Kterou z těchto osobností byste chtěli za prezidenta? Anketa
Již v době, kdy byl Miloš Zeman ještě jen prezidentským kandidátem – tedy vloni začátkem roku – uvedl v jedné z předvolebních debat, že by byl pro zavedení volební povinnosti. Dokonce jako příklad řekl, že by občan při své neúčasti ve volbách musel třeba zaplatit pokutu kolem 5000 korun. Od svého názoru se neodklonil ani poté, co má za sebou již rok ve funkci hlavy státu – i když sám uznal, že zřejmě doba ještě k takovémuto kroku u nás nenastala.
„Pokud by bylo vyhlášeno takové opatření, není to ideální – i když je pravdou, že skutečně existovalo u nás i v období první republiky a dodnes existuje i v některých jiných zemích – například v Belgii. Z mého pohledu bych tam vnímal jedno velmi vážné riziko. Že nespokojení lidé, kteří dnes k volbám nechodí a pak opravdu jen nadávají někde u piva, když by byli donuceni k těm volbám pod hrozbou nějakých sankcí přijít, chtěli by se za to pomstít. A pomstili by se třeba tak, že by schválně hodili hlas někomu, kdo by zemi nemusel prospívat či byl by dokonce nebezpečný. Mohly by též posílit hnutí či strany, které by takto přísně autoritářská rozhodnutí měly v programech,“ řekl ParlamentnímListům.cz Jiří Pehe.
O tragickém nezájmu občanů o volby se mluvit u nás nedá
Podle politologa by měl zůstat pravdou a být ctěn fakt, že volit má občan právo, nikoli z toho dělat povinnost. „Myslím, že ani nelze mluvit u nás o nějaké tragicky nízké volební účasti občanů. Minimálně v případě voleb do Poslanecké sněmovny – to se vždy pohybuje účast kolem 60 procent, což není žádné fiasko. To, že je výrazně nižší účast voličů v případě voleb do Senátu a europarlamentu, je sice fakt, ovšem zde by to mělo stát spíše za zamyšlení hlavně pro politiky, kandidáty a jejich štáby, co udělat pro to, aby se zájem o volby i tady zvýšil. Jak přesvědčit občany o tom, že mohou i oni z výsledků voleb nějak participovat,“ dodal politolog.
Psali jsme:
Jiří Pehe se proto domnívá, že i v případě, pokud by se někdo myšlenky prezidenta chytil a chtěl ji uvést do praxe, není příliš šancí na to, aby se tak skutečně stalo. „Není na to dostatek politické vůle, ale samozřejmě nelze prezidentovi upírat právo na to, aby vyjádřil i tak svůj názor. Současná politická reprezentace se tím s největší pravděpodobností zabývat chtít nebude – je totiž jasné, jak moc se bojí jakékoli situace, která by nahodile mohla vychýlit voliče a jejich sympatie. A rozhodování v tomto ohledu by samozřejmě vyvolalo řadu kontroverzních střetů,“ kontatoval Jiří Pehe.
Ani vyhrocená situace v Evropě podobné snahy u nás asi neposílí
Neobává se proto prý ani toho, že by v souvislosti s krizí na Ukrajině a občasnými záchvěvy podezření, že se objevují snahy mít stále více věci pod kontrolou – i u nás – mohl návrh na povinnost chodit k volbám být urychlen a tlačen k realizaci. Navíc, jak si Jiří Pehe všímá – to, co zaznívá z úst i našich občanů vyjadřujících se k Ukrajině a vztahům k Rusku, je velmi zajímavou sondou do toho, jak moc si Češi váží demokracie.
Psali jsme:
„Ta společnost se vždy v období nějaké krize polarizuje – ve svých názorech i vyjádřeních. A to nemusí být vůbec na škodu celé věci. Minimálně se tím odděluje zrno od plev, řekneme-li to lidově. Prostě každý se v takovém vyjádření odhalí v tom, jakým směrem smýšlí, uvažuje, jaké pravdy zastává. Demokraticky smýšlející společnost se tím aktivizuje a jasně se začínají projevovat ti, co si uvědomují potřebu liberální demokracie,“ uvedl dál politolog Pehe pro ParlamentníListy.cz.
Ten před časem napsal i v jednom ze svých blogů, že když k volbám nepřijde zhruba 40 procent lidí, lze to vysvětlovat buď jejich celkovou apolitičností, nebo naopak silným znechucením z politiky. „Nebo prostě jakýmsi demokratickým deficitem v jejich myslích. Občas to může být naopak i výraz obecné spokojenosti s politickou situací. To se ovšem na českou společnost dá jen těžko aplikovat,“ poznamenal též k danému tématu.
Kde povinnost chodit k volbám mají?
Závěrem shrňme, že povinná volební účast ukládá oprávněným voličům povinnost zúčastnit se voleb. Pokud se volič voleb nezúčastní, může být v některých zemích sankcionován například Milošem Zemanem zmiňovanou finanční pokutou, ale též veřejně prospěšnými pracemi či někde dokonce odnětím svobody.
Psali jsme:
Povinnost chodit k volbám mají lidé v Belgii, v Bolívii, v Dominikánské republice, v Egyptě, ve Francii, v Hondurasu, na Kypru, na Kostarice, v Mexiku, Panamě, Řecku či v Thajsku. Jako perličku uvádí Wikipedie to, že například v Libanonu se týká povinnost přijít k volebním urnám jen mužů (ženy právo volit nemají), v Paraguayi zase jen občanů ve věku mezi 18 až 75 lety. V těchto všech zemích ale nedochází za neúčast u voleb k nějakým razantním postihům.
Naopak tvrdě vymáhaná je povinnost volit v jednom švýcarském kantonu (Schaffhausen), v Argentině, v Brazílii, v Ekvádoru, v Kongu, v Lucembursku, Singapuru, v Peru, v Uruguayi nebo Nauru.
V sousedním Rakousku byla tato povinnost dříve též zavedena, rušit se začala postupně v letech 1982 až 2004. Poměrně nedávno byla zrušena ve Venezuele (1993) a v Chile (2011).
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Hechtová
