„Co se děje kolem církevních restitucí, je úplně nechutné. Dost vypočítavě z toho těží tak zvaná levice, stejně jako to bylo s třiceti korunami regulačních poplatků ve zdravotnictví. Do restitucí vidím dobře, protože mám problém v Lošanech. Církvím také nic dvacet let nevrátili a teď o tom budou diskutovat. Jestli je to oprávněné, nebo ne? Jestli s tím nebudou kšeftovat? To je k smíchu. Radši s tím nechají kšeftovat Bémy a další pakáž, která do politiky nalezla po devadesátém roce,“ nadává Zdena Mašínová na politické hádky ohledně zákona o církevních restitucích.
Církve staví hospice
Církve jsou podle ní společnosti mnohem užitečnější než někteří politici. „Církve alespoň občas postaví nebo zřídí nějakou nemocnici či hospic a starají se o nemocné. Většina politiků se stará jen sama o sebe. Jak Miroslava Kalouska nemohu vůbec cítit a občas je mi z jeho výlevů špatně, tak ohledně církevních restitucí hovoří správně a jasně. Teď jsou levičáci proti, ale nakonec budou rádi, že se o ně před smrtí někdo postará a bude jim jedno, že půjde o církev,“ vysvětluje Mašínová.
K tomu zřetelně dodává, že dělení dnešní politické garnitury na levici a pravici již dávno nefunguje, protože se programové rozdíly u mnoha stran setřely. Nicméně obecně za levici pokládá, jak sama říká, zločinnou KSČM a nezralou ČSSD. „Nedivím se, že mohou tihle pánové nalevo dělat z lidí takové blby. Vždyť v Česku se cíleně zapomíná na historii, aby byla společnost lépe ovladatelná. A proč se chtějí odvolávat k Bílé hoře? Církvím prostě majetek komunisté ukradli a basta. A teď by jim měl být vrácen a bez debat,“ zakončuje úvahy.
Restituční horor
Sama Zdena Mašínová si s restitucemi zažila své. V Olomouci, kde bydlí, restituovala dva činžovní domy. To se povedlo, neboť v jejich případě byla s maminkou přímou dědičkou. Rodinnou vilu ale zpět doposud nedostala, protože v jejím případě bylo dědictví rozepsáno i na její bratry. „Za komunistů vila propadla státu a v osmdesátých letech prý byla v dobré víře koupena za pět tisíc korun nějakým policajtem. Prostě komunisté rozprodali majetek svým věrným a teď už s tím těžko někdo něco udělá,“ stěžuje si. Ostatně s rekonstrukcí činžovních domů má ještě dodnes plné ruce práce.
Podobně jako s vilou v Olomouci to má i s rodinným statkem v Lošanech, které leží nedaleko Kolína. Právě tam se narodil její otec, generál a člen protinacistické skupiny Tři králové, Josef Mašín a bratři Ctirad s Josefem. Jako poslední z Mašínů dnes žije v USA bratr Josef a právě v tom je zakopaný pes.
Rodinné sídlo
„Když se otec vrátil jako legionář, šel hned zpět do armády a na statku hospodařil nájemce. Ostatně kvůli němu jsme za války neumřeli hlady, protože nám posílal potraviny. Když před tím nastoupil Hitler k moci a otec se přidal k odboji, tak ještě stačil u notáře majetek převést na děti. Když otce nacisté dostali, spěchali ukrást majetek, ale poté, co se dozvěděli, že byl převeden na mě a bratry, šli od toho,“ vypráví rodinnou historii Mašínová.
To, co se nepodařilo nacistům, se prý podařilo komunistům. „V padesátých letech se z toho stal státní statek a koncem šedesátých let jsem dostala z Ministerstva zemědělství výzvu, abych podepsala, že se vzdávám své části hospodářství. Manžel mi poradil, abych na to nereagovala, což jsem taky udělala. První dny demokracie jsem chtěla dát veškerý majetek na oltář vlasti, ale když individuum Klaus začalo vykřikovat, že by měl každý místo restitucí dostat třicet tisíc, zasekla jsem se. Nejdříve u nás platil zákon, že nesmí restituovat člověk s cizím státním občanstvím a trvalým pobytem mimo republiku. Pak se škrtl pobyt, ale občanství zůstalo. Můj bratr je americký občan, takže na svůj podíl asi nedosáhne. Já dnes vlastním dvě osminy statku, mám předkupní právo, čímž blokuju možnost dalšího kšeftování s tím majetkem,“ doplňuje.
Nedávno se však od svého právníka dozvěděla, že by tento stav šel zvrátit. „Za války totiž na nás otec převedl majetek v tak zvaném stavu nouze, a proto by se prý šlo právně vrátit před tento úkon. Bude asi třeba žalovat stát a vznikne z toho patřičná aféra. Nicméně statek je rodovým majetkem. Rodina tam žila po čtyři sta let, takže se do toho pustím,“ sděluje sestra bratří Mašínů, kteří v letech 1951 až 1953 bojovali se zbraní v ruce proti komunistickému režimu v Československu a posléze emigrovali přes východní Německo do západního Berlína. Protože při útěku zabili sedm osob, hodnotí je česká veřejnost buď jako vrahy, či hrdiny.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
