Finalista přímé prezidentské volby Karel Schwarzenberg dokázal letos v lednu pobláznit ještě více voličů než v květnu 2010, kdy se díky němu stala TOP 09 třetí nejsilnější stranou ve sněmovně. Ale nejnovější průzkum popularity politiků, který pravidelně po dvou měsících provádí agentura STEM, ukazuje, že se předseda TOP 09 a ministr zahraničí propadl v žebříčku z březnového druhého místa na květnovou šestou příčku, když ztratil takřka pětinu popularity z 49 na 40 procent.
„Myslím si, že po prezidentské volbě neměl pokračovat ve vládní funkci. Měl zůstat předsedou strany TOP 09 a žít z toho relativního úspěchu prezidentské volby. Vrátil se totiž zpátky k tomu, v čem byl nejzranitelnější, tedy k té každodenní vládní práci, která není populární. Takže popularita mu musela klesnout skoro automaticky. Kdyby zůstal jen šéfem strany a byl jen jakýmsi nezaujatým pozorovatelem, tak mohl kritizovat jak své bývalé kolegy ve vládě, tak také prezidenta i opozici,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz politolog Zdeněk Zbořil.
Při prezidentské volbě pomohli nestálí voliči
„Nečekaně dobrý volební výsledek v přímé prezidentské volbě byl daný především tím, že se opřel o tu část elektorátu společnosti, která je poměrně dost nedůsledná ve vyjadřování svých politických postojů a politických sympatií. Jsou to voliči nestálí, kteří jsou schopni politika podpořit, ale pak se od něj zase vzdálí nebo se stáhnou. Navíc když už nejde o polarizovanou volbu jen mezi dvojicí a voliči se vracejí ke svým přirozeným proudům a stranám, tak Karel Schwarzenberg ztrácí,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz politolog Lukáš Jelínek.
Psali jsme:
Komentátor Bohumil Pečinka v aktuálním vydání týdeníku Reflex připomíná, jak to vypadalo ve středu 29. května odpoledne na Palackého náměstí v Praze, kde se konalo první setkání Fóra Karla Schwarzenberga. „Vzduchem se nesou stokrát přeříkané moralizující řeči o politice a moudrosti mladých voličů. Po chvíli přestávají být slyšet v kapkách vody dopadajících na deštníky zhruba padesáti stoupenců Karla Schwarzenberga, kteří přišli podpořit vznik jeho organizace,“ popisuje Bohumil Pečinka rozpaky vzbuzující a rovněž málo početnou sešlost.
Fórum Karla Schwarzenberga bylo jen nafouknutou bublinou
„To byla nafouknutá bublina od počátku. Byla mylná představa, že takové fórum vznikne a bude mít širší celospolečenský dopad. Navíc o Karlu Schwarzenbergovi se sotva dá říct, že by to byla elektrizující nebo nějak charismatická osobnost. Přece jenom Václav Havel byl jen jeden a Václav Klaus v jiném táboře také jen jeden. Není tu nikdo, kdo by dokázal strhávat lidi k zájmu o politický život a stmeloval je. To nenahradí sebelepší výsledek v prezidentské volbě a pak se do podobného spolku přihlásí jenom hrstka nejskalnějších fanoušků,“ míní Lukáš Jelínek.
„Pokud bychom si Fórum Karla Schwarzenberga představili jako 'Děkujeme, odejděte' nebo Impuls' či jiné iniciativy, tak je to nesmysl, který nemá vůbec žádnou šanci na úspěch. Ale naději by mohl mít jakýsi politický klub Karla Schwarzenberga a taková společnost, která by byla na vyšší intelektuální úrovni než nějací předvolební nadháněči hlasů, nemusí být velká. Může jich být jen několik, ale musí mít jasný důvod své existence, ne že budou podporovat Karla Schwarzenberga, ale musí podporovat nějakou myšlenku, kterou on reprezentuje,“ říká Zdeněk Zbořil.
Fobie z Ruska nedělá ministru dobře u silných ekonomických skupin v zemi
Karlu Schwarzenbergovi v minulosti hodně pomohla sázka na marketing, ale podle komentátora Bohumila Pečinky je až nadužívaná, což dokládá na pozdním povyku kolem vydání ruského podnikatele Alexeje Torubarova. „Ze situace kolem jeho odletu dokázala dvojice Schwarzenberg-Kalousek udělat pistolnickou historku, kterou prodala několika novinám, aby dokázala, že lidská práva pro ně stojí výš než kšefty s Putinem, jenž ve stejnou dobu přijímal českého premiéra s delegací několika desítek podnikatelů,“ konstatuje Bohumil Pečinka.
Ministr zahraničí také označil vládu v Ázerbájdžánu za rodinnou diktaturu, čímž rozzlobil některé podnikatele, protože jejich firmám hrozí v této zemi zastavení rozjednaných obchodů. „Případ Ázerbájdžán bude mít dohru a stejně tak fobie z Ruska nedělá Karlu Schwarzenbergovi dobře u silných ekonomických skupin v České republice. Ta aféra s letadlem se do médií pouštěla s určitým zpožděním, a to v době návštěvy Petra Nečase v Rusku, kde se sešel s prezidentem Putinem i premiérem Medveděvem,“ připomíná pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.
Česká diplomacie se ve vztahu k Rusku potácí z jedné strany na druhou
Zároveň upozorňuje na to, že lidská práva jsou sice velký morální apel, ale ne vždy jsou dodržována těmi, kteří je tak halasně propagují. „Zejména země na východ od nás jsou na to velmi citlivé a upozorňování ze země, která je tak velká jako hlavní město Ruské federace, jsou tam přijímány jistě s nelibostí. Ale hlavně se mi zdá, že naše diplomacie ruské diplomacii a ruské zahraniční politice – nechci říkat – vůbec nerozumí, ale rozhodně se v ní potácí od jednoho pangejtu k druhému,“ poznamenává Zdeněk Zbořil.
Ing. Miloš Zeman
„Ruská diplomacie má tak obrovskou tradici, přinejmenším dvousetletou, že pouštět se s ní do křížku mohou dopisovatelé deníků nebo až zanedbatelných médií, ale na úrovni státní je to velmi riskantní. Ale hlavně to české zahraniční politice odrazuje nejen ty partnery v zahraničí, ale i ty, kteří se domnívají, že klesající česká ekonomika se může zachránit právě tím půlobratem na východ,“ poukazuje politolog také na to, že při zhoršující se ekonomické situaci mnozí upínají své naděje k zakázkám z východu.
Severní Čechy jsou příkladem, jak dopadá propaganda jednostranně chápaných lidských práv
Rovněž připomíná, že problém lidských práv je dlouhodobě vnímán – mimo jiné také díky Václavu Havlovi a jeho postoji vůči balkánské krizi – s jistým podezřením. „Přece jenom ti lidé, kteří tak usilovně bojují za lidská práva, to vždy nemyslí úplně upřímně. Důkazem je třeba romská otázka. Tam je také problém s lidskými právy, ale kdo to poslouchá? Ti lidé třeba v Mostě, Varnsdorfu a Duchcově na ty apely lidských práv příliš nedají. To je jeden z příkladů, jak ta propaganda v jednostranně chápaných lidských právech může dopadnout,“ upozorňuje Zdeněk Zbořil.
Podle politologa Lukáše Jelínka si důrazem na lidská práva Karel Schwarzenberg u voličů nepomůže, ale ani neuškodí, protože skupina těch, kteří by se rozhodovali podle postoje k lidským právům, je početně velmi slabá a omezená. „Ale je důležité, že tento hlas v české politice zaznívá, protože když člověk sleduje výroky a chování ať už Petra Nečase a části ODS nebo Miloše Zemana a části sociální demokracie, tak si uvědomí, že ta lidskoprávní linka je velice důležitá a že to není chyba, že ji pan Schwarzenberg do veřejného prostoru vnáší,“ myslí si Lukáš Jelínek.
Na šéfovi české diplomacie vadí selektivnost, kritizuje jen někoho
Ale není všechno zlato, co se třpytí. „To, co mi vadí, je občasná selektivita. Když se hovoří o lidských právech v zemích, které tradičně nemají nejlepší vztahy se současnou českou vládní politikou, ale zapomíná se třeba na poměry v režimech jako třeba Gruzie, kde nám lidská práva trošku padají ze zorného úhlu... Takže spíš bych vyčítal tu selektivnost, než že se tohle téma nastoluje. Naopak to je dobře ve chvíli, kdy se všechno řídí jenom obchodními zájmy a českým dovozem i vývozem,“ dodává pro ParlamentníListy.cz Lukáš Jelínek.
-
Další odborné názory politologů ČTĚTE ZDE
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
