To, že zájem lidí nejen v Česku o různé formy možných katastrof, které mohou naši civilizaci a svět postihnout, roste, dosvědčuje i nárůst počtu knih vydaných s tímto tématem, řady filmů a dokonce i seriálů, ukazujících, kde všude možné katastrofy na lidi číhají. Je to nový fenomén?

„Dá se říci, že ano. Řadu lidí i dříve tyto zprávy a informace bezesporu vzrušovaly, přitahovaly. Pokud k nim ale začali inklinovat v masovějším měřítku – a známe to i z historie – může to být také ukazatelem toho, že lidé najednou už neví, kudy kam. Neumějí si poradit s problémy, které se kolem nich vrství, a tak by pro ně určitý druh katastrofy – a je vlastně jedno jaké – byl vysvobozením. Je to do určité míry zřejmě až patologický jev, poněvadž ti lidé podprahově pravděpodobně ty katastrofické vize vyhlížejí a chtějí je. Určitá období dějin ukazují, že vždy docházelo k příklonu k těmto zprávám v souvislosti s krizemi, které se právě odehrávaly,“ vysvětlil ParlamentnímListům.cz politolog Jiří Pehe. Jeho slova de facto potvrzuje trend u nás i ve světě, kdy lidé volají po jakési zásadní systémové změně. Jenomže – i když receptů se mnohdy zdá být velké množství, ve skutečnosti se žádný z nich nepodařilo uvést do praxe.