Jedno malé, druhé větší srdce s iniciály V. H. uvnitř. Ze svíček je vytvořili účastníci vzpomínkové akce k výročí úmrtí prvního českého demokratického prezidenta Václava Havla pod Myslbekovou jezdeckou sochou patrona české země svatého Václava. Ostatně podstavec sochy byl svíček, které obklopovaly Havlovy portréty, plný. V jednom stánku se prodávaly balónky, na něž měli lidé napsat svá přání. Většina na ně namalovala právě srdce.
Ohrnuté nohavice
Na Václavském náměstí nejdřív běžel záznam koncertu „Pocta Václavu Havlovi“ z loňské Lucerny. Někteří ze zhruba tří stovek účastníků byli oblečení, jako by čekali velkou vodu, nohavice skoro u kolen. Šlo o členy iniciativy Krátké kalhoty pro Václava Havla. Následně se dle plánu vydali průvodem na Pražský hrad, kde před Arcibiskupským palácem program pokračoval.
„Laskavost a dobromyslnost nejvíce vyjadřují osobnost Václava Havla. Když jsem přemýšlel, jak by se dnes choval, podle mě by určitě podpořil proti spoluvládě komunistů protestující studenty v Českých Budějovicích. Jeho fyzická schránka odešla, ale zůstává s námi,“ řekl z tribuny muzikant a exministr pro lidská práva a národnostní menšiny Michael Kocáb.
Na stěnu Arcibiskupského paláce začali za zvuku hudby z muzikálu Hair promítat fotografie Václava Havla, například s dalajlámou, Rolling Stones, princem Charlesem a dalšími. Dav v sychravém počasí mírně prořídl. Mezi lidmi postávali třeba exministr vnitra Jan Ruml anebo novinář Jan Urban. Zdravice na tribuně moderoval publicista Jan Lacina. „Je štěstí, že v čele této země stál spisovatel,“ podotkl.
Fotogalerie: - Magický Havel
Balonky do nebe
K mikrofonu se dostala spisovatelka a nositelka literární ceny Magnesie Litera Petra Hůlová. „Kdysi se zdálo neuvěřitelné, aby na Hradě byl někdo jiný než Václav Havel. A teď se zdá až neskutečné, že ta doba někdy byla. Jeho formující význam pro mou generaci Husákových dětí byl ten, že na Hradě stál člověk, co za svá slova ručil svým životem,“ sdělila.
Psali jsme:
Divadelní režisér a nositel ceny Alfréda Radoka Jiří Havelka řekl: „My jsme v době dospívání zažili dva prezidenty. Gustáva Husáka a Václava Havla. Ten první dal název naší generaci, a když jsem o tom poprvé přemýšlel, ptal jsem se sám sebe, jak ten chlap mohl mít tolik dětí, jak to všechno zvládnul. Nicméně já se řadím do generace Havlových dětí, protože ten první prezident byl dost odstrašujícím případem. Havel pro mě byl hrdinou, něco jako samuraj.“
Na některých baloncích v barvách trikolory byla napsána jména synů a dcer, na jednom: „srdíčko pro všechny“ a na dalším: „bez korupce.“ Bojovnice za lidská práva a autorka mnoha protestsongů Joan Baez, s níž se Havel setkal už v roce 1989 na Bratislavské lyře, začala zpívat:„Jednou budem dál, já vím“. V tu chvíli balonky vzlétly k nebi. V představivosti reportéra se objevil obraz, jak ta přání na nebesích dva Vaškové, ten svatý a ten dobrotivý, zapisují do účetní knihy, aby se jimi příští rok mohla nebeská komise zabývat.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
