"Návrh se týká pouze členů dozorčích rad a nevýkonných členů správních rad společností kotovaných na burzách, čímž je jeho reálný dopad na rovné příležitosti žen a mužů podstatně omezen. Vyvolává to pochyby o efektivnosti a smysluplnosti tohoto návrhu s ohledem na jeho zamýšlené cíle," shodli se senátoři.
Směrnice by se týkala asi 5000 firem v EU
Úsilí o politické řešení genderové nevyváženosti by se podle senátora Antonína Maštalíře (ČSSD) z evropského výboru mělo v první řadě zaměřit na otázku rovného zastoupení žen a mužů v politických institucích a orgánech. Poukázal na to i místopředseda senátorů ODS Miloš Vystrčil, podle něhož navrhovanou kvótu 40 procent žen nenaplňuje sama Evropská komise ve svém složení.
Proti povinným kvótám se stavěly i některé evropské komisařky, kterých je mezi 27 členy komise devět, tedy 33 procent. Návrh směrnice už odmítli polští poslanci nebo německá vláda. Návrh v komisi prosadila loni v listopadu komisařka pro spravedlnost Viviane Redingová, pro definitivní přijetí ale bude potřebovat souhlas států EU a Evropského parlamentu.
Cíl čtyřicetiprocentního zastoupení žen se má týkat nevýkonných členů řídících orgánů společností, tedy nikoli například výkonných nebo generálních ředitelů. Pro ně by si firmy měly stanovit samy individuální cíle a každoročně o jejich plnění informovat. Soukromé firmy by měly kvóty podle návrhu dosáhnout do roku 2020, u státních firem by to mělo být o dva roky dříve. Směrnice by se týkala asi 5000 firem v EU. Jde o velké podniky, které se obchodují na burze, nikoliv o malé a střední firmy s méně než 250 pracovníky.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: čtk, mp
