V poslední době se na české i evropské úrovni hodně hovoří o rozpočtové odpovědnosti. Tímto pojmem se zaštiťují vládní strany, které se označují za pravicové. Je ale takovýto koncept pravicový sám o sobě? I v komunistickém, respektive socialistickém Československu byl vyrovnaný rozpočet. Nemůže vést požadavek na rozpočtovou odpovědnost ke zvyšování daní?

Když už hovoříme o rozpočtové odpovědnosti, tak bych pro pamětníky, nebo spíš pro nepamětníky připomněl, že největší verbální bojovník za údajnou rozpočtovou odpovědnost, pan ministr financí Miroslav Kalousek, byl jedním z těch, kteří, když byla příležitost schválit ústavní zákon o vyrovnaném rozpočtu, tak patřil k těm, kteří nejvíce bojovali proti. Když to teď vyhovuje jeho zájmům a jeho spojencům, tak se tváří jako bojovník za rozpočtovou odpovědnost.

Ale zpět k vaší otázce. Pro mne osobně daleko vyšší hodnotou než vyrovnaný rozpočet je míra přerozdělování a míra regulace. Vyšší míra přerozdělování a vyšší míra regulace dopadá  přímo aktuálně na svobodu člověka a přímo na ni útočí a omezuje ji. Rozumím ale také tomu, že někdo sleduje zájem chránit svobodu člověka nepřímo, tlakem na vyrovnaný rozpočet. Máte pravdu, že rozpočet je možné vyrovnávat i na úkor svobody lidí zvyšováním daní, ale jen do určité míry. Vždy to narazí na určitou mez. Pokud by prioritou byl vyrovnaný rozpočet, tak každá, i levicová vláda, narazí na určitou mez a když nebude moci dělat dluhy, tak nakonec bude moci ustoupit a přerozdělování snížit. Platí poučka, a nevím kdo jí řekl poprvé, že největším monetaristou je fiskální krize. Vzpomeňme, jak některé nominálně levicové vlády v různých zemích svého času dělaly velmi zásadní monetární politiku. Nevedla je k tomu žádná ideologie, ale přesně to, co vedlo Dalibora, aby se naučil na housle. Nouze. V tomto smyslu člověk, který požaduje vyrovnanost rozpočtů, může být krátkodobým spojencem pro člověka, který si přeje co nejmenší přerozdělování, protože nakonec tyto kroky povedou k omezování přerozdělování.