„Je to samozřejmě právní chaos, tak prý alespoň popisuje situaci v Česku německý tisk,“ říká advokátka Hana Marvanová, jež patří k těm právníkům, kteří kritizují usnesení Nejvyššího soudu za to, že vyjmul z trestního stíhání tři bývalé poslance ODS. „Výklad rozsahu imunity je nejednotný,“ připustila Hana Marvanová ParlamentnímListům.cz.
„Usnesení Nejvyššího soudu je v rozporu s názory obecných soudů. To je nemoc české justice, že máte dva shodné případy a jsou rozhodnuté úplně odlišně jen podle toho, kdo to dostane na starost. A to vytváří právní a politický chaos,“ prohlásila advokátka.
Politolog Jan Bureš vidí problém v Ústavě, kde jsou veči řešeny obecně a nekonkrétně. „To umožňují interpretace, které se od sebe liší,“ míní Bureš.
Podle politologa Tomáše Lebedy je vidět, že důvěra v právní stát je u nás podlomena, protože téměř každého v kauze, která vedla až k pádu vlády a politické krizi, napadne, že to mohla být ze strany policie a státních zástupců účelová akce. „V zemi, kde panuje důvěra v právní systém, by to nikoho nenapadlo,“ sdělil ParlamentnímListům.cz.
Tady se většina právníků shodne, je exces vykládat imunitu
Hana Marvanová se nediví, že rozhodování justice vzbuzuje ve veřejnosti nedůvěru. „Na této kauze se to ukazuje. I když se říká, že když se sejdou dva právníci, mají tři právní názory, ale tady se většina odborníků shodne, že je exces takhle vykládat imunitu,“ je přesvědčena advokátka, že s rozhodnutím Nejvyššího soudu experti nesouhlasí. Rozsah imunity by měl být podle ní vykládán v souladu s úmysly zákonodárce, a rozhodnutí o široké imunitě prý odporuje tomu, co tvůrci Ústavy zamýšleli. Sama Marvanová se totiž na tvorbě Ústavy podílela, stejně jako řada dalších právníků, například Cyril Svoboda nebo Miloslav Výborný, kteří také kritizovali rozhodnutí Nejvyššího soudu.
Fotogalerie: - Nagyová u soudu
Psali jsme:
Mělo by dojít k soudnímu procesu s exposlanci ODS
Nejvyšší soud, kde jsou odborníci na trestní právo, by podle Hany Marvanové neměl vykládat Ústavu, je to podle ní „chyba v zákoně“. Právnička poukazuje na to, že se nikde nedá najit výklad, který Nejvyšší soud použil. „K výkladu šíře imunity by se měl vyslovovat Ústavní soud,“ namítá. Nejvyšší soud podle advokátky vnesl do celé kauzy kolem Jany Nagyové zmatek. „Mělo dojít k procesu, mělo být rozhodnuto, jestli je přidělování trafik trestné nebo ne. Mluvila jsem s řadou kolegů, jsou na to různé názory. To je legitimní debata, ale vyjmout zákonodárce úplně z pravomocí orgánů činných v trestním řízení není podle mne dobré. To ničemu nepomůže,“ je přesvědčena.
Veřejnost tak bude ještě víc kritizovat, že politici mohou beztrestně dělat věci, za které by byli „obyčejní“ lidé odsouzeni. „Veřejnost řekne, že na poslance neplatí normální zákony,“ míní advokátka, že rozsudek v této kauze ještě přilije olej do ohně obecné neoblíbenosti politiků.
Právníci hodnotí rozsudek Nejvyššího soudu podle toho, komu fandí
Proč se objevují tak různé názory na výklad Ústavy? Advokát Kolja Kubíček říká, že i právníci hodnotí rozsudek Nejvyššího soudu podle toho, které straně fandí. „To je z toho zcela zřejmé,“ říká právník, který naopak rozhodnutí Nejvyššího soudu přivítal, protože jednání policie a státních zástupců označil za státní převrat a nelegální teror. „Ale to ti, kteří rozhodnutí Nejvyššího soudu kritizují, vůbec neposuzují. Jen hodnotí, jestli soudci rozhodli dobře nebo špatně, ale podstatné je zachránit demokracii v této republice. To mělo být cílem,“ chválí soudce Nejvyššího soudu Kubíček, protože se tak Česká republika podle jeho názoru vrátila mezi právní státy.
Psali jsme:
Dělá to dojem mocenské přestřelky
Ale i uznávaného politologa Tomáše Lebedu rozhodnutí Nejvyššího soudu překvapilo, výklad o imunitě považuje za extrémně extenzivní výklad. „Z toho, že výklad Ústavy neprovádí Ústavní soud, ale Nejvyšší soud, nemám dobrý pocit. Skoro se mi zdá, že na jedno chování, které může působit ne úplně odpovědným dojmem, mám na mysli zásah státního zástupce Ivo Ištvana, reaguje jiné chování podobného typu. Už to dělá dojem mocenské přestřelky,“ prohlásil. Bombastický zákrok orgánů činných v trestním řízení v kauze poslaneckých trafik totiž považuje za velmi diskutabilní.
„V tuto chvíli jsou ve společnosti mnohem vážnější projevy korupce, kdy stát přichází skutečně o obrovské částky peněz, kdy do hry vstupují úplatky v obrovských sumách,“ řekl ParlamentnímListům.cz.
Psali jsme:
Snad má policie ještě něco v ruce
Když si podle Tomáše Lebedy uvědomíme, v jakém korupčním klimatu žijeme, kdy tzv. lobbisté ovlivňují politická rozhodnutí, udělat takovou monstrózní akci u tak hraničního případu, jako je přidělení trafik rebelům, je poněkud zvláštní.
„Připadá mi, že začínat od těchto hraničních případů ve chvíli, kdy společnost má mnohem zásadnější problémy, je stejné, jako kdyby z nějaké věznice uteklo několik velmi nebezpečných masových vrahů a policie místo toho, aby udělala akci na jejich chycení, provedla dopravně-bezpečnostní akci na kontrolu svícení ve dne. Když neumíme vymáhat spravedlnost ani u těch největších a nejkřiklavějších kauz, je poněkud zvláštní, že se vezme poměrně sporná hraniční kauza, udělá se obrovská policejní akce, zatýká se, bere do vazby. Nezbývá než doufat, že policisté mají v ruce ještě něco jiného, i když to teď nevypadá. Ale kdyby to měly být jen tyto dvě kauzy, tak vyvstává víc otázek než odpovědí,“ říká Lebeda o případech, které stíhá olomoucké vrchní státní zastupitelství.
Přidělování trafik se dosud považovalo za neetické, ne trestné
Politolog zdůraznil, že tím neříká, že s tímto typem jednání souhlasí. „Já ho odsuzuji a považuji za neetické a byl bych rád, kdybychom tady měli takovou politickou kulturu, že bychom jednání, které je předmětem vyšetřování, posuzovali nejen jako neetické, ale že bychom ho byli schopni považovat za korupční. Ale u korupce záleží na tom, jak ji společnost vnímá a jak si nastaví hranice. Někde mají tu hranici mnohem dál,“ upozornil, že například v Japonsku je korupční jednání z evropského pohledu součástí systému. A dodal, že si neuvědomuje, že by někdy ve veřejném prostoru proběhla diskuse, že by takové jednání zasluhovalo trestní stíhání. Mluvilo se jen o tom, že přidělování trafik je neetické.
Policie, státní zástupci i soudy by měly být v tak významných kauzách otevřenější
Tomáš Lebeda upozornil na „další obrovský problém tohoto případu“. „V takových kauzách, které mají potenciál ovlivňovat politiku, a to se ukázalo, když padla vláda, protože co významnějšího už se může stát, by mělo státní zastupitelství, policie i soudy, které vstupují do rozhodnutí o kauzách, být mnohem otevřenější,“ konstatoval politolog. I když chápe, že se to neslučuje s jejich nějakou vyšetřovací strategií, musí si podle něj orgány činné v trestním řízení i justice uvědomit, že důsledky mohou být vážné, mohou vážně ovlivňovat mocenské rozložení sil. „A tady si myslím, že by byla záhodná mnohem větší transparentnost a otevřenost orgánů v trestním řízení,“ je přesvědčen Tomáš Lebeda.
Psali jsme:
Kdyby jednání státních zástupců a policie bylo účelové, bylo by to strašné
Přesto si politolog myslí, že je těžké postup policie a státních orgánů přezkoumávat. „Přejeme si nezávislost státních zástupců a policie, a ve chvíli, kdy k tomu dojde, bychom měli volat po přešetřování jejich postupů? Obecně bych s tím nesouhlasil, ale v této kauze nevím, tady je třeba ještě vyčkat, jestli vyjde do ztracena nebo jestli budou důsledky minimálně srovnatelné s důsledky politickými, pak by to možná dávalo smysl,“ dodává Lebeda. Kdyby se podle něj ukázalo, že jednání policie a státních zástupců bylo účelové, bylo by to strašné, a pak by to mělo vést k úvahám, jestli by neměla být vyvozena nějaká systémová opatření.
Politici by měli být zdrženlivější ve vyjádřeních k policii a státním zástupcům
Politolog Jan Bureš kritizuje expremiéra Petra Nečase, který volá po přezkoumání postupu policie a vrchního státního zástupce. „Politici by měli být opatrnější při hodnocení činnosti justičních orgánů, protože snižování jejich autority, nátlak, vyhrožování a vměšování je nebezpečné,“ kritizuje politolog Jan Bureš výzvy ODS k ministryni spravedlnosti Marii Benešové. Je totiž přesvědčen, že státní zástupci musí být chráněni. Podivil se i nad výroky advokáta Jaroslava Ortmana, který prohlásil, že Ivo Ištvan by měl z celé situace vyvodit osobní důsledky.
„Jakýkoli žalobce má právo na jakoukoli právní konstrukci, kterou vyvozuje z určitých právních předpisů. To, že mu to nepotvrdí soud, neznamená, že za to má být potrestán,“ řekl Bureš. Říká, že je to podobné, jako kdyby měl být potrestán advokát za to, že prohrál případ. Pokud prý bude Ištvan potrestán, jak budou někteří politici podle něj požadovat, bude to prý rána nezávislé justici, protože jakýkoli státní zástupce se bude příště bát vyšetřovat případy korupce politiků. „Já chápu obavy, že pokud by se nic nestalo, mohla by příště policie postupovat pravidelně podobně a ovlivňovat tak politický život. Problém je v tom, že politici jsou hluší ke snahám přijmout protikorupční opatření. Proč nejsou dávno nastavena pravidla lobbingu v Parlamentu, proč nejsou nastavena podrobnější pravidla, na co se vztahuje imunita?“ ptá se Bureš.
Psali jsme:
Přezkoumat postup orgánů v trestním řízení může nejvyšší státní zástupce
Také advokátka Hana Marvanová považuje za nepřijatelné výzvy ODS k postihu vrchního státního zástupce. „Souhlasím s ministryní spravedlnosti Marií Benešovou, že je nepřijatelné postihovat někoho za jiný právní názor,“ prohlásila. A upozornila, že státní zástupce je povinen stíhat veškeré trestné činy, o nichž se dozví. „Když se orgány činné v trestním řízení dozvědí z odposlechů o páchání trestné činnosti, musí konat,“ vysvětlila právnička.
Jediný, kdo podle ní může přezkoumávat postup policie, je dozorující zástupce, nad ním je ještě dohledující státní zástupce. „Kontrola postupu v kauze bude provedena, nejvyšší státní zástupce to potvrdil, že to prošetří,“ uvedla Hana Marvanová. I Jan Bureš nakonec připustil, že kdyby se ukázalo, že celý případ se shodí ze stolu, bylo by na místě, aby nejvyšší státní zástupce inicioval přešetření celé záležitosti vzhledem k politickým důsledkům, jaké kauza měla na politickou scénu.
Jednání policie a státního zástupce může být i trestným činem
Ale advokát Kolja Kubíček je přesvědčen, že by mohli být někteří iniciátoři akce dokonce trestně stíháni. „Nejvyšší soud také dospěl k závěru, že v posuzované věci – trestním stíhání bývalých poslanců, došlo k nepřijatelné ingerenci exekutivní moci, tedy zasahování a vměšování policie a státního zastupitelství, do moci zákonodárné, do moci Parlamentu,“ upozornil na jeden z klíčových bodů odůvodnění rozhodnutí Nejvyššího soudu advokát Kolja Kubíček, který od počátku jednání státních zástupců a policie kritizoval. Dodává, že slovo „nepřijatelné“ znamená v právním jazyce protiprávní.
„Výkonná moc, tedy policie a ve věci činný státní zástupce tedy protiprávně zasáhli proti zákonodárné moci, proti moci Parlamentu. A protože Parlament je jedním z pilířů právního státu, jednalo se o protiprávní útok proti základům státu, proti jeho politické podstatě. A protože policie použila při tomto protiprávním zásahu organizované násilí, jsou velitelé této části policie a odpovědní státní zástupci důvodně podezřelí z trestného činu zneužití úřední osoby nebo dokonce rozvracení republiky,“ tvrdí advokát Kubíček.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
