Staří lidé jsou v pasti, musí krást. Ekonomka hovoří a nechce být sprostá

„Opět se objevuje snaha o roztočení kol mezigenerační nenávisti. To se nedá snad ani komentovat slušně, když mají doplácet na to, co se nedaří, důchodci – jako nejslabší článek společnosti. Vždyť oni si celý život vydělávali na to, aby mohli spokojeně žít a jak se mají nyní bránit? Do ulic protestovat kvůli svému často podlomenému zdravotnímu stavu, ale třeba i kvůli financím, nepůjdou. Bránit jinak se taky nemohou,“ komentuje pro ParlamentníListy.cz nepříznivý současný stav levicově orientovaná ekonomka.

Podle ní není pro důchodce řešením ani to, aby si hledali brigádu a tím si svou finanční situaci zlepšili. Naopak to spíš charakterizuje jako sci-fi. „Vždyť většina z nich na tom opravdu není zdravotně dobře, jak tedy mohou shánět přivýdělek a kdo je vůbec zaměstná? Ve velkém městě ještě možná, v menším však velmi těžko. Navíc si nesmíme nalhávat to, že lidi po šedesátce jsou pro zaměstnavatele nějak atraktivní. Víme přeci, jaká je diskriminace na trhu práce už u lidí po padesátce, nelze tedy sázet na to, že u důchodců by se to najednou změnilo. Naopak – v rámci vzrůstající mezigenerační nenávisti by se velmi často stávali tito lidé terčem nějakých útoků za to, že „berou“ práci mladším. Já to vidím a vnímám jako totální morální a politický rozklad. To, v jaké jsou nyní senioři situaci, je velmi nedůstojné, obrací je to vyloženě jen k dětem, které vychovali. Jenže, jak víme, ne každý ty děti má, ne každý má takové, které mohou rodičům pomáhat, ne vždy ty vztahy také fungují tak, že by existovala nějaká snaha o pomoc,“ vysvětlila Švihlíková.

Důchodci jsou podle ní zasaženi různými způsoby, a to jak ti současní, tak ti budoucí. V jejich nákladech se totiž už teď promítlo zvýšené DPH, zvýšené ceny zdravotní péče, ukončení deregulace nájemného. „Ti senioři mají od ostatní populace úplně jiný spotřební koš, než z kterého se posuzuje inflace. A s bydlením opravdu nemají moc šancí na výběr či změnu, poněvadž v Česku absolutně chybí koncepce sociálního bydlení. Proto chápu to, že začínají v mnoha městech více krást, že se obávají ztráty bydlení. A že se to může stát a bude se to stávat - o tom, pokud se bude stav vyvíjet tak jako doposud, nepochybuji,“ řekla ParlamentnímListům.cz Švihlíková.

Kdyby se nekradlo, na důchody by bylo

Přitom prý existují celkem přijatelné cesty, které by mohly nepříznivý vývoj událostí zvrátit a umožnit seniorům lepší stáří. „Stačí, když se zamyslíme nad tím, že vláda chce na důchodcích těmito opatřeními příští rok ušetřit 12 miliard korun. To je taková kauza Mostecké uhelné a jiné korupční kauzy, které finanční prostředky většinou beztrestně ze státní kasy odčerpávají. Většinou to je tak, že Kalousek nasadí špatné parametry a pak se diví, že mu to zase nehraje. A tak sáhne k úsporám u těch nejslabších, na jiné si netroufá. Je dobré si připomenout, že my Češi nemáme žádné nadměrné výdaje, jak je nám pořád omíláno, ale spíš příliš nízké příjmy. A s tím by se mělo něco dělat, mělo by se naučit je lépe využívat,“ uzavřela ekonomka.

Švihlíková není jediná, kdo se do ostré kritiky vlády Petra Nečase pouští. Podle socialistů tato vláda rozkládá stát a vede zemi do chaosu. Hrozí, že lidé nebudou mít na jídlo, a proto se už údajně uchylují ke krádežím potravin. “Krádeže potravin a zdražování jídla spolu úzce souvisí. Základní potraviny se pro spoustu obyvatel stávají pomalu luxusem. Vláda připravila občanům opravdu těžké časy. Jediný, kdo ve sporu o růst cen skutečně prohrál, je většina českých občanů, kteří žijí z nižšího než průměrného platu," uvedl nedávno místopředseda ČSSD Michal Hašek. Vláda prý těmito kroky zasadila hlavně důchodcům ránu do vazu.

Podle předsedy Asociace důchodců odborářů Jaroslava Ulmy se prý dokonce ze seniorů, kteří žijí ve velkých městech samostatně, stanou bezdomovci. Ulma to uvedl po jednání předáků svazů a klubů důchodců s nejvyšším vedením ČSSD. Podle místopředsedy socialistů Zdeňka Škromacha vláda svými kroky, jež jsou podle něho velmi pochybné, přenáší tíži reforem na skupiny lidí, kteří se nemohou nijak bránit, na důchodce a rodiny s dětmi.

Proti takové kritice se představitelé vládní koalice brání. Říkají, že jde o nezodpovědnou, hloupou a lenivou rétoriku se snahou získat laciné politické body před nadcházejícími krajskými volbami. A brání se také tím, že jestli budou v Česku lidé někdy umírat hlady, tak až za vlády ČSSD za realizace jejích současných slibů.

Opozice mluví jako bulvární žumpa

Podle poslance a šéfa sněmovního výboru pro bezpečnost Jana Vidíma styl rétoriky z opozičních řad prudce graduje dokonce až do údajné bulvární žumpy. „Přesně ty věty o umírajících důchodcích, kteří nemají co do úst a podobně. Tyhle věci může používat pouze naprosto nezodpovědný antisystémový člověk. Myslím si, že jestli sociální demokraté chtějí v naší zemi někdy převzít odpovědnost, tak se budou muset chovat rozpočtově zodpovědně stejně jako tahle vláda a možná ještě víc,“ upozornil.

Překvapivě však do boje proti návrhu Miroslava Kalouska vytáhla až donedávna v tomto ohledu poněkud střízlivá média. Nedávno tak například v pořadu Střepiny v TV Nova popsala reálně život českých seniorů třiašedesátiletá paní Drahomíra. Na kameru popsala, jak těžko s důchodem vystačí. Denně kupuje jeden rohlík, jeden jogurt a třeba jedno rajče. Na větší nákupy zkrátka nemá peníze.

Kupuji jen jedno rajče. Na víc nemám

„Kupuji jedno rajče, protože na víc nemám. Najednou by se mohlo stát, že bych potřebovala jít k lékaři, on by mi dal nějaké léky, ale já bych na ně neměla. Taky chodím plavat, to mě stojí sedmdesát korun. Nedovedu si vůbec představit, jak se mají důchodci v cizině, kteří oproti mě berou třeba třicet tisíc, já mám devět a půl. To bych byla v Jiříkově vidění," říká penzistka a dopředu počítá s tím, že se pokusí najít si nějakou brigádu. Jinak by zmrazení penzí nezvládla.

V pořadu vystoupil i ekonom Petr Zahradník, který k tématu dodal, že kupní síla důchodců až dosud neklesala, a to právě díky valorizacím důchodů. To se ale teď změní. Důchody lze ovšem podle něj odvozovat jen a pouze od výkonnosti ekonomiky státu, nelze je navyšovat na dluh. Země, které tak činí, jako např. Řecko nebo Itálie, čeká ještě pořádné napětí.

V České republice je nyní průměrný důchod deset tisíc korun. Nedosáhnou na něj ale až dvě třetiny seniorů. I čeští důchodci si tak ve srovnání s jinými seniory ze zahraničí vyskakovat nemohou. Přitom například v Lucembursku dosahuje penze seniora 98 procent průměrné mzdy - a to už přece jen může klid na stáří zajistit. Například v Rumunsku však naopak berou důchodci pouhou čtvrtinu průměrného platu - a ta tam činí v přepočtu něco kolem čtyř tisíc korun.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.