Grebeníčka vyděsilo hospodaření totalitního ústavu. Mluvčí má ale jasno

Dva ředitelé odborů zmiňovaného úřadu oslovili Poslaneckou sněmovnu a její orgány, včetně poslaneckého klubu KSČM, s upozorněním na vážné problémy a spory v Ústavu pro studium totalitních režimů.

„Klub mne pověřil, abych otevřeným dopisem reagoval na problematiku, kterou jste nastolili. S ohledem na deklarované záměry a cíle a na další okolnosti, které předcházely založení vašeho ústavu, a také se zřetelem k průběhu tvorby zákona a jeho konečné podobě, bylo možné předpokládat, že vznikne celá řada vážných problémů,“ reagoval Grebeníček na úvod.

V instituci dochází k závažným selháním, připomněl Grebeníček

Konstatoval též, že dopis, na který odepisuje, není prvním naléhavým oslovením Poslanecké sněmovny a jejích orgánů. „Od jednotlivých zaměstnanců, odborářů a vedoucích pracovníků ÚSTRu a dalších přišla již dříve řada podnětů, žádostí a nejrůznějších upozornění, že v působení instituce i jednotlivých osob s ní spojených dochází k závažným kolizím nebo selháním,“ připomněl.

A upozornil i na to, že pokud došlo ke zřízení instituce, která má povahu organizační složky státu a která se personálně dostává od samého počátku pod vliv politických orgánů státu a zároveň je ovlivňována na nejrůznějších úrovních svého řízení a personálního složení dalšími politickými vlivy a přímo se těchto vlivů i dovolává, jsou takové kolize a selhání předvídatelné.

„Praxe činnosti ÚSTRu a také četné spory i způsob jejich vedení v řadě aspektů potvrzují, že vysoké finanční náklady na zřízení a činnost instituce se nepromítly do odpovídající odbornosti řízení, funkčnosti a efektivity, do kvality práce a výstupů. K tomu, jak ústav organizuje vědeckou práci, i k prezentovaným výstupům ostatně opakovaně vznesly podstatné kritické výhrady i osobnosti z řad odborné veřejnosti. A nebylo to pro ně jistě snadné v situaci, kdy vyjádření oprávněné kritiky na adresu neefektivnosti, diletantismu a projevů vyhrocené ideologizace v činnosti ústavu vyžaduje nemalou společenskou odvahu. Vnitřní spory v samotné instituci dnes již poměrně dobře ukazují, jakým způsobem a jakými prostředky si zvykli řešit problémy a třeba i věcné spory jednotlivci a zájmové skupiny, které se zformovaly uvnitř ÚSTRu, a které přesahují až do vnějšího politického prostředí a do médií,“ konstatoval Grebeníček.

Komunisté byli vždy kritičtí vůči svéráznému propojení státní moci a ideologického bádání

Zde je nutné připomenout, že poslanecký klub Komunistické strany Čech a Moravy byl ke vzniku ÚSTRu jako ke svéráznému propojení státní moci a správy a ideologicky pojímaného historického bádání a mediální politiky od počátku vždy velmi kritický.

„Je tedy zcela samozřejmé, že nyní poslanecký klub KSČM nevidí řešení problematické situace a stavu ÚSTRu v dílčích úpravách legislativy. Dílčím způsobem měnit strukturu a kompetence nebo obsah činnosti nákladné a nefunkční politizující instituce by znamenalo zakládat na další problémy. Vnitřní spory a neustálá soupeření lobbistických skupin, jejich snaha prezentovat se ideologicky a politizovat tyto své spory a hledat oporu pro své omezené zájmy u stran nebo stranám posluhovat, potvrzují, že zákon, kterým byl ÚSTR zřízen, toto umožňuje a vytváří pro to základnu. Ke škodě státu i ke škodě historických věd,“ pokračoval dál Grebeníček.

Zdroje na chod ÚSTRu by se daly využít odpovědněji, konstatoval Grebeníček

Svůj dopis pak zakončil slovy, která rozhodně potěšit zaměstnance ÚSTRu nemohla. Připomněl, že prostředky vynakládané ze státního rozpočtu na instituci, která neplní a s ohledem na slučování neslučitelného ani nemůže plnit řádně funkci organizační složky státu, ani funkci vědeckého pracoviště a archivu, je možné efektivněji využít jen zásadní změnou zákona.

„Renomovaná historická pracoviště, ústavy Akademie věd České republiky i příslušné archivy pak dokáží zdroje vynakládané dnes na ÚSTR využít hospodárněji, kvalifikovaněji a odpovědněji,“ shrnul Miroslav Grebeníček.

A co na to říkají lidé z Ústavu pro studium totalitních režimů? Mluvčí Pavel Ryjáček mluví o síle munice v mediální válce. Proč?

Mediální válka, ve které se nejde po liteře, ale střelivu, reagoval mluvčí ÚSTRu

„Těžko soudit, jestli všichni naši zaměstnanci, kteří podepisovali otevřený dopis, věděli, jak silná je to munice v mediální válce. Jejich text má totiž dvě tváře: Je zdvořilý a věcný, takže kdo důsledně půjde po liteře, neshledá nic než legitimní názor či upozornění, vyjádření stanoviska. S jeho obsahem lze sice nesouhlasit, lze se třeba i podivit, proč někteří navzdory četnému vysvětlování opakují dokola stále to samé, ale nic víc - takový dopis je zákonný způsob, jak zviditelnit svoje smýšlení. V demokracii je to normální,“ odpověděl nejprve ParlamentnímListům.cz.

Dodal ale, že je třeba sledovat i tu druhou tvář. A ta se objeví teprve, když se s dopisem pracuje s jistou dovedností - a s dobrou znalostí mediálního světa.

„Média (a také mnozí politici) samozřejmě nejdou po liteře, ale po střelivu. I sebevěcnější dopis, je-li správně načasován a poslán všem státníkům světa a spřízněným novinářům, pak funguje jako třaskavina. Mnozí ani nepřečtou text, stačí jim jen jakýsi obal, a celou věc si vyloží po svém. Není nijak překvapivé, že to učinili i komunisté ve sněmovně. Jisté aktivity našich zaměstnanců jim paradoxně dodávají odvahu, aby o něco hlasitěji formulovali svůj starý požadavek: Ústav pro studium totalitních režimů je nejlépe smazat,“ pokračoval dál Ryjáček.

Evokuje se atmosféra nedůvěry, ale....

Podle něj je jisté minimálně jedno: Že panu Grebeníčkovi jistě nelze upřít postřeh. „Pokud upozorňuje na to, že od jednotlivých zaměstnanců, odborářů a vedoucích pracovníků ÚSTRu a dalších přišla již dříve řada podnětů, žádostí a nejrůznějších upozornění, že v působení instituce i jednotlivých osob s ní spojených dochází k závažným kolizím nebo selháním… Ano, to jaksi patří k povaze našeho ústavu po celou jeho existenci: podněty, žádosti, upozornění, dopisy, petice, silná mediální vyjádření, reakce a protireakce, stanoviska, supliky, žaloby, protesty i protesty proti protestům. To všechno se kolem ÚSTRu hemží a evokuje atmosféru naprosté nedůvěry. Ale ústav i archiv přesto pracují a mohou se vykázat mnohým,“ hájí mluvčí ÚSTRu svého zaměstnavatele.

A upozornil na to, že v době, kdy svoji reakci tvořil (čtvrtek odpoledne, pozn. red.), probíhalo zrovna kolokvium o vztahu KSČM k nekomunistickým politickým stranám. A bylo pojato důkladně a ze široka, takže i pan Grebeníček by se tam prý leccos dozvěděl.

Snad nad podobnými závěry nepřemýšlí i další politické strany?

„Ve středu na jednání Rady ÚSTRu zazněl výčet projektů, se kterými se počítá pro příští rok. Je jich pěkná řádka - a kdo o nich něco ví, tak ví také, že nejde ani o ‚diletantismus‘, ani o ‚vyhrocenou ideologizaci‘, ani o ‚neefektivitu‘. Jsou to hory práce v oblasti vědy, vzdělávání, popularizace i sběru informací. Stačí kouknout se pod povrch. A to bychom doporučili i panu Grebeníčkovi. Jenomže on spíš zatím hodlá s vaničkou vylít dítě. Tím směrem ovšem dopis našich zaměstnanců rozhodně nemířil - a vsadím se, že mnozí jsou dost překvapeni, k čemu panu Grebeníčkovi posloužili,“ konstatoval Ryjáček ve vyjádření pro ParlamentníListy.cz.

Uzavřel s tím, že je třeba doufat, že změna zákona, která by "zdroje vynakládané dnes na ÚSTR" přelila kamsi, se nelíhne v hlavách jiných politických stran než té jedné jediné.