„Zájem o informace byl opravdu od počátku tohoto roku větší než v minulých letech. Ovšem, zda jde o lidi, kteří svůj zájem chtějí dotáhnout až do konce, říct neumíme. Než se někdo stane pěstounem, musí totiž o jeho vhodnosti rozhodnout stát,“ řekla ParlamentnímListům.cz vedoucí Sdružení pěstounských rodin v Brně Bronislava Votavová. Na stránkách Poradny náhradní rodinné péče (pestouni.cz) pak probíhá akce s názvem "Hledáme vás, táto, mámo", kde jsou zveřejňované a popisované děti vhodné pro pěstounskou péči prakticky okamžitě. Jak jedna z pracovnic redakci sdělila, akce je velmi úspěšná.
Zájem potvrzuje i ministerstvo práce a sociálních věcí. "Zvýšený počet zájemců je v terénu zřejmý, zejména se lidé obracejí na nestátní neziskové organizace - Amalthea, Rozum a Cit, Natama, Asociace náhradních rodin, Sdružení pěstounských rodin apod.," uvedla pro ParlamentníListy.cz mluvčí ministerstva Viktorie Plívová.
Jak dodala, celoplošná kampaň na nábor pěstounů bude ovšem spuštěna až v momentě, kdy bude zřejmá definitivní legislativní podoba novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí, která je nyní v druhém čtení. "Předpokládáme spuštění kampaně na podzim tohoto roku," doplnila Plívová.
Najdou se stovky nových pěstounů?
Kojenecké ústavy, do kterých jsou umísťovány děti do tří let, by měly podle rozhodnutí vlády skončit však již brzy - v roce 2013. Počítá se s tím, že o tři roky později by se věk dětí, které by už do ústavu neměly přicházet, měl prodloužit na sedm let. Krok, ze kterého by měly těžit hlavně děti, má však háček. Odkud se vezmou náhradní rodiny a pěstouni? Podle informací ParlamentníchListů.cz se totiž zrovna masově nehrnou, zájem totiž ve výsledku nemusí nutně znamenat skutečné nové pěstouny.
Na nebezpečí vyplývající z nedostatečně připravené transformace péče o ohrožené děti upozornil ministra zdravotnictví Leoše Hegera (TOP 09) i dnes již exministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka (TOP 09) v současné době vazebně stíhaný David Rath. Upozornil na to, že o tom už na konci února 2012 rozhodla Rada kraje a ministrům pak poslala dopis, v němž byli vyzváni k opětovnému zvážení celého procesu transformace a k odložení kroku rušení dětských domovů do doby vytvoření funkční sítě pěstounských rodin.
Projekt transformace není připraven, kritizoval Rath
V žádném případě to prý podle Ratha však neznamenalo, že by Středočeský kraj záměr vlády umožnit co největšímu počtu dětí vyrůstat v biologické rodině, popř. v náhradní rodinné péči, odmítal.
„V tuto chvíli jsem ale přesvědčen, že celý projekt, zvaný „Transformace péče“ je natolik nepřipraven, že je v nejbližších měsících a letech naprosto nereálný. Myslím, že se shodneme, že získat a připravit stovky pěstounských rodin během dvou let je zcela nemyslitelné,“ uvedl tehdy ještě hejtman Rath v dopise ministrům. A poukázal na zkušenosti z Norska, kde byl profesionální systém pěstounské péče budován 10 až 15 let. Poukázal též na to, že příprava kvalitních pěstounů trvá 3 roky.
Vláda ovšem kritizovanou strategii schválila 4. ledna 2012. A v tom je právě ten háček. Pokud ministerstvo předpokládá, že se děti budou od 1. ledna 2014 umisťovat už jen do pěstounských rodin, pak bude podle odhadů kraje do dvou let potřebovat cca 300 až 500 takových rodin. Jenže Středočeský kraj, který patří k prvním, kdo péči v pěstounských rodinách podpořil, měl ještě na jaře 2012 k dispozici pouze dvě takové rodiny. Jaký je současný stav, se zjistit ParlamentnímListům.cz vzhledem k svátečním dnům nepodařilo.
„Kojenecké ústavy“ a „Dětské domovy“ pro děti do 3 let, případně dětská centra, jsou přitom podle tvrzení kraje odbornými zdravotnickými zařízeními a nelze je obratem změnit na zařízení sociálně právní ochrany. Tím by došlo k výraznému zhoršení lékařské a ošetřovatelské péče, neboť zařízení sociálně právní ochrany nejsou - na rozdíl od zařízení zdravotnických - vybavena lékaři, klinickými psychology či fyzioterapeuty.
Až 89 procent dětí je v ústavech kvůli zdravotní indikaci
Zkušenosti z českých dětských domovů uvádějí, že až 89 procent dětí je v nich umístěno na základě zdravotní anebo zdravotně sociální indikace. Proto také podle odborníků na problematiku péče o děti bude proklamované umisťování takových dětí do náhradních rodin velmi problematické. Hrozí prý dokonce, že těžce zdravotně handicapované děti bez pozitivní sociální prognózy budou zůstávat doživotně hospitalizovány na drahých lůžkách akutní péče. Tedy na novorozeneckých odděleních či jednotkách intenzivní péče dětských oddělení a klinik.
Počty dětí svěřených do pěstounské péče rostou
Od roku 1993 do roku 2009 bylo v České republice svěřeno do pěstounské péče celkem 15 984 dětí, to je průměrně 940 dětí ročně. Každým rokem až na výjimky se počet dětí umístěných do pěstounské péče zvyšuje, v roce 1993 jich bylo 656, zatímco v roce 2009 jich bylo už 1 568. Kojeneckými ústavy přitom ročně u nás projde téměř 2 000 malých dětí. Ty jsou odtrženy od matky či otce, nejčastěji kvůli hmotné nouzi.
I proto je u nás v některé z forem institucionální výchovy umístěno dokonce 11 000 dětí, které jsou odsouzeny žít mimo rodinu. Na každé takové dítě měsíčně přispívá stát přes 40 tisíc korun. Přitom pokud se ho podaří umístit do pěstounské péče, stát za něj zaplatí už jen 6 806 korun.
V Evropské unii je v ústavní výchově umístěno přibližně 140 000 dětí. Když si vezmeme, že z toho pouze na území České republiky je odsouzeno žít mimo rodinu 11 000 dětí, je to neuvěřitelných 8 procent.
Osm a půl tisíce pěstounů nestačí, jsou potřeba další dva tisíce
"Na počátku roku 2012 bylo v České republice 8,5 tisíce pěstounských rodin. Dvě třetiny z nich mají k dětem, jež vychovávají, rodinný vztah, jsou to například prarodiče. To je tedy pořád málo," prozradil Pavel Šmýd, manažer Sdružení pěstounských rodin.
Zřejmě se potvrzuje, že má pravdu. Spočteno totiž je, že až dva tisíce nových pěstounských rodin budou české úřady potřebovat už příští rok.
Další fakta a čísla:
- Průměrná doba pobytu dítěte v ústavu je u nás v současné době 4,5 roku
- Ústavní péče prokazatelně poškozuje zdraví malých dětí
- Dítě vychovávané v rodině má 40x větší šanci dosáhnout vysokoškolského vzdělání než jeho vrstevník z ústavu
- Péče o jednoho kojence v ústavu stojí měsíčně přibližně 40 500 Kč, v náhradní rodině činí celkové náklady na jedno dítě (po sečtení příspěvku na úhradu potřeb dítěte a odměny pěstouna) pouze 6 806 Kč.
- Sociální pracovník z orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) má u nás na starosti běžně 300 až 500 rodin, které by měl znát osobně a měl by jim poskytovat podporu dle jejich potřeb.
Zdroj: Iniciativa za rozvoj náhradní rodinné péče, odsouzeni.cz
Hledáme vás, mámo, táto (namátkový výběr ze stejnojmenné webové stránky) – našli už rodinu?
Tři sestřičky "jako stupínky", Maruška, šest let, Pavlínka, necelých pět let a Terezka, tři a půl roku, jsou z poloviny menšinového etnika, dvě starší jsou modrooké světlovlásky, Terezka má hnědé vlasy i oči. Všechny se vyvíjejí zhruba v souladu s věkem, zatím bylo konstatováno jen mírnější opoždění a některé projevy chování, které jsou přičítány skutečnosti, že "neví, kam patří", touží po péči rodiny. Maruška byla doma zvyklá starat se o mladší sestřičky, děti jsou na sebe hodně vázané, takže mohou jít k pěstounům jen společně. Rodina by měla být bezdětná a neměl by chybět mužský element.
Devítiletá Kačenka trpí závažným onemocněním (Morbus Down). Je to velice milá, mírná holčička s rezavými vlásky a typickým vzhledem, chováním a projevy patří mezi nejlepší děti v ústavu, kde od narození žije. Lpí na své poručnici, která se jí věnuje, do své péče ji však nemůže přijmout. Kačence by bylo dobře u pěstounů nebo poručníků, kteří by jí zajistili péči odborníků a poradili by si s bezlaktózovou a bezlepkovou dietou.
Vzhledem k nutnosti respektovat zákon č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů jsou uváděné údaje o dětech redukovány. Jména uváděných děti mohou být změněna.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Hechtová
