Ale odborníci nečekají, že by některý návrh na zneplatnění historicky první přímé volby hlavy státu měl na Nejvyšším správním soudu šanci. Ale i kdyby k tomu došlo a Česká republika se ocitla na čas bez hlavy státu, na chod země by to žádný zásadní vliv nemělo, protože ústava počítá i s takovou krajní možností. Ale i tak by zřejmě hrozily vážné politické a společenské důsledky.
Parlamentní systém se bez prezidenta nepoloží
„Nikdo si nedokáže domyslet důsledky, i když vždycky musí existovat možnost zneplatnění volby, kdyby byl porušen zákon. Ale muselo by jít o hodně závažné porušení zákona, aby se to celé revokovalo,“ řekl ParlamentnímListům.cz sociolog Oldřich Zajíc. Například by se musely objevit nějaké machinace, které by narušily základní demokratické principy. „Ale vzhledem k tomu, že nejsme prezidentským, ale parlamentním systémem, funkční prvky by byly zachovány,“ ujistil sociolog.
Mohly by přijít i sociální nepokoje
Vážnější dopad by mělo zneplatnění voleb na společnost, která už jednou prošla vyhrocenou předvolební kampaní. „Ve druhém kole kampaň eskalovala, provázelo to vzedmutí emocí v celé společnosti. Přes všechny nedostatky jsme se z toho dostali, nedovedu si však představit, kdyby to voliči měli absolvovat znovu,“ zamýšlí se nad možnými dopady sociolog.
Fotogalerie: - Zeman prezidentem
Fotogalerie: - Karel poražen
Záleželo by podle něj na tom, jaký důvod by vedl k zneplatnění voleb. „Zda chybou státu, úředníků, nějaké skupiny. Reakce by se odvíjela od příčiny té situace, mohli bychom se dočkat i sociálních nepokojů,“ míní Zajíc a připomíná i nemalé finanční náklady pro stát, ale i pro politické strany a jednotlivé prezidentské kandidáty. „Zejména by to byla obrovská zátěž pro občany, mělo by to negativní dopad na společnost,“ je přesvědčen.
I Československo bylo několik měsíců bez hlavy státu
„Je to spíš hypotetická možnost, i když nevím, co je předmětem stížností na Nejvyšším správním soudu,“ sdělil politolog Kamil Švec ParlamentnímListům.cz. Nepředpokládá, že by při prezidentské volbě došlo k tak hrubému porušení zákona, že by musela proběhnout znovu. Ale i politolog ujišťuje, že pro chod státu by absence prezidenta nebyla žádným problémem.
Připomněl, že stejná situace nastala, když rezignoval Václav Havel na post prezidenta Československa. Ústava s touto eventualitou počítá. „Po skončení mandátu Václava Klause by se rozdělily všechny pravomoci prezidenta mezi předsedkyni sněmovny a předsedu vlády,“ vysvětlil Švec.
Mohlo by dojít ke koncentraci moci
Ke kuriózní situaci by došlo, pokud by do té doby nebyl ještě jmenován ministr obrany. Tuto funkci zatím vykonává premiér Petr Nečas. Kdyby převzal povinnosti za chybějícího prezidenta, přešla by na něj jako premiéra i pravomoc vrchního velitele armády. „Byl by ministrem obrany a ještě vrchním velitelem, což by znamenalo koncentraci moci,“ upozornil politolog.
Ale takovou situaci by jistě dokázal předseda vlády řešit, prostě by jen rychle jmenoval nového ministra obrany. Politolog ovšem nepředpokládá, že by k takové situaci vůbec mohlo dojít. „Ale bylo by to i prospěšné, protože by se ukázalo, že funkce prezidenta není tak významná, jak se tváří,“ konstatoval Kamil Švec..
Absence prezidenta by chod státu neohrozila
Také odborník na ústavní právo, profesor Václav Pavlíček, potvrzuje, že by na fungování státu neměl chybějící prezident žádný vliv. Ale zdůraznil, že takovou variantu po přímé volbě prezidenta nepředpokládá. „Kdyby nebyl prezident, platí, že ho zastupuje předseda Poslanecké sněmovny a předseda vlády. A kdyby v té době byla rozpuštěna sněmovna, což v současné době nenastalo, pak by přešly pravomoci na premiéra a předsedu Senátu,“ vysvětlil právník ParlamentnímListům.cz
Profesor Pavlíček potvrdil, že na nejvyšší ústavní činitele přecházejí všechny prezidentské pravomoci, ale měli by je využívat k nezbytnému udržení chodu státu. „Není to k tomu, aby využívali pravomoci, které jsou spojeny s hlavou státu,“ odmítl možnost, že by premiér či předseda Poslanecké sněmovny udělovali milosti nebo dokonce vyhlašovali amnestie.
Ústavní činitelé zastupující prezidenta by si neměli brát příklad z Mečiara
Podobný krok však na Slovensku učinil Vladimír Mečiar, když v době, kdy jako premiér převzal i prezidentské pravomoci, udělil milost pachateli podezřelému z únosu syna bývalého prezidenta. „To bylo obecně kritizováno, dokonce bývalý předseda Federálního ústavního soudu Ernest Valko, který byl za záhadných okolností zavražděn, usiloval o to, aby rozhodnutí bylo zneplatněno. Ale k tomu nedošlo,“ objasnil profesor Pavlíček situaci u sousedů. Podle něj je podstatou, aby ústavní činitel, který prezidenta zastupuje, vykonal jen úkoly spojené s jeho funkcí, které nesnesou odklad.
„A to není udělování milostí ani vyhlašování amnestie,“ namítá odborník na ústavní právo. Podle jeho názoru by v té době neměli být ani navrhování noví ústavní soudci. „Už proto, že jde o poměrně dlouhý proces, protože návrhy musí schvalovat Senát, takže mezitím by už mohl být nový prezident zvolen. A ten by nebyl předchozím návrhem na ústavní soudce nijak vázán,“ upozornil uznávaný právník.
Fotogalerie: - Poslední souboj
Fotogalerie: - Zrádce Jandák
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
