Ministr Jurečka před studenty: Někteří se nevymezí proti dění na Ukrajině kvůli halířovému dopadu sankcí na naše peněženky

19.03.2015 18:31

REPORTÁŽ Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) ve čtvrtek dopoledne diskutoval se studenty Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Věnoval se zde mimo jiné otázce ukrajinské krize či geneticky modifikovaných organismů. Řeč byla ale také o biopalivech a pěstování řepky nebo o Transatlantické dohodě o obchodu a investicích mezi EU a Spojenými státy.

Ministr Jurečka před studenty: Někteří se nevymezí proti dění na Ukrajině kvůli halířovému dopadu sankcí na naše peněženky
Foto: Petr Kupka
Popisek: Ministr zemědělství Marian Jurečka na přednášce pro studenty Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

V úvodu své přednášky Jurečka řekl několika desítkám studentů v aule Přírodovědecké fakulty, že studovat potravinářské a zemědělské obory se vyplatí. Jsou to podle něj jedny z nejperspektivnějších oborů pro dalších sto let. Důvodem je podle něj populační růst, přičemž odkázal na odhady, podle kterých bude v roce 2100 na planetě 10-12 miliard obyvatel. Na tuto situaci bude nutné reagovat. Některé regiony budou mít proto problém zajistit si vlastní potravinovou soběstačnost. Česká republika má tak podle něj příležitost uplatnit svoji konkurenční výhodu polohou, klimatickými podmínkami, či ve výrobě a zpracování základních komodit, které může nabízet na globálním trhu.

Pozor, vážené Rusko

Poté seznámil studenty se svým postojem k ukrajinské krizi. "Jakou mám záruku a garanci, že to, co se tam dnes děje, nebude třeba za deset let o 1500 kilometrů více na Západ? Jakou mám záruku, že vtip, který se říká o Rusku, že sousedí, s kým chce, se nezačne v praxi uplatňovat v daleko větší míře? Kdyby ve třicátých letech velké státy v Evropě nemlčely k tomu, co se v tu dobu dělo v Německu, možná by na druhou světovou válku nemuselo nikdy dojít,“ řekl ministr.

Podle něj v rámci ukrajinské krize diplomacie nepřinesla řešení. Je proto nutné uplatňovat sankce, abychom odvrátili válečný konflikt. "Jsem přesvědčen o tom, že je potřeba vymezit hřiště a říct: Pozor, vážené Rusko, debata o tom, jestli vám patřil Krym, nebo ne, je zbytečná. Je potřeba ctít mezinárodní dohody. Jestliže v roce 1991, když se rozpadl Sovětský svaz, jsme nabídli Ukrajině garanci územní celistvosti pod podmínkou jaderného odzbrojení a bylo to podepsáno v roce 1995 jako mezinárodní úmluva, kterou podepsal i prezident Ruska, je potřeba na to poukázat. Proto jsem hlasoval pro ruské sankce, byť jsem si vědom toho, že to může mít i ekonomické dopady na nás,“ doplnil s tím, že patří ke generaci, jejíž dědové a pradědové za vznik Československa a uhájení jeho suverenity byli ochotni položit život, proto nechápe, že se někteří z nás mají problém vymezit vůči dění na Ukrajině jen kvůli v podstatě haléřovým dopadům sankcí na naše peněženky.

Geneticky modifikované organismy

V následující diskuzi byla řeč nejprve o problematice geneticky modifikovaných organismů. Tazatel chtěl vědět, zda se uvažuje o větším zapojení GMO do našeho zemědělství. Podle Jurečky dosud chybí jasné stanovisko vlády i odborníků k této problematice. "Můj osobní názor je: Geneticky modifikované organismy, pokud možno, naplno využívat. Byť jsem konzervativní politik, v tomto směru jsem poměrně dost liberální, pokud se bavíme o rostlinách. Když se zeptám odpůrců GMO, jestli jí sójové maso, často odpovídají, že ano. Lidem vůbec nedochází, kolik dnes konzumují produktů z geneticky modifikovaných rostlin. Devadesát procent prasat v České republice je vykrmeno sójou, která se doveze z Ameriky. A nikomu to nevadí,“ podivoval se ministr.

K tomu děkan Přírodovědecké fakulty Ivo Frébort připojil svůj osobní názor. "Všichni jíme sýry, kde se používá chymosin připravený z geneticky modifikovaných kvasinek na srážení, ale bojíme se geneticky modifikovaných rostlin. Je to, jako kdybychom se rozhodli, že nebudeme vyrábět auta, ale budeme je dovážet a budeme v nich jezdit,“ konstatoval.

Podpora zemědělců a biopaliva

Jeden z dalších dotazů se týkal dotací pro zemědělce. "Proč stát nepodporuje více malé zemědělce, namísto těch velkých?“ tázala se studentka. "Zavedli jsme například opatření pro mladé a začínající zemědělce do 41 let. V rámci přímé platby na hektar dostanou o 25 procent víc než ostatní na prvních 90 hektarů. Snažili jsme se najít rozumný kompromis, abychom vyšli vstříc a zohlednili požadavky malých zemědělců, ale zároveň dramaticky nezařízli velké podniky. Ty také tvoří zaměstnanost na venkově. Nechci vůči nim nastavit negativní politiku,“ reagoval na dotaz Jurečka. Podle něj končí období, kdy zemědělec jednou za rok posekal a zmulčoval svou louku a dostal za to vyplaceny dotace ve výši až deset tisíc korun na hektar. Ministerstvo prý nastavilo mnohem tvrdší pravidla.

Hovořilo se také o vztahu zemědělství a energetiky. Tazatelka narážela na pěstování řepky. "Není těch žlutých polí až moc?“ ptala se ministra. "Kdyby obilí – pšenice a ječmen – kvetlo žlutě, budu dostávat stovky e-mailů, proč pěstujeme v České republice tolik obilí,“ sdělil Jurečka. Podle něj osev řepkou byl rekordní v roce 2013. Teď poslední dva roky prý klesá. "Zemědělec za to, že pěstuje řepku, nedostane o korunu navíc. Firma, která zpracovává řepku na oleje, nedostane od státu ani korunu. Bonus a podpora je v tom, že bioethanol, který se přimíchává do nafty nebo benzínu, doteď nebyl zatížen spotřební daní. Bylo to proto, aby se daný sektor mohl rozvíjet, mohl investovat, mít technologie na zpracování a přimíchávání. Teď přichází doba, kdy pro rok 2016 poprvé dáváme spotřební daň už i na tyto biopoložky,“ vysvětlil.

Chybí informace k TTIP

V závěru setkání se Jurečka vyjádřil mimo jiné k Transatlantické dohodě o obchodu a investicích mezi Evropou a USA (TTIP) ve vztahu ke konkurenceschopnosti českých zemědělců. "Nejsem schopný vám dnes říct, že smlouva bude mít jednoznačně pozitivní dopady na naše výrobce, ať už v zemědělství, potravinářství nebo v jiných sektorech. Chybí nám informace. Znovu jsme to teď v pondělí připomínkovali na Radě ministrů zemědělství. Nejsme tudíž schopni s vámi, médii a případnými kritiky argumentovat o dopadech. Vyjednavači Evropské komise nám informace nepředávají tak, jak si myslíme, že by měli,“ posteskl si ministr.

A v této souvislosti pokračoval uvedením rozdílnosti v legislativě evropské a ve Spojených státech. "V USA v zásadě nemusí uvádět na výrobku složení. Počítá se s tím, že zákazník má důvěru k tomu, co kupuje, má důvěru k tomu, kdo to vyrábí. My máme legislativu nastavenu velice přísně, zároveň se vybudovala chráněná označení, regionální značky a o toto my nechceme přijít. Pokud dohoda bude, chceme v ní mít zakotveno, že olomoucké tvarůžky budou olomoucké tvarůžky v Evropě, ale i na americkém trhu. To jsou věci, u kterých bude dohoda drhnout, aby se dovyjednala,“ dodal ministr zemědělství. Diskuze ještě chvíli pokračovala. Asi po hodině a půl za potlesku studentů skončila.

  • Další reportáže ParlamentníchListů.cz ČTĚTE ZDE.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Petr Kupka

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Obrovská slovní facka Petříčkovi! Premiér Babiš ve Sněmovně ministra totálně zpražil za to, co vykládal o Ukrajině

16:46 Obrovská slovní facka Petříčkovi! Premiér Babiš ve Sněmovně ministra totálně zpražil za to, co vykládal o Ukrajině

Poslankyně SPD Karla Maříková udeřila ve Sněmovně na premiéra Babiše kvůli tomu, co řekl ministr zah…