Pane inženýre, co Vás přimělo ke kandidatuře? Čím se chcete vymezit proti ostatním kandidátům?
Můj motiv je jednoduchý, domnívám se, že KSČM zdaleka nevyužívá svého potenciálu. Myslím si, že její ambicí by mělo být hlavní levicovou stranou v České republice. Převedeno do řeči voleb, měli bychom usilovat o to vyhrávat, při nejhorším dýchat vítězi voleb na záda, a posléze samozřejmě prosazovat náš politický program, jehož realizace by byla velkým příspěvkem k tomu, aby se do života velké většiny lidí mohla vrátit lidská důstojnost. Jsme v situaci, kdy po dvaceti letech tzv. ekonomické transformace jsme dospěli k vysokému zadlužení země, k vysokému zadlužení občanů, k obrovské nezaměstnanosti, k systémové korupci astronomických rozměrů, k destrukci zemědělství, ztrátě sociálních jistot a mohl bych v takovém výčtu pokračovat dál. A v této situaci je právem a řekl bych i povinností KSČM nejen ptát se na to, jak je možné, že na nic nejsou peníze, ale také občanům pomoci odpovědět na tyto otázky a nabídnout kompetentní řešení. A já se domnívám, že vedení strany je v tomto směru poněkud pasivní a strana sama se příliš spokojuje se svým stabilním postavením. Straně by určitě prospělo trochu více politické dravosti a odvahy přicházet se svými návrhy Pokud nebudeme chtít vítězit, tak ani nezvítězíme.
Myslíte, že byste dokázal stranu vést lépe něž Vojtěch Filip, co byste mu vytkl?
Kdybych si to nemyslel, asi bych do toho klání vůbec nešel. Vojtěch Filip je velmi zkušený politik, který pro stranu mnohé udělal a ještě udělá. Z mého pohledu se však jeho vedení v současnosti vyznačuje určitou strnulostí, neochotou vyzkoušet dělat věci trochu jinak, např. v oblasti komunikace strany s veřejností, rozvíjení programu strany, apod. Pokud by šlo o konkrétní výtky, myslím si, že by směřovaly např. k nepříliš povedené prezidentské volbě či přílišnému důrazu na zahraniční témata v jeho vystoupeních, což je pro veřejnost nepochopitelné.
Podle průzkumu CVVM dosahuje podpora KSČM 20%, podle Medianu 13% řekněme tedy průměrně 17%, což je oproti zisku ve volbách pořád výrazný nárůst. Vnímáte třeba i ve vaši organizaci nárůst členů, řekněme i lidí v produktivním věku nebo mladších obecně?
Dá se říci, že obecně lze v poslední době pozorovat nárůst zájemců o členství, a to zejména v souvislosti s ekonomickou krizí a tím, jak se ukazuje, že politika pravice je zcela destruktivní. Lidé zcela přirozeně reagují a hledají alternativy, jak vyjádřit svůj odpor vůči tomu, co se v této zemi děje. To se projevuje i v růstu počtu žadatelů o členství v naší straně, i když nelze říci, že se jedná o nějaký masový zájem. Jak ukazují sociologické průzkumy, lidé obecně příliš nevěří politickým stranám a institut stranictví má ve společnosti poněkud pejorativní konotace.
Co byste chtěl změnit ve straně, kdybyste se stal předsedou?
Přednostně musíme obrátit naši pozornost zejména na komunikaci. Myslím jak komunikaci vnitřní, tak i komunikaci s veřejností. V případě vnější komunikace bychom si přitom stěžovat na nepřízeň médií. Levicové strany v tomto ohledu nikdy nemají a neměli na růžích ustláno, přesto účinně komunikovat dokážou. Myslím si, že pro KSČM by neměl být problém zorganizovat několik komplexních kampaní ročně. Jde o to, abychom vnášeli do společnosti naše témata a podrobně je vysvětlovali. Druhou věcí je, že musíme přistoupit k zefektivnění aparátu strany a jeho přednostnímu zaměření na tvorbu odborných a argumentačních podkladů. Potřebujeme více zapojit s námi sympatizující odbornou veřejnost do tvorby našeho programu. Měla by se zvýšit aktivita poslaneckého klubu v převodu našich programových požadavků do konkrétních návrhů právních předpisů. Vše by pak mělo vyústit v to, abychom veřejnosti představili před příštími volbami komplexní program obnovy naší země, protože ta je již dnes v takovém stavu, že slovo obnova je plně na místě.
Vojtěch Filip byl minulý týden hostem Hydeparku, kde „exhiboval“ a slíbil, také že v případě, že se strana ocitne ve vládě, nebude znárodňovat, ale vykupovat akcie podniků, u nichž je záhodno, aby byly v držení státu. Souhlasíte s touto „umírněností“ ?
Nevím, proč hovoříte o umírněnosti v uvozovkách. Veřejné státní či komunální vlastnictví je legitimní a stejně tak reprivatizace (odkup akcií) nebo znárodnění mohou být někdy legitimní prostředky k dosažení společensky užitečných účelů.
Jednoduchý příklad: Představte si příkladně, že žijete spolu s další tisícovkou lidí v oáze a zdroj vody je ve vlastnictví jednoho člena této komunity, který všem ostatním odpírá přístup k této životodárné tekutině. Budete-li respektovat absolutní vlastnické právo, zemřou všichni, včetně vás, žízní. Tak to však asi neskončí, daleko spíše se komunita rozhodne vlastnické právo onoho jednoho člena komunity omezit, třeba právě „znárodněním“.
Pojďme ale od zjednodušených příkladů k naší realitě. Nemyslím si, že by např. národní podnik Budějovický Budvar nefungoval. Pravidelně vytváří zisky a v konkurenčním boji obstává. A stejně tak není vyloučeno, že by mohly fungovat i podniky jiné. Takže obecně se nebráním ani představě reprivatizace formou odkupu akcií ani zakládání nových státních či komunálních podniků, které v závislosti na charakteru své činnosti mohou buď posílit odvody ze zisku veřejné rozpočty nebo třeba poskytnout nějakou službu občanům levněji než soukromý byznys, jehož účelem je dosažení maximálního zisku.
Jinak v souvislosti se znárodňováním bych rád zmínil, že v současnosti se znárodňují zejména ztráty soukromého byznysu. Občané se tak ze svých daní skládají na to, aby hradili třeba ztráty bank a investičních fondů. I u nás se během transformace takto znárodnily stovky miliard bankovních ztrát.
Jak se stavíte k případnému přejmenování strany?
Zaznamenávám názory mnoha příznivců strany, že jejím největším problémem je její název, neboť spousta potenciálních voličů jí kvůli tomuto názvu nevolí. Nemyslím si, že bychom v současnosti byli v pozici, abychom název strany měnili. Pokud by k tomu někdy v budoucnosti mělo dojít, pak jen v situaci, kdy strana objektivně otestuje své posilování ve volbách. V opačném případě by to bylo vykládáno jako projev slabosti a strachu. A KSČM není slabá a už vůbec se nemá čeho bát. Změnu názvu strany vnímám tedy sice jako legitimní otázku pro budoucnost, neboť spousta stran podobné profilace jako je KSČM nemá ve svém názvu slovo „komunistická“, ale nikoliv jako otázku zásadní. Zásadní otázkou je profil strany, její program a poctivost, s jakým program prosazuje. Současně bych rád upozornil na to, že i při přejmenování bychom čelili stejným útokům antikomunistů a pravice, pouze by nás neoznačovali jako komunisty, ale jako postkomunisty, bývalé komunisty a jinými podobnými názvy.
Anketa
Uvažovali byste o volbě KSČM, kdyby se omladilo vedení?
18%
hlasovalo: 666 lidí
Jak jste vnímáte ostrou rétoriku Marty Semelové a její vystoupení u Gottwaldova hrobu?
Anketa
Uvažovali byste o volbě KSČM, kdyby se omladilo vedení?
Myslím si, že marxisticky orientovaná strana by měla být postavena zejména na analýze a důsledné kritice kapitalismu, nikoliv na obdivu k symbolům, fangličkaření, ceremoniálech či rituálech. Marta Semelová má na taková vystoupení v demokratické společnosti a demokratické straně jistě právo, současně si však nemyslím, že to je ta pravá cesta k posilování autority KSČM ve společnosti. Ostatně byly to právě nejrůznější rituály minulého režimu, kdy občané museli demonstrovat navenek svou loajalitu vůči němu, které vedly k poškození myšlenky socialismu. Takže do těchto vod bychom se určitě vracet neměli.
Koho byste navrhoval na prezidenta za KSČM? Prosím ale konkrétní jméno
Prezidentská kandidatura je vážná věc. Nejprve je nutno ji s kandidátem projednat a poté o ní musí rozhodnout příslušný orgán strany. V této chvíli nejsem v pozici, která by mi umožňovala navrhovat nějaké konkrétní kandidáty na prezidenta, a střílet od pasu jména lidí, s kterými jsem o takové věci nejednal, by bylo velmi neférové. Žádná konkrétní jména se tedy ode mne nedozvíte. Jedno však mohu říci zcela otevřeně. Určitě bych nikdy nenavrhoval, nepodporoval a nevolil persony typu Jany Bobošíkové a už vůbec bych nevolil třeba Václava Klause.
Kdyby ČSSD vyhrála volby a KSČM by měla koaliční potenciál, chtěl byste mít ve vládě své ministry, nebo byste deklaroval jen tichou podporu? Vzal byste hozenou rukavici a vrátil stranu po více než dvaceti opozičních letech v moci?
To záleží pochopitelně na volebních výsledcích a povolebním vyjednávání. Já osobně jako prvotní vidím prosazení těch nejzásadnějších částí politického programu KSČM, které povedou ke zvýšení kvality života občanů České republiky. Bez záruky jejich prosazení v průběhu volebního období nemá smysl hovořit ani o tiché podpoře ani o vládní spolupráci. Pokud mluvím o těchto významných záležitostech, jedná se mi zejména o tlak na navýšení platů a mezd českých pracujících, výrazné zvýšení bytové výstavby, tvrdý boj proti lichvářským praktikám, tvrdý boj proti pijavicím napojeným na veřejné rozpočty a v neposlední řadě promyšlenou hospodářskou politiku zaměřenou nikoliv na podbízení se kapitálu nízkými mzdami, jak tomu bylo v uplynulých více než dvaceti letech, ale na tvorbu moderní ekonomiky zaměřené na hightech produkci s vysokou přidanou hodnotou. Samozřejmě, že pokud bychom se s ČSSD či jinými stranami dohodli na těchto základních bodech a jejich realizaci, pak preferuji vstup KSČM do vlády. Máme spoustu šikovných lidí, odborníků, kterým současní ministři nesahají ani po kotníky.
Zahraniční média - rakouský a německý deník komentovaly nedávno nárůst preferencí komunistů v ČR s tím, že by se mohl vrátit komunistický režim v minulé podobě. Co na to říkáte?
I zahraniční novináři mohou psát hlouposti. Nelze dvakrát vstoupit do jedné řeky a není cílem KSČM pokoušet se o tento nemožný cíl. KSČM není stranou zašlých časů. Hlásíme se k marxistickému projektu emancipace lidí a jejich osvobození a snažíme se bránit práva, které si lidé v minulosti vydobyli, např. osmihodinovou pracovní dobu, volební právo, zabezpečení ve stáří, apod. Všechna práva nespadla shůry jako mana nebeská, ale jsou výsledkem sociálních zápasů, které lidé v minulosti vedli. Mnoho lidí, třeba v rozvojových zemích, jimi nedisponuje. A pokud se nebudeme bránit, mohou být odstraněna i u nás. Nejde tedy o to, že by bylo úsilím KSČM vracet se něčemu, k čemu se již vrátit nelze. Pokud se někdy odvoláváme a porovnáváme na to, jak to bylo před rokem 89, pak jde jen o zcela legitimní položení si otázky, zda za těch více než dvacet let opravdu došlo v jednotlivých oblastech života ke zlepšení jeho kvality nebo naopak ke zhoršení. Jaká byla situace na konci rozkládajícího se minulého systému a jaká je situace dnes. Vycházím z předpokladu, že po dvaceti letech vývoje by mělo být mnohem lépe. Ono to tak v celé řadě věcí prostě není. A pokud to tak není, pak musíme hledat opatření, aby ke zlepšení došlo, protože pravice prokázala, že řešení nemá. Nelze přece považovat za zlepšení třeba to, že se nestaví tolik bytů a bydlení je tak stále dražší a dražší. Nelze přece považovat za zlepšení to, že většina rodin nemá na to, aby své děti poslala třeba do školy v přírodě nebo na lyžák, Nelze považovat za zlepšení to, že lidé se musí zadlužovat, aby si mohli nakoupit základní věci do domácnosti. A mohl bych dále pokračovat. Takže pokud budeme jako KSČM porovnávat ukazatele z roku 1989 s ukazateli v roce 2012, ukáže se, že v celé řadě věcí jsme na tom dnes hůře. Neděláme to však proto, že bychom chtěli těžit z nostalgie, ale proto, abychom ukázali, jak falešné byly naděje, které pravice u lidí vzbudila, a abychom ukázali, že k řešení problémů je třeba přistupovat jinak.
Jak hodnotíte současnou politickou situaci ?
Současná politická situace je panoptikem ubohosti. Myslím, že prestiž vlády je na nižší úrovni, než byla prestiž Miloše Jakeše v lednu roku 1990. Přesto je vláda rozhodnuta zuby nehty vydržet a přinést „dobro“ nevědomému lidu, který o toto dobro již dávno nestojí. Snaha udržet si dobře placená korýtka a šance učinit alespoň první kroky třeba k privatizaci penzijního systému jsou však asi natolik silnými motivy, že tato vláda bude ještě nějakou dobu poškozovat většinu občanů.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Pavel Kozdera
