnutím k regionálním odlišnostem a dále na realizaci inovativních opatření zaměřených na podporu a zaměstnanost mladých do 30 let a na podporu konkurenceschopnosti firem prostřednictvím vzdělávání zaměstnanců.
Odborné praxe pro mladé do 30 let
Celkem čtrnáct regionálních individuálních projektů s názvem „Odborné praxe pro mladé do 30 let v kraji“ za cca 1,173 mld. Kč realizuje Úřad práce ČR prostřednictvím svých krajských poboček. To vše v rámci operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ), ze kterého jde na úhradu projektů 85 %, zbylých 15 % pak ze státního rozpočtu.
Celkem 3 812 zaměstnavatelů v celé ČR projevilo ke konci minulého roku zájem o vstup do projektu „Odborná praxe pro mladé do 30 let“. V jeho rámci bylo absolventům a mladým lidem do 30 let nabídnuto 5 180 pracovních míst. Stejný ohlas eviduje Úřad práce ČR (ÚP ČR) i na straně mladých lidí – do programu se jich nahlásilo už 3 823. Pracovní smlouvu prozatím podepsalo 1 323 absolventů a mladých lidí.
„Vzhledem k tomu, že jednání o nových dohodách běží, aktuální čísla se rychle mění. Spolupráce Úřadu práce ČR a zaměstnavatelů je založena na poskytování mzdových příspěvků na SÚPM - vyhrazené a následně zaměstnávání těžko umístitelných absolventů škol. Vytipované uchazeče, celkem jich může vstoupit do projektu v rámci celé České republiky 5 000 (původně byly 3 tisíce, ale vzhledem k obrovskému zájmu zvýšeno), osloví ÚP ČR a nabídne jim pracovní poměr na dobu určitou i neurčitou (druhou možnost se snaží ÚP ČR preferovat) u konkrétního zaměstnavatele. Doba takto sjednané dohody je zpravidla jeden rok, ale může se pohybovat v rozmezí 6 – 12 měsíců.V případě, že ÚP ČR uzavře vzájemnou dohodu se zaměstnavatelem, může mu poskytnout na vytvořené SÚPM měsíční příspěvek na celkové mzdové náklady. A to až do výše 24 000 Kč, včetně odvodů na zdravotní a sociální pojištění," sdělil ParlamentnímListům.cz aktuální údaje mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí Petr Sulek. Připomněl, že nedílnou součástí aktivní politiky zaměstnanosti je též celkem 74 regionálních individuálních projektů.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
