V neposlední řadě se navíc při zvýšené dani z přidané hodnoty (DPH) vybralo do státní kasy daleko méně, než kolik počítalo ministerstvo financí.
A tak už je to jisté - zvýšení DPH, které se mimo jiné odrazilo také v ceně potravin, nepřineslo státnímu rozpočtu kýžený efekt.
V neposlední řadě se navíc při zvýšené DPH vybralo do státní kasy daleko méně, než kolik ministerstvo financí počítalo. I proto Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR ČR) navyšování DPH (především snížené sazby), zásadně zpochybnil už během tohoto roku. Časový odstup prý navíc ukázal, že varovné signály a předpovědi SOCR ČR se ukázaly jako pravdivé.
Za potraviny utrácí Češi méně, spotřeba klesá
V roce 2012 totiž došlo k tomu, že tržby z prodeje potravin prakticky nerostly v nominálních hodnotách a reálně klesaly. Zvýšení snížené sazby DPH a s ním spojené zdražování potravin ukázalo už v 1. pololetí 2012 snižování spotřeby, přičemž se dá očekávat ještě další její pokles.I proto přicházejí smutné prognózy.
Psali jsme:
„Lépe nebude, dobře už bylo, nečeká nás nic dobrého,“ řekl pro ParlamentníListy.cz prezident svazu Zdeněk Juračka v daných souvislostech.
Svaz obchodu a cestovního ruchu přitom dlouhodobě a opakovaně upozorňuje na daňové úniky a nevyhovující konstrukci povinnosti pro registraci plátců DPH. Navrhuje dokonce změnit současný systém registrace subjektů jako plátců DPH tak, aby výše daně zůstala zachována a změnil se pouze způsob výběru.
Máte obavy z vyšších cen v příštím roce?Anketa
Podnikatelé se snaží obejít daně, mohou tak nabízet levnější zboží. Jenže...
Současná praxe totiž umožňuje nepoctivým podnikatelům nejen obejít daňovou povinnost, ale vyhnout se současně i ostatním daním a platbám. Tím snižují náklady a ceny jimi poskytovaných služeb mohou být pro konečného spotřebitele určitě nižší, než jaké mohou nabídnout poctiví podnikatelé.
Zdeněk Juračka přitom ještě dodává, že jak vyplývá z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) je v Česku téměř 70 procent obchodníků a fyzických osob neplátcem DPH (daně z přidané hodnoty).
„A to výhradně z důvodu, že neexistuje nástroj, který by je k přihlášení se k této povinnosti přinutil. U obchodníků, fyzických zahraničních osob je plátcem DPH pouze zhruba 5 procent obchodníků. Z ekonomických propočtů je přitom zřejmé, že neplátcem DPH může být maximálně 10 procent obchodníků,“ konstatoval dále prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu.
Psali jsme:
Zdůraznil však, že to neznamená, že by jejich svaz chtěl, aby veřejnost chápala tyto návrhy jako kroky namířené proti malým a drobným obchodníkům a živnostníkům.
„V našem zájmu rozhodně není komplikovat podmínky podnikání subjektům, které svou většinou tvoří základ českého hospodářství – mimoto jde i o členy SOCR ČR. Naším cílem je především vytvořit regulérní podmínky pro podnikání ve velko- a maloobchodě, které budou pro všechny nastaveny stejně a ve svém důsledku povedou k transparentnějšímu a lepšímu výběru daní pro státní rozpočet,“ doplnil Juračka.
Drahé potraviny v Česku? Mýtus. Opak je pravdou, alespoň podle Eurostatu
Satisfakci by prý proto nyní mohli pociťovat maloobchodníci, kteří byli po řadu let neprávem osočováni z vysokých marží a z nekonkurenčních maloobchodních cen zejména u potravin vůči sousedním zemím. Nyní však potvrdil Eurostat, že potraviny v ČR jsou páté nejlevnější v EU.
„Zákazníci si často myslí, a byli v tom i neprávem mediálně utvrzováni, že české potraviny jsou drahé a nekvalitní. Není to pravda a je naším cílem tento negativní obraz spojovaný s českými obchodníky změnit,“ říká Zdeněk Juračka, prezident SOCR ČR.
Je třeba uvést to, že ceny potravin se v jednotlivých zemích EU skutečně výrazně liší. Rozdíly jsou dány ekonomikou jednotlivých zemí a jsou také odrazem jejich tržní situace. Ze zprávy statistického úřadu Evropské unie, který mapoval úroveň cen za uplynulý rok v jednotlivých zemích, tak opravdu vyplývá, že úroveň cen českých potraviny je pátá nejnižší v Evropské unii.
Psali jsme:
Základem pro výsledky Eurostatu bylo přímé šetření cen provedené na mezinárodně srovnatelném výběru potravin. To tedy naprosto popírá námitky Potravinářské komory ČR, že se srovnává nesrovnatelné.
„Eurostat vybírá pro srovnání v každé zemi pouze takové položky, které mají přesně stejný popis, a tedy i kvalitu. V celkovém vyčíslení pak záleží na konkrétním druhu potravin. Například pro pečivo, pivo nebo maso je relativní cenová hladina v České republice nižší, pro jiné – zejména pro dovážené ryby, ovocné šťávy a oleje je vyšší než průměr EU,“ vysvětlil pro ParlamentníListy.cz Jiří Trexler z Českého statistického úřadu.
Nákupy za hranicemi? Záruka lepšího zboží není ani tam
„Český spotřebitel si musí uvědomit, že nákup v sousedních státech rozhodně není zárukou levnějšího a kvalitnějšího zboží. Průměrná úroveň cen základních potravin v Rakousku a Německu dokonce přesahuje průměr EU, vyšší ceny než v České republice jsou i na Slovensku. Levnější nákup mohou Češi uskutečnit pouze v Polsku,“ zdůraznil k tomu ještě Juračka.
Pokud bychom se tedy zaměřili na okolní sousední země, podle Eurostatu při nákupu v Rakousku musí český spotřebitel sáhnout do kapsy nejhlouběji. Potraviny tam jsou oproti České republice dražší v průměru o 45 procent. Nákup se nevyplatí ani v Německu, to je dražší o 38 procent, a více zaplatí spotřebitelé i na Slovensku, zhruba o 4 procenta. Ušetřit se tak dá pouze v Polsku, kde jsou ceny nižší v průměru o 14 procent.
Jisté tak může být, že masová nákupní turistika prý nehrozí, alespoň podle SOCRu ČR. To je dobrá zpráva, protože nárůst přeshraničního obchodu je jedním z mnoha rizik při zvyšování DPH. Negativní dopad má totiž nejen na výběr daní, ale i odbyt pro domácí výrobce potravin a rovněž i tržby maloobchodu.
Psali jsme:
„Je opravdu škoda, když lidé díky cenové a daňové politice „vyváží“ spotřebu, která je tvůrcem národního HDP, do zahraničí. Nicméně každé další zvýšení sazby DPH a jeho nižší sazby na potraviny v okolních zemích však tento trend nákupu potravin podporují,“ podotýká Zdeněk Juračka.
Podle Eurostatu jsou zboží a služby v ČR osmé nejlevnější v rámci celé Evropské unie a ne vždy se tedy takové nákupy vyplatí. Ve spotřební elektronice, kde jsou cenové rozdíly nejmenší, je ČR sedmá nejlevnější. Např. o jedno procento dražší je elektronika shodně v Německu, Portugalsku, Holandsku i Španělsku. V Anglii je naopak o tři procenta levnější. Oblečení je v Německu i Rakousku v průměru o sedm procent dražší než v ČR.
Nárůst cen až o 25 procent - vize blízké budoucnosti
V duchu toho, co však Zdeněk Juračka vyslovil úvodem – tedy, že nás nic dobrého nečeká – však je třeba připomenout to, že v dohledné době lze očekávat nárůst spotřebních cen i v Česku zhruba až o 25 procent, nikoli jen o nepatrná procenta kvůli dalšímu navýšení daně z přidané hodnoty (DPH).
„Na zdražení komodit se promítne zdražení cen energií, pohonných hmot,“ připomněl Juračka. I proto již nyní mnozí Češi sázejí na to, že se v rámci úspor opět uchylují k tomu, že méně kupují například sladké pečivo a pečou si ho doma, místo obědů v restauracích či jídelnách si nosí doma uvařené jídlo do práce v přenosných nádobách.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
