"Zhruba poloviční naplněnost rot aktivních záloh je podobná i v ostatních 14 krajích," řekl Ňachaj. Hlavním úkolem pěší roty je podle něj střežení objektů důležitých pro obranu státu na území kraje. Na Vysočině je to hlavně jaderná elektrárna Dukovany nebo důležité vodní zdroje jako přehrady ve Víru či Dalešicích. "Při případném konfliktu by se pěší rota změnila ve strážní prapor se základem z aktivních záloh, které by doplnili vojáci z povinných záloh," dodal ředitel.

Podle koncepce by se měl počet aktivních záložáků v několika letech celostátně zvýšit ze současných přibližně 1000 až na 5000

Lidé, kteří jsou na Vysočině členy aktivních záloh, jsou podle Ňachaje většinou "srdcaři", kteří členství berou jako poslání. "Sami dobrovolně pomáhají při povodních, organizují dálkové pochody. Někteří si dokonce i sami dokupují některé součásti výstroje. Nejsou výjimky, že ročně na ně věnují několik tisíc korun," řekl Ňachaj. V pěší rotě na Vysočině jsou i dvě ženy. Nejdůležitějším kritériem pro vstup do aktivních záloh je vedle věku mezi 18 a 60 lety fyzická zdatnost, dobrý zdravotní stav a bezúhonnost. "Hlídáme si, aby uchazeč nepatřil mezi extremisty. Jsou případy, že někteří kvůli tomu nebyli přijati," řekl Ňachaj.