Máme nejnižší složenou daňovou kvótu v Evropě, uvedl nedávno předseda ČSSD Bohuslav Sobotka a vzápětí dodal, že v okamžiku, kdy jeho strana převezme moc, zvýší podíl této kvóty na hrubém domácí produktu o tři až čtyři procenta. Jinak se prý Česká republika nezbaví deficitu.
Daňová progrese a nový daňový systém, to je plán ČSSD
Připomeňme, že složená daňová kvóta vyjadřuje podíl všech daní a příspěvků na sociální zabezpečení a cla na hrubém domácím produktu. Ta se v loňském roce pohybovala pod pětatřiceti procenty, když sto procent je zmíněný HDP. Pro příští rok pak ministr financí Miroslav Kalousek slíbil její pokles na 34,5 procenta.
Psali jsme:
Sobotka ještě poznamenal, že bude „nutné změnit celý daňový systém, zavést progresivní daň pro fyzické osoby a vyšší sazbu daně z příjmu pro velké firmy".
Vezmou z kapes až 160 miliard korun
Co představují Sobotkou zmíněná čtyři procenta ParlamentnímListům.cz přiblížil ministr financí Kalousek. „Jedno procento složené daňové kvóty je v letošním roce devětatřicet miliard korun. To znamená, že jestliže někdo chce zvýšit tuto daňovou kvótu o tři až čtyři procenta, tak chce zdaněním vytahat lidem z kapes o 120 až 160 miliard korun ročně víc,“ konstatoval ministr.
Vzhledem k tomu, že má sociální demokracie v plánu ulevit důchodcům a nízkopříjmovým skupinám s tím, že levnější by měla být spotřeba – tedy nižší spotřební daň - je vcelku jasné, že peníze se budou hledat zejména u daňových poplatníků.
Oni zdražují práci, já spotřebu
„Samozřejmě, že čím vyšší míra přerozdělování, tím vyšší brzda růstu. Zvlášť když se to bude odehrávat na odvodech, které zdražují pracovní místo a zvlášť kvalifikované pracovní místo. Daňová struktura je u nás taková, že nejvíce zatížená je lidská práce, což v okamžiku, kdy bojujeme s nezaměstnaností, je trochu složité,“ konstatoval Kalousek.
„Jinými slovy, mojí ambicí vždycky bylo zlevnit co nejvíc lidskou práci. To znamená: umožnit snáze zaměstnávat. A místo toho více zdanit spotřebu. Levicoví ekonomové to vidí opačně - spotřebu zatěžovat co nejméně a co nejvíce zatěžovat produkci a pracovní místa,“ uzavřel Kalousek lakonicky.
No, to by byl průšvih
Zvýšení daňové kvóty a zejména na úkor příjmů označila za velký průšvih i kritička vládních opatřené ekonomka Markéta Šichtařová. „Já vám řeknu, kam to povede. Pokud by se to tak opravdu stalo, tak jsme docela v průšvihu, protože by to znamenalo, že se vydáváme dobrovolně španělskou cestou,“ prohlásila pro ParlamentníListy.cz.
„Španělsko mělo ještě do roku 2008 docela slušný hospodářský růst. Potom ale došlo k prasknutí nemovitostní bubliny a následné hospodářské krizi a tím k prudkému zhoršování bilance státního rozpočtu. A propad příjmů ve státní kase proti výdajům zde začali až hystericky řešit právě po stránce daní. A na to v současné době dojeli,“ přiblížila Šichtařová.
Vyšší daně neznamenají vyšší výnos
Z různých i objektivních příčin začali ve Španělsku prudký pokles příjmů namísto výdajů řešit skrze příjmovou stránku, popsala ekonomka problém. „A to je strašně varovné. Španělsko totiž ukázalo, jak v praxi funguje Lafferova křivka. Tedy to, že když se v určitém bodě ekonomického vývoje začnou zvyšovat daně, tak to vede k nižšímu a nikoliv k vyššímu daňovému výběru."
(Lafferova křivka je pojmenována po americkém ekonomovi Arthuru Lafferovi. Jde o křivku ve tvaru obráceného U, popisující závislost daňového výnosu na daňové sazbě. Křivka ukazuje, že jak se zvyšuje daňová sazba, výnosy nejprve rostou, ale od určitého bodu, kterému se říká Lafferův bod, potom rapidně klesají – poznámka redakce)
Míň v kase a určitě ekonomický pokles
„Čili když bychom třeba v příštím roce, kdy ekonomika lavíruje kolem nuly, chtěli zvyšovat příjmy do státního rozpočtu a ještě navíc skrze daně a dokonce přímé daně, které jsou pro ekonomiku nejproblematičtější, tak s největší pravděpodobností by došlo k výraznému sražení hospodářského růstu. A to mám na mysli znatelný propad třeba 1,5 procentního bodu,“ varuje Šichtařová.
„A při takto prudkém poklesu už pak celkem jistě dochází k nižšímu výběru daní. Takže já neříkám, že se nemohou zvyšovat daně. Ale říkám, že ke zvyšování daní je optimální období, kdy ekonomika roste a ne když si zahrává s recesí,“ dodala.
Španělsko? Otřesná čísla
Dodejme, že podle posledních statistik bylo bez práce ve Španělsku v prvním čtvrtletí více než 24 procent práceschopného obyvatelstva. To je nejen nejhorší údaj za posledních 20 let, ale jde současně o jednu z nejvyšších nezaměstnaností na světě. K tomu se posledních jedenadvacet měsíců v řadě se snižují maloobchodní tržby, což dokladuje, že lidé nemohou a nejsou ochotni utrácet.
„Ta čísla jsou otřesná pro každého a otřesná jsou i pro vládu. Španělsko je v krizi obrovských rozměrů," komentoval situaci pro španělský rozhlas španělský ministr zahraničních věcí José Manuel García-Margallo. Mimo jiné v návaznosti na zmíněné údaje ratingová agentura Standard & Poor's Španělsku snížila rating o dva stupně na známku BBB minus. Současně agentura vyzvala EU, aby Španělsku pomohla s podporou hospodářského růstu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Ondřej Vaněk
