Vzpomínky na říjen 1918: Stávka proti vývozu potravin málem urychlila revoluci

28.10.2012 21:00 | Zprávy

Nejen diplomatické umění, ale rovněž rozhořčení veřejnosti z válečných útrap stálo u zrodu Československa 28. října 1918. V říjnu před devadesáti čtyřmi roky došlo rovněž ke stávce s vyloženě sociálním podtextem a rovněž události samotného revolučního dne do určité míry souvisely se snahou zamezit vyvážení potravin z českých zemí do dalších částí monarchie.

Vzpomínky na říjen 1918: Stávka proti vývozu potravin málem urychlila revoluci
Foto: Vojtěch Brtnický
Popisek: Protestující na Václavském náměstí

„Lid táhl od úřadu k úřadu, strhával výsostná označení státu, a pokud tak neučinili na svých uniformách vojáci a důstojníci, které potkal, pomohl jim,“ vzpomínal na den připomínaný jako datum vzniku Československa historik Zdeněk Kárník v uznávané publikaci „České země v éře první republiky“.

Události, které jsou dnes považované za zrod naší samostatnosti, představovaly vyústění dlouhodobých procesů, které probíhaly již od vypuknutí první světové války v roce 1914. Kromě snahy exilové skupiny kolem Tomáše Gariqua Masaryka o mezinárodní uznání československé samostatnosti se zejména v posledních měsících války objevovaly i mezi obyvateli projevy nespokojenosti.

Sociální bouře zhuštěné do několika měsíců

Podle historika Tomáše Jakla z Vojenského historického ústavu docházelo před 28. říjnem kvůli válečnému stavu k podobným událostem, jako před rokem 1989. „Ty problémy se zásobováním, a sociální bouře, tu byly zhuštěné do několika měsíců,“ vzpomínal ve výroční den pro Českou televizi.

Historik z Filosofické fakulty Univerzity Karlovy, který si nepřál být jmenován, pro ParlamentníListy.cz připomněl, že 28. říjen nebyl prvním pokusem o vyhlášení české samostatnosti. Podobné snahy se objevily už 14. října, kdy byla v Českých zemích vyhlášena na protest proti vyvážení potravin z Českých zemí do Rakouska generální stávka.

„Například v Písku byla tato příležitost využita k vyhlášení české samostatnosti, když dav začal vyvěšovat trikolóry a strhávat symboly monarchie. Odpoledne jim z Prahy přivezli železničáři informaci, že k vyhlášení republiky nedošlo, a tak se dav raději rozprchl,“ líčí historik. Do města byl pak k zajištění pořádku poslán pluk uherských vojáků.

Kvůli problémům se zásobováním se již před 28. říjnem rozhodlo, že ti zástupci české politiky, kteří zůstali v Praze (neboť část politické reprezentace odjela do Ženevy jednat s exilovou reprezentací kolem Masaryka) půjdou toho dne převzít Obilní ústav, aby nedocházelo k vyvážení potravin z českých zemí, kvůli kterému probíhala 14. října generální stávka.

Na Václavském náměstí politici narazili na shluk lidí, kteří četli vyvěšenou nótu ministra zahraničí Gyuly Andrássyho, že Rakousko - Uhersko je připraveno jednat o míru. Lidé si mylně vyložili uvedený text jako kapitulaci a zahájili „převrat“, který spočíval v tom, že začali na úřadech strhávat symboly mocnářství.  

Lide československý...

Přítomné politické elity začaly situaci urychleně koordinovat, aby nedošlo k vandalismu nebo drancování. Narychlo ustavení vůdci povstání mezitím odjeli převzít Zemské místodržitelství a policejní ředitelství. Pak se sešlo plénum Národního výboru, který fungoval jako zákonodárný sbor. Ten vydal známé prohlášení „Lide československý,“ ve kterém bylo konstatováno, že „Stát československý vstoupil v řadu samostatných kulturních států světa.“             

Odpoledne byl pak plénem Národního výboru schválen první zákon nového státu. Jeho hlavním iniciátorem byl Alois Rašín, který prosadil velmi stručnou a strohou podobu zákona, jehož pět článků se vešlo i s několika škrty a podpisy na jednu stránku rukopisu. Zákon se prozíravě vyhýbal zásadním otázkám typu sesazení habsburské dynastie a likvidace Rakouska- Uherska.

Státní formu československého státu podle něj mělo určit Národní shromáždění ve srozumění s exilovou Československou národní radou. Dosavadní rakousko - uherské zákony zůstávaly v platnosti (České země doposud podléhaly rakouskému zákonodárství, zatímco Slovensko uherskému- pozn. red.) a všechny dosavadní úřady se ponechávaly v činnosti, ale byly podřízeny Národnímu výboru.

Podepsáni pod ním byli politici Antonín Švehla, Ladislav Rašín, Jiří Stříbrný a František Soukup. Pátým signatářem byl Vavro Šrobár, zástupce Slováků, který téhož rána náhodou přijel do Prahy. Tato pětice začala být označována jako „muži 28. Října“ a stala se předmětem jisté žárlivosti politiků, kteří v české politice hráli důležitější roli, ale v klíčový den jednali s Masarykem v Ženevě a tak přišli o pověst „strůjců revoluce“. 

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.


 

Tento článek je staršího data a je dostupný pouze pro předplatitele. Předplatné můžete vyzkoušet zdarma, nebo zakoupit, zde:

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jakub Vosáhlo

Kalousek

Dobrý den, vy na jednu stranu děkujete Kalouskovi, že stranu vybudoval, ale na druhou stranu ho odmítáte dát na kandidátku. Není to od vás tak trochu pokrytecké a neuctivé vůči němu?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Jinde na netu:



Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Přijde a začne vyhrožovat? Politici si podali Foltýna

4:44 Přijde a začne vyhrožovat? Politici si podali Foltýna

Kdo nejde s námi, jde proti nám. Výhrůžky. Jako za Klementa Gottwalda. Takové a další komentáře padl…