„Účast ve volbách byla v Česku nízká podle mě ze dvou hlavních důvodů. Ten první spočívá v tom, že Češi obecně chodí málo k volbám. Ten druhý vidím v tom, že si lidé zde uvědomují a procházejí určitou krizí demokracie. A politici na to neuměli včas reagovat. Proto bude teď na nich, aby to změnili,“ řekl Plichta ParlamentnímListům.cz.
Psali jsme:
S druhým jmenovaným důvodem pak připomněl fakt, který nelze přehlédnout. A to, že postoj Čechů k Evropské unii všeobecně je špatný. „Například Václav Klaus o ní hovoří dlouhá léta negativně, v posledních letech stále víc, zmiňuje se i o tom, zda by se nemělo uvažovat o vystoupení z ní. A to vše samozřejmě mínění občanů utváří a ovlivňuje, pokud to slyší celé roky. Přitom si neuvědomují ty klady a nevidí, že i Češi dostávají z Evropské unie do země hodně peněz. Tímto postojem si bohužel Česká republika vysloužila postoj, že se na ni v Evropském parlamentu i Evropské unii dívají mnozí přes prsty. Je vidět, že nová vláda, která tu je, je EU nakloněná, snad tedy zapracuje na tom, aby se ta situace změnila. Ale je jisté, že s tím bude mít hodně práce,“ domnívá se Martin Fabrice Plichta, novinář a dopisovatel Le Monde.
Vítězství nacionalistů ve Francii nebylo překvapením
Jelikož volby do EP ve Francii ukázaly, že Francouzi vkládají důvěru do nacionalistické strany Le Pena (a nyní jeho dcery Marine Le Pen), bylo na místě se Plichty zeptat též na to, co vše to může znamenat a přinést v nejbližší budoucnosti. A také, jaké důvody on sám vidí, že za tím stojí.
„Především se dá říci, že výsledek voleb nebyl překvapením pro všechny, co sledovali již před volbami průzkumy veřejného mínění. Tam vítězství Národní fronty bylo zřetelně a dlouhodobě naznačené. Francouzi se cítí převálcováni imigrační vlnou, nyní v době krize, kdy je těžké bojovat o každé euro i každé pracovní místo, vidí v imigrantech hlavně ty, co jim berou práci. Je to problém, v kterém se protínají imigrační otázky a hledání správné míry francouzské identity. Ve Francii jsou nyní čtvrti, kde žijí pouze přistěhovalci, a ty čtvrti jsou mnohdy opravdu spíše ghetty. Lidé v nich nemají šanci na uplatnění na pracovním trhu, a to i v případech, že mají i diplomy z univerzit. Pokud se přijdou ucházet o práci, i když mohou být dobří, většinou dostanou přednost Francouzi. Skoro by se dalo hovořit o způsobu rasismu, který imigranty do jisté míry vyřazuje ze šance svoji situaci a postavení vylepšit. Proto je atmosféra ve Francii dost napjatá a výsledkem je to, že lidé ve volbách dali přednost té Národní frontě, straně, která o jejich problémech jako jediná velmi otevřeně hovoří a snaží se nastiňovat řešení – i když radikálním směrem,“ vysvětlil francouzský novinář a zároveň muž, který se aktivně v Česku věnuje charitě (potravinové banky pro chudé, pozn. red.).
Psali jsme:
Prezidentská volba ukáže
Podle Plichty se tak dá očekávat, že velmi dramatická bude v důsledku všeho dění ve Francii příští prezidentská volba. „Pevně doufám v to, že za tři následující roky se ukáže, že různé sliby Národní fronty nepůjdou tak jednoduše naplnit, jak Francouzi očekávají, a tím pádem se šance uspět v prezidentské volbě poněkud sníží. Ale uvidíme, jak se situace bude vyvíjet dál,“ řekl dále Martin Fabrice Plichta.
A jelikož imigrační politika je tématem, které zahýbalo i Českem hlavně v souvislosti s návrhy propagovanými hnutím Úsvit přímé demokracie Tomio Okamury, nelze se ubránit určitému srovnání. Ačkoli se totiž zřetelně ukazují trendy, že evropské země směřují nyní spíše doprava (až ultraprava), Okamura se svými myšlenkami na řešení imigrační politiky spíše narazil a hnutí Úsvit nezaznamenalo ani významnější úspěch ve volbách do EP. Jaký je tedy hlavní rozdíl?
I Tomio Okamura může časem získat masy příznivců
„Tomio Okamura prostě přestřelil – alespoň na místní poměry. Češi imigranty nechtějí, což dokazuje systém, který je tu i tak pro ně velmi přísně nastavený. V důsledku toho je tu přistěhovalců málo a lidé se jimi necítí být zatím nijak ohroženi. Jenomže dopady krize jsou stále velmi silné, a tak může být jen otázkou času, kdy i tady začnou občané vnímat imigranty jako riziko. A když už jsem zmínil na začátku exprezidenta Václava Klause, zmíním ho ještě jednou. On dvacet let bušil do Evropské unie a výsledkem je, že po těch letech Češi ve velké míře ignorovali volby do Evropského parlamentu. Pokud ve Francii 40 let buší Le Pen na téma imigrantů, pak bylo otázkou času, kdy to v těch lidech zapracuje a padne na úrodnou půdu. Pokud Okamura bude pokračovat ve svých vizích a lidé se i tady začnou cítit uprchlíky ohroženi, i on může zaznamenat časem úspěch,“ shrnul na závěr Fabrice Martin Plichta.
|
Kdo vyhrál ve Francii? Front national (FN), česky: Národní fronta, je francouzská nacionalistická politická strana vzniklá v říjnu 1972, vedená od roku 2011 Marine Le Pen, dcerou bývalého předsedy Jean Marie Le Pena. Původní název strany zněl Front national pour l'unité française (Národní fronta za francouzskou jednotu). Přestože strana sama sebe popisuje jako národně pravicovou, v médiích je popisována jako „krajní pravice". Jean-Marie Le Pen byl odsouzen za trivializování holocaustu. |
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
