Koho byste volili v 1. kole prezidentské volby? (anketa je čistě orientační, žádný kandidát ještě nepotvrdil účast ve volebním klání; hlasování probíhá od 9.12.2014)Anketa
Protestují proti němu státní zástupci, nepříjemně překvapil i bývalou první náměstkyni ministryně spravedlnosti Hanu Marvanovou, která ho považuje za krok zpátky. „Než takový zákon, raději ponechme situaci ve stavu, v jakém je,“ prohlásila známá advokátka.
Pohnutý osud zákona o státním zastupitelství
Hana Marvanová přiznala, že ji velice překvapil směr úprav v zákonu o státním zastupitelství, kterým se sama před časem na ministerstvu spravedlnosti zabývala. Zákon o státním zastupitelství, který má přinést největší změny v činnosti státních zastupitelství, má poměrně pohnutou historii. Návrh, na kterém se podíleli sami státní zástupci, schválila Nečasova vláda a prošel dokonce prvním čtením v Poslanecké sněmovně. Kvůli pádu Nečasova kabinetu a nástupu úřednické vlády už zákon nebyl schválen, tehdejší ministryně spravedlnosti Marie Benešová se rozhodla ho stáhnout a upravit.
Jako první náměstkyně ministryně spravedlnosti chtěla posílit odpovědnost žalobců
Po nástupu nové Sobotkovy vlády mělo nové vedení resortu justice zákon znovu předložit. „Měli jsme původní návrh z pera státního zastupitelství upravit, především jsme chtěli posílit odpovědnost státních zástupců, včetně kárné odpovědnosti, především za nečinnost. Ale rozhodně jsme nechtěli posilovat vliv výkonné moci na soustavu státního zastupitelství,“ řekla advokátka Hana Marvanová ParlamentnímListům.cz. Ale už zákon nestihla předložit, protože po neshodách s ministryní Válkovu rezignovala. A když si nyní prostudovala pracovní verzi zákona, nestačí se divit, kam až se posunul. „Jsem k tomu dost kritická, protože zákon neposiluje odpovědnost státních zástupců za průtahy a za nečinnost, tímto směrem se nijak nejde, ale posiluje se vliv ministerstva, a tím vlastně i vlády na soustavu státního zastupitelství,“ konstatovala. Vysvětluje, že na rozdíl od původní předlohy se ponechávají vrchní státní zastupitelství. „Ministryně o tom už dříve hovořila, zdálo se jí jako chyba je rušit, když dobře fungují. Chtěla je zachovat, protože v nich působí šesté odbory, které dozorují vyšetřování závažné hospodářské kriminality,“ vzpomíná Marvanová na představy šéfky justice.
Vznikne nová soustava speciálu k obrazu ministra spravedlnosti
Jenže tento nový návrh paradoxně dozor nad vyšetřováním veškeré nejzávažnější hospodářské kriminality a korupce těmto šestým odborům vrchních státních zastupitelství odebírá. „Už by tuto činnost provádět nemohly, veškerý dozor nad vyšetřováním závažných hospodářských a majetkových trestných činů přenáší na speciální státní zastupitelství, které by mělo být zřízeno na úrovni kraje v Praze. A nad tím by mělo být Speciální vrchní státní zastupitelství, rovněž v Praze,“ vysvětlila záměr ministerstva spravedlnosti Hana Marvanová. A rozsah jejich působnosti je stanoven jako velmi rozsáhlý. Podle advokátky by nejzávažnější případy, které dnes dozorují vrchní státní zastupitelství, už v budoucnu vyšetřovat nemohla, všechny by přešly na nově zřízený „speciál“, najmenovaný ministryní spravedlnosti. A co může být podle bývalé první náměstkyně obzvlášť nebezpečné, je skutečnost, že ministr spravedlnosti by si mohl vytvořit toto speciální zastupitelství k obrazu svému. „Když je kompetence soustředěna do rukou jednoho člověka, je tam pro něco takového vždycky velký prostor,“ vysvětlila své obavy Hana Marvanová.
Vrchní zastupitelství zůstanou, ale nebudou šetřit nejzávažnější majetkovou kriminalitu
I když advokátka byla na rozdíl od šéfky resortu Válkové pro zrušení vrchních státních zastupitelství, protože došla k názoru, že by se soustava měla zjednodušit mimo jiné i proto, aby se posílil vliv nejvyššího státního zastupitelství na kraje, protože viděla velké rezervy ve fungování krajských státních zastupitelství, považuje za naprosto nepochopitelné, když už se rozhodla ministryně zachovat vrchní státní zastupitelství, že jim paradoxně odnímá pravomoc dozorovat nejzávažnější kauzy. „Tím se zároveň odnímají kompetence i nejvyššímu státnímu zastupitelství, protože to nebude moci dohlížet na vyšetřování žádných závažných kauz,“ upozornila na další podstatnou změnu v návrhu předlohy. To znamená, že nejmocnější ze žalobců by se stala paralelně zřízená soustava speciálního státního zastupitelství o dvou stupních, do kterého by si paní ministryně vybrala lidi. Podle Hany Marvanové nemůže být vyšetřování nejzávažnějších kauz závislé na tom, jaké dva lidi si paní ministryně vybere, zda budou féroví a budou mít snahu vyšetřovat, nebo nebudou.
Ministr nebude muset respektovat výsledek výběrových řízení
Posilování pravomocí ministryně spravedlnosti, kdy při jmenování státních zástupců nemusí být vázána výběrovými řízeními, je podle Hany Marvanové nepřípustné. „Ten trend v justici včetně státního zastupitelství by měl být přesně opačný,“ namítá. Měla by být nastavena jasná transparentní pravidla výběrových řízení, která pak ministr respektuje. Bez ohledu na to, jestli se mu výsledek líbí nebo ne. Pro nejmenování vítěze výběrového řízení by musely být podle advokátky opravdu závažné skutečnosti. A ne naopak do zákona rovnou zavést, že výběrovými řízením není ministr vázán. „Tam je pak velký prostor pro volné uvážení namísto jasných pravidel, což vytváří dost velkou závislost státních zástupců na ministru spravedlnosti,“ konstatuje.
Psali jsme:
Nesmíme se vrátit do doby minulé
Měla by se spíš posilovat odpovědnost státních zástupců za jejich činnost, větší vyvozování odpovědnosti v případech, kde je žalobce nečinný, nekoná, nedozoruje. „Nápravu by měla zjednat soustava, nadřízení v rámci soustavy státního zastupitelství, ale rozhodně by se neměl posilovat vliv výkonné moci. Výkonná moc, zejména vláda, je v největším korupčním pokušení. Vždycky, kde je velká moc a možnost rozhodovat o obrovských prostředcích, je velká možnost, že se objeví lidé, kteří podlehnou různým korupčním nabídkám. Pokud bude mít vláda takový vliv na vyšetřování, jaký se navrhuje, můžeme se vrátit do doby, kdy tady skutečně na základě zájmu vlády nebyla zahajována nebo byla zastavována vyšetřování závažných hospodářských případů,“ varuje Hana Marvanová. Za všechny případy uvedla Mosteckou uhelnou, která skončila u soudu ve Švýcarsku, nyní tam proběhne odvolací řízení. „Přitom to se týká naší privatizace v České republice, ale tady se ta věc nikdy nedostala k soudu, tady to nikdy nebylo vyšetřeno a takových případů je obrovské množství. Do této doby se nesmíme vrátit,“ říká rozhodně advokátka.
Je nepřípustné, aby člen vlády mohl žádat informace z „živých“ trestních věcí
Ale je řada dalších kontroverzních změn, které původní návrh ohýbají směrem k politickému rozhodování či možnosti politického ovlivňování státního zastupitelství. Nejvyššímu státnímu zástupci Pavlu Zemanovi vadí, že kromě toho, že ministr spravedlnosti bude činit zcela volně téměř veškerá personální rozhodnutí v soustavě státního zastupitelství, výrazně se mají rozšířit také možnosti získávat informace od státních zástupců, a to i z „živých“ trestních věcí. S výhradami v tomto směru souhlasí i Hana Marvanová. „Posiluje se vliv i možnost vyžadovat informace ze strany ministra spravedlnosti. To je naprosto nepřípustné, když si ministr vyžaduje informace o běžných případech. My jsme chtěli posílit právo ministra tak vyžadovat informace o typových trestních věcech. Například v takových, jako byla kauza metanol, nebo případ obětí trestných činů spáchaných nepříčetnými osobami nebo podvody v insolvenčních řízeních,“ vysvětlila Marvanová, že v takových případech by státní zastupitelství mělo ministrovi nebo vládě předkládat zvláštní zprávy, které by se týkaly speciální problematiky. Dnes předkládá státní zastupitelství celkovou zprávu jen jednou za rok.
Bylo by dobré zapojit i Senát
Ve funkci první náměstkyně ministryně spravedlnosti jednala Hana Marvanová i o tom, aby se posílila odpovědnost soustavy žalobců tím, že by se zapojil i Senát. „Je to komora, která je méně spojena s vládou, takže by bylo možné, aby například nejvyšší státní zástupce byl sice jmenován vládou, ale stejně, jako je to třeba v případě jmenování ústavních soudců, by to bylo se souhlasem Senátu,“ uvedla advokátka. Stejně tak by státní zastupitelství předkládalo Senátu zprávu o činnosti, aby byla nad činností žalobců nějaká demokratická kontrola. „Výkonná moc (vláda) tuto demokratickou kontrolu nemůže dobře vykonávat, když se sama může dostat do střetu zájmů, protože může skrze své pravomoci vyvíjet tlak na státní zástupce, aby se korupční případ týkající se vlády nevyšetřoval,“ míní advokátka.
Směr, kam se ubírá zákon, je zneužitelný
Zákon v této podobě by situaci vrátil zpátky do doby, kdy politici měli možnost ovlivňovat a také mnohdy ovlivňovali vyšetřování hospodářských kauz, než to trochu napravila vláda Petra Nečase a sama pak na to doplatila. „Než takový zákon, tak raději zachovejme současný stav. Když vidím tento koncepční záměr, jsem proti tomu měnit celou soustavu, protože ten směr je zneužitelný,“ prohlásila Hana Marvanová. Osud soustavy státního zastupitelství nemůže prý záviset na tom, jaký ministr spravedlnosti bude zrovna ve funkci, jestli podlehne pokušením, nebo ne. „Pravidla se musí nastavit i s vědomím, že tam mohou být lidé, kteří budou schopni zneužít své moci,“ je přesvědčena právnička, že zákon jim nesmí vytvářet takový prostor.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
