Odhad růstu české ekonomiky v příštím roce minulý týden v úterý snížil Mezinárodní měnový fond. V aktualizovaném výhledu světové ekonomiky odhadl růst na 1,8 procenta, zatímco dosud počítal s růstem o 2,9 procenta. Podle analytiků změna prognóz fondu kalkuluje se zhoršením ekonomických podmínek a zvýšením rizik vyplývajících z dluhové krize v eurozóně.
"Musíme být připraveni na všechny situace, to je pravda. Ale bavit se o detailech nyní, je předčasné. Budeme si muset počkat na další makroekonomické prognózy," reagoval na připomenutí a shrnutí aktuálních faktů premiér Petr Nečas ve studiu ČT.
Čtěte také:
Dodal, že zatím si Česká republika vede po ekonomické stránce dobře, neboť i když byl za rok 2010 navýšen celkový objem státního dluhu, zaplatilo se za něj méně o miliard korun než v jiných letech. "To svědčí o tom, že si udržuje naše země dobrý kredit. Ostatně dosvědčilo to i navýšení našeho ratingu," připomněl premiér u Václava Moravce. Dodal ještě, že zatímco se za posledních 20 let státní výdaje neustály navyšovaly, za tento rok k navýšení nedošlo. "Dá se tedy mluvit o jisté výdajové revoluci," pochválil vývoj Petr Nečas.
A dodal, že v případě, kdy bude nutné sáhnout k dalším úsporným opatřením, bude se to vědět až v průběhu příštího roku.
"Bude-li třeba, opustíme politiku tupých škrtů a přijdou ty velmi ostré", říká Kalousek
Podle vyjádření ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) by přitom v případě příjmů do státní kasy nešlo o nepřímé daně, a také ne o odvody, které zatěžují pracovní místa. V případě výdajů by pak bylo nutné "opustit politiku tupých škrtů a zahájit politiku škrtů velmi ostrých", řekl ministr novinářům ve Washingtonu, kde přijímal cenu pro nejlepšího ministra financí rozvíjejících se evropských ekonomik.
Kalousek podotýká také, že v současné situaci nelze skutečný vývoj ekonomiky v příštím roce odhadovat. Uvedl však, že musí počítat se všemi variantami včetně těch nepříznivých. "Stanou-li se tyto varianty realitou, vyšší deficit než plánovaných 3,5 procenta není možný," vysvětlil ministr nutnost případných zásahů do rozpočtu. Podle Kalouska by ale přesto případný výpadek příjmů státního rozpočtu o 12 miliard nebyl ničím, s čím by si zodpovědná vláda neporadila.
Ekonom z NERVu: Vláda se nevyhne korigování rozpočtu
Společně s premiérem Nečasem byl vyzván k vyjádření pro ČT také ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Miroslav Zámečník. A také on potvrdil, že k jistým úsporným opatřením bude zřejmě potřeba sáhnout.
Čtěte také:
"Vláda se nevyhne korigování státního rozpočtu. Uvidí se však v průběhu roku, jak silné bude potřeba. Záležet bude na tom, jak se bude hýbat německá ekonomika, jak se odrazí to, že se může zřejmě zpomalit růst dovozní poptávky z Německa, na kterém jsme poměrně významně vázaní. Pokud bude skutečně váznout export, škrtům se nevyhneme," potvrdil směr, který avízuje ministr financí také ekonom Zámečník.
Podle něj by se dala hledat cesta k úsporám také tak, aby byl schodek státního rozpočtu i v příštím roce plánovaných 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP), prostřednictvím transparentního soutěžení o státní zakázky.
Zákon o veřejných zakázkách už na podzim?
I z toho důvodu Petr Nečas zdůraznil, že zákon o státních zakázkách, který by mohl být schválený podle jeho ideálních představ ještě letos na podzim, by opravdu mohl státní kase přinést významné zisky, či úspory.
"Podle předběžných propočtů by se dalo mluvit zhruba o 15 miliardách korun. I proto věřím, že výsledná podoba tohoto zákona je krokem správným směrem," uvedl premiér u Moravce. Na jeho otázku, zda si je však vědomý toho, že návrh zákona má velkou řadu připomínek, připustil Nečas, že o připomínkách, dokonce i těch od některých spolustraníků, ví, ale přece jen se domnívá, že zákon vylepšují. "Jen některé ho rozmělňují," dodal na otázku moderátora premiér.
Přesto opět zazněla připomínka, že zpomalení vývoje a růstu ekonomiky ve světě a potažmo i u nás, může přinést ztrátu 13 miliard korun, se kterými se dosud počítá. Nemělo by se tedy již včas začít zamýšlet nad tím, jak tomu zabránit? A pokud možno, aby vše bylo v souladu s tzv. "sociální spravedlností"?
Čtěte také:
"Sjednocení daně z přidané hodnoty je přijatelnější, platí ho totiž hlavně střední třída, to znamená, že sice nelze hovořit přímo o nějaké sociální spravedlnosti, ale ta je problémem vždy. Pokud se stanoví dva typy daní, ve světě se ukazuje, že to naopak nahrává těm výše příjmovým skupinám lidí, takže dle mého je skutečně varianta sjednocení jedné daně, rozumnější. Ovšem když už hovoříme o tom, že bude zřejmě docházet k nadvýběru DPH, aby se z něj mohl financovat 2. pilíř důchodové reformy, já osobně bych se přimlouval za o aby se od toho ustoupilo. Je především potřeba naplnit do důsledků hlavně ten pilíř penzijní reformy číslo jedna," uvedl v Otázkách Václava Moravce ekonom Petr Zámečník. Dovolil si u toho malou poznámku, že si tento návrh odvážil přednést i přesto, že není ministrem financí a s velkou pravděpodobností jím asi ani nikdy nebude.
V tomto jediném bodě s ním však premiér nebyl zcela za jedno.
"Otřesy v globální ekonomice nemohou a doufám, že nezpůsobí zastavení 2. pilíře důchodové reformy. Já pevně doufám, že bude fungovat, protože i jeho rozjezd bude záležitostí několika příštích let, a to už problémy v globální ekonomice snad nebudou," reagoval ve studiu ČT na slova ekonomického experta Zámečníka Petr Nečas.
Finanční ústava a vyrovnání církvím
V nedělních Otázkách Václava Moravce pak ještě zaznělo mimo jiné to, že bude nutné v Česku připravit takzvanou Finanční ústavu. Nečas vyjádřil své přání, aby byla zpracována do konce tohoto roku, prozradil také, že je již zařazena do legislativního plánu vlády.
Premiér pak ještě oznámil, že očekává to, že příští týden dá vláda zelenou návrhu o majetkovém vyrovnání s církví i přes námitky Věcí veřejných. Ty spojily podporu tohoto návrhu s požadavky na rozpočet pro příští rok.
"Došlo k unikátní dohodě, kdy se shodla koalice se zástupci 17 církví. Pod návrhem jsou podepsány i zástupci Věcí veřejných," uvedl Petr Nečas: "Předpokládám tedy, že bude dosaženo koaliční shody."
Na dané téma ještě dodal, že považuje za ostudu této země, že stát ani po dvaceti letech není majetkově s církvemi vyrovnán.
Čtěte také:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Hechtová
