Další lapálie kolem dluhů. Prý se vrátí devadesátá léta s ranaři a pistolníky. Víme proč

Nová vyhláška Ministerstva spravedlnosti platí necelé dva měsíce. A už první zkušenosti z oblasti inkasa pohledávek dávají tušit, že nejvíce na ni zřejmě doplatí věřitelé, kterým se zhoršila vymahatelnost práva. Vyplynulo to z průzkumu, který Asociace inkasních agentur provedla mezi svými členy (tržní podíl členů Asociace činí 80 %). Vymáhací proces totiž v případě nižších pohledávek přestane být finančně zajímavý pro advokáty – což se odrazí na tom, že věřitelé budou mít ztíženou šanci se ke svým penězům dostat.

Objevují se dokonce zatím slabé hlasy, že vše může sklouznout do situace, podobné 90. letům, kdy se v Česku dluhy vymáhaly s pomocí násilí a praktik, kterým nedokázal čelit ani značně otrlý dlužník. Jenomže – jak najít rovinu mezi tím, aby dlužníci nebyli zbytečně ožebračováni při vymáhání několikanásobně vyšších částek, než původně dlužili, a mezi tím, aby i věřitelé dostali zpět to, oč přišli? To je otázka, kterou se marně snaží v naší zemi rozlousknout již dlouhá léta řada odborníků, v čele s představiteli politické moci. V případě, kdy vymáhání dluhů dospěje až k exekuci, je situace ještě zoufalejší. Problém, který se objevil nyní, se týká především vymáhání dluhů v čase, kdy ještě není pro dlužníka tolik „bolestivé“. Tedy v době, kdy dluh převezme některá z inkasních agentur.

Advokáti dostanou za pohledávku do 50 tisíc maximálně 500 korun za úkon

„Inkaso pohledávek jako takové je třeba chápat v širším kontextu. Začíná prvním dnem po splatnosti a po nějaký čas se platbu snaží nejprve urgovat věřitel. Neuspěje-li věřitel, přichází na řadu inkasní agentura a mimosoudní inkaso. V této části má opozdilec s úhradou stále možnost dohodnout se na zaplacení smírnou formou a ve většině případů bez dramatického navýšení úhrady. Pokud ani opakované mimosoudní urgence nezaúčinkují, je dobré mít možnost nechat si pohledávku posvětit soudem, který ji uloží dlužníkovi uhradit. A právě v této fázi přinesla novelizace vyhlášky značné komplikace věřitelům tím, že snížila náhradu nákladů u pohledávek do 50 tisíc Kč na 200 – 500 Kč za úkon advokáta do podání žaloby. S ohledem na zjevnou pracnost mnoha žalob platí věřitelé právníkům za přípravu žalob více, než jim ve finále soud přiřkne jako náhradu nákladů. Praxe prokazuje, že mnoho věřitelů váhá s rozhodnutím o žalobě pohledávek a zvažuje spíše jejich odpis a navýšení standardní ceny prodávaných produktů či služeb,“ vysvětlila ParlamentnímListům.cz mluvčí Asociace inkasních agentur Jana Tatýrková.

Asi není třeba připomínat, že vydání soudního rozhodnutí však není zárukou, že dlužník požadovanou částku zaplatí. Pokud ne, poslední fází je tedy exekuce. „Propočty, které byly vytvořeny za tímto účelem po červencové změně, ukazují, že kdyby byly všechny exekuce stoprocentně úspěšné, žaloba na nízkou pohledávku se nevyplatí,“ konstatovala Tatýrková.

Vše se může odrazit v nárůstu cen

Podle Asociace inkasních agentur tedy je vyhláška v její současné podobě zejména útokem na věřitele, má ovšem i vedlejší dopad na advokáty. „Ale právě tento dopad je vyzdvihován politiky jako hlavní úspěch stávajícího tažení. Jenže advokáti se jednoduše těmto případům nebudou věnovat. Bude-li chtít věřitel pohledávky žalovat, bude to pro něho ztrátové. Přitom do pozice věřitele se může dostat opravdu kdokoliv. Stačí vyřizovat reklamaci. Prodejce reklamaci neuzná a poškozený se rozhodne obrátit na soud. Již druhou reklamaci stejným advokátem pro jednoho zákazníka je však dle zákona nutno považovat za žalobu podléhající sníženému tarifu,“ varuje Tatýrková.

Z výše uvedeného i z průzkumu Asociace inkasních agentur vyplývá, že tímto krokem došlo ke zhoršení pozice věřitelů ve vymahatelnosti práva a zvýší se počet odepisovaných drobných pohledávek bez toho, aby se důsledně vymáhaly. A to se může odrazit ve zdražování – služeb i cen zboží.

„Je dobré si také uvědomit, že když věřitelé budou mít najednou více neplatičů, na které nebudou mít žádné páky, budou nuceni přistoupit ke zdražení svých výrobků a služeb. Tím pádem za neplatiče budou opět platit ti slušní a spořádaní, kteří už si svou pozici ‚oslíčku, otřes se‘ začínají uvědomovat,“ uvedl Vladimír Vachel z Asociace inkasních agentur.

Ozývají se však hlasy, že za vším stojí lobby advokátů a exekutorů

Ovšem, jak již bylo zmíněno na začátku, záležitost má samozřejmě dva úhly pohledů. V tom dalším táboře se objevují hlasy o tom, že snížení náhrad advokátům v případě nízkých pohledávek provázely dlouhodobě tlaky – jak se dá očekávat – logicky od advokátů i exekutorů. Mimo jiné kvůli tomu prý odešla v červnu z Ministerstva spravedlnosti Hana Marvanová. Jak uvedla pro média, údajně proto, že narazila při své práci a snahách na tlak ze strany některých úředníků, soudců a také Exekutorské a České advokátní komory.

„Připravila jsem tam řadu věcí - koncepci reformy exekucí, reformu zákonné úpravy znaleckých posudků, snažila jsem se, aby byla provedena transparentní výběrová řízení pro obsazení soudních funkcionářů, řešila jsem otázky byznysu s dluhy, tedy bagatelních pohledávek, a zákon o státním zastupitelství. Snažila jsem se rozjet věci, které jsou úkolem vlády. S jejím programem jsem se ztotožňovala, proto jsem na ministerstvo šla. Takže odcházím s tím, že pevně věřím, že mnou rozdělané úkoly nespadnou pod stůl a věřím, že pan doktor Robert Pelikán, dosavadní ředitel legislativního odboru Ministerstva financí, který za mě nastoupí jako první náměstek, v nich bude pokračovat,“ řekla Marvanová pro server iDnes.cz.

Marvanová změny chtěla, ale narazila

Tlak na ni prý byl vyvíjen od samého počátku jejího působení. Tedy minimálně dva, dva a půl měsíce, a směřoval prý z exekutorských a advokátních kruhů a od některých soudců. „Nešlo o žádný osobní spor s paní ministryní, to bych chtěla vyvrátit. Jde o to, že jsem se snažila razantně prosazovat změny v některých oblastech. První věc, která se po mém příchodu na ministerstvo řešila, a byl to i úkol vlády, bylo právě to, zabývat se problémem odměn advokátů v případě vymáhání pohledávek do 10 tisíc korun a tedy i vysokých nákladů pro dlužníky,“ popsala Hana Marvanová.

Jak vysvětlila, záměrem bylo vysoké náklady za vymáhání nízkých pohledávek razantně snížit, protože takové vymáhání se podle ní nedělo kvůli samotné vymáhané částce pro věřitele, ale kvůli takzvaným přísudkům – což jsou náhrady nákladů za soudní zastupování.

„Kritizoval to už Ústavní soud a existoval poslanecký návrh, jehož upravení jsem navrhla tak, aby jednoduché věci měly podstatně nižší náklady. Jenže jsem se setkala s obrovským odporem České advokátní a Exekutorské komory na všech jednáních ve sněmovně včetně ústavně právního výboru. Bylo to naprosto zjevné. A tyto komory oslovily paní ministryni. Ta mě zkritizovala, že jsem jim nevyšla vstříc. Na základě toho, že se do toho vložila paní ministryně, vznikl kompromis v podobě novely advokátního tarifu. Na jednání jsem nicméně zjistila, že vedení komor má obrovský vliv na legislativu Ministerstva spravedlnosti,“ uvedla na vysvětlenou celé situace ve zmiňovaném rozhovoru pro iDnes.cz Marvanová.

Změny v oblasti vymáhání budou ještě pokračovat

Aby toho nebylo málo, změny v oblasti dluhů a jejich vymáhání nekončí. V brzké době by se mělo rozhodovat o tom, že věřitelé budou muset v případě, že se rozhodnou vymáhat dluh na dlužníkovi prostřednictvím exekutora, skládat finanční obnos, povinnou zálohu. Ta se má pohybovat v řádech tisíců korun, přibližně mezi 6500 korun až sedmi tisíci. V případě nízkých pohledávek, či například pohledávek samoživitelů za alimenty, to může být značně problematické. Některé organizace již nyní varují, že mnohé neúplné rodiny se možná v důsledku toho vymáhání svých práv vzdají, poněvadž na poplatek mít nebudou.

V návrhu změny zákona se jedná též o územním rozdělení exekutorů. Dlužníkům by se tak ulevilo od toho, aby museli k původnímu dluhu platit vysoké náklady spojené s cestami exekutorů třeba až z druhého konce republiky, jak je tomu dosud. V tomto případě se odpor příliš hlasitě zatím neprojevuje, přestože námitky na to, jak bude zaručena kvalita vymáhání a účinnost, ano.

„Já v principu teritorialitu exekutorů neodmítám. Ovšem pokud nastanou nějaké změny, trvám na tom, aby prospěly jak věřitelům, tak dlužníkům. V případě toho, že by věřitelé byli povinni platit povinné zálohy při podání exekuce, však naprosto nesouhlas nejen samoživitelů a neúplných rodin chápu. Věřím, že v tomto názoru se shodneme i s Ministerstvem spravedlnosti a bude možné ještě o jeho změnách diskutovat i s Exekutorskou komorou, odkud návrh přišel,“ řekl ParlamentnímListům.cz Jeroným Tejc, předseda poslaneckého klubu ČSSD a člen sněmovního ústavně právního výboru.

Exekutorská komora novinky hájí

Na místě je však nechat se vyjádřit k dané věci i samotné exekutory. A ti již v červnu letošního roku vydali k celé situaci i návrhu tiskovou zprávu, ve které vysvětlili, proč změnu, která bude představovat pro věřitele další sáhnutí do peněženek, navrhují.

„V současné době nemají věřitelé s vedením exekuce žádné náklady, přestože tyto vznikají. V důsledku to může vést k negativním projevům: K soudu jsou podávány návrhy na zahájení exekuce proti nemajetným osobám či proti dlužníkům, kteří čelí většímu počtu exekucí. Věřitelé leckdy nepřistupují ke správě svých pohledávek odpovědně a žalují každého dlužníka, bez zvážení konkrétních rozměrů kauzy. Uvedená skutečnost má dopad na celkový počet exekucí,“ píše se ve zprávě na stránkách Exekutorské komory ČR.

Do jaké míry se tedy všechny plánované a navrhované změny odrazí na počtu exekucí v Česku, ukáže čas. Pravdou je, že sahaly téměř k milionovému počtu.