„Scénáře jsou dva. Buď nepříznivý, tedy že bude pokračovat rozklad, poroste nespokojenost a z toho budou těžit populistické nebo radikální směry. Česko by pak mohlo být stiženo krizí demokracie, kterou v krajní podobě vidíme v Maďarsku: nikdo nečekal, že Maďarsko, které bylo dáváno za příklad, po úspěšných volbách demokratickou cestou řekne, že nepotřebuje Ústavní soud, že většina má vždycky pravdu, že hájí národní zájmy a tak dále,“ uvedl politolog.
Za příznivější variantu vidí tu, obdobnou vývoji v sousedním Polsku: „…kde překonali vnitřní problémy, národovecký a antievropský styl, který představovali bratři Kaczyňští. Dnes je Polsko silným evropským hráčem, má silnou ekonomiku a chová se jako země, která je spoluúčastníkem na řešení evropské krize.“
Současnou českou politickou krizi vidí v pohledu občanů, podle nichž se demokracie vyprázdnila. Lidé mají pocit, že tam nahoře jsou nějaké stranické aparáty prolezlé partikulárními zájmy.“
Podle Rupnika je nyní prožívaná únava z demokracie průvodním rysem všech demokratických systémů.
Volby jsou podle něj příležitostí zabývat se tím, která strana co společnosti nabízí, a vést o tom celospolečenskou diskusi. „Tedy pokud se strany nebudou bavit jen o tom, kdo povede kandidátku a kdo s kým pak udělá koalici.“
Za zhroucení politických pilířů může bývalý a současný prezident
Za hlavní problém současnosti považuje to, že se u nás zhroutily dva pilíře českého demokratického systému, strany ODS a a ČSSD. Za jejich oslabení podle něj mohou jejich bývalí předsedové – Zeman a Klaus.
„Tito dva lídři obě strany postavili na nohy, a když už strany vedly život bez nich, oni se s tím nedokázali vypořádat a využívali svou mocenskou, prezidentskou pozici a jeden po druhém tato svá „nevděčná stvoření“ důkladně oslabovali.“
Zajímavý názor má Rupnik na současnou podporu Václava Klause subjektu Hlavu vzhůru! Jany Bobošíkové. „Je to dost hluboký propad, když se bývalý prezident spojuje s bývalou kandidátkou KSČM na prezidentskou funkci, jdou bojovat o českou suverenitu proti Evropě. To je tedy program!“
Nadějí nejsou hnutí miliardářů, ale vzniklá z občanské společnosti
Nová hnutí bohatých podnikatelů jako je Babišovo ANO v něm mnoho důvěry nevzbuzují, protože i když v ANO jsou lidé, kteří jsou ve svých oborech úspěšní a nejsou spojení s žádnou korupční kauzou, nikdo neví, co od nich po volbách může čekat.
Naději vkládá do opětovného vstupu do parlamentu u Strany zelených a KDU-ČSL. A také na propojení občanské společnosti s politikou. Za příklad, kde to funguje, dává formaci Změna pro Liberec, která byla velmi úspěšná v krajských volbách. „To považuju za pozitivní element, hnutí, které přichází zdola. Jsou to lidé, kteří tam žijí, pracují, dlouhodobě se angažují a postavili se proti různým korupčním praktikám. V tom vidím jednu z možných odpovědí na dnešní únavu demokracie.“
Psali jsme:
autor: vam
