Celý týden hýbala sdělovacími prostředky kauza Ekofilmu, jejíž příčinou je přestěhování tradičního festivalu z Českého Krumlova do Ostravy. „V podstatě je to boj o zakázku jedné party, která o ni po patnácti letech přišla, a druhé, která ji naopak získala. Je to takhle jednoduché, a proto je škoda, že to média podávají opět tak, jak je v Česku zvykem, jako souboj pravdy a lásky se lží a nenávistí,“ začíná pro ParlamentníListy.cz ohlédnutí za uplynulým týdnem mediální odborník Petr Žantovský.
„Na jedné straně je pravda a láska těch ekologistů, kteří si zvykli jezdit do Českého Krumlova, a na druhé straně je lež a nenávist ministerstva životního prostředí, které vypsalo nějaký tendr a předalo festival do Ostravy jiné pořádající organizaci. A té první partě se to pochopitelně nelíbí z mnoha – především materiálních – důvodů, protože na to měli navěšené svoje kšefty, jak už to v Čechách bývá,“ uvádí Petr Žantovský.
Festival se v Ostravě pořádal od svého počátku
Česká média podle něj podávají problém, který se jmenuje výměna zakázek, zkreslujícím způsobem a přitom zapomínají na několik důležitých věcí. „Jedna z nich je ta, že festival se pořádá nikoli od roku 1997, jak se nám snaží média namluvit, nýbrž od roku 1974. A co se v médiích prakticky nedozvíte, je skutečnost, že festival se konal každoročně až do konce osmdesátých let v Ostravě, což je docela bizarní. Český divák televize, dokonce ani té veřejnoprávní se to nedozvěděl, což je škoda,“ připomíná Petr Žantovský tradici, o níž přesunem zpátky do Ostravy Ekofilm nepřijde.
Psali jsme:
„Tradice je dána jeho odborností. Když jsme viděli v televizních debatách takové ty aktivisty, jako je paní Sommerová nebo pan Škrlant, kteří mluvili o tom, že nejdůležitější na festivalu jsou ti ekologicky se vyprofilující lidé, že jde o aktivní mladé lidi, kteří mají rádi ekologii a životní prostředí, jako je hnutí Duha a podobně, tak o ty vůbec nejde,“ myslí si Petr Žantovský.
Útok na moderátora zpráv připomíná špatnou komedii
Poukazuje naopak na to, že Ekofilm stejně jako jeho předchůdce Techfilm, z něhož se Ekofilm odtrhl, byl odborný festival, který v osmdesátých letech velice silně upozorňoval na vady ekologické politiky tehdejší komunistické strany a v tomto ohledu měl obrovskou prestiž, a to právě odbornou. „Problém je, že se tady odbornost zaměňuje za pocit a za jakýsi aktivismus, což je zásadní chyba. Mně to připomíná citát antického filosofa Sokrata: O pravdě se nedá hlasovat, jen o pocitech,“ glosuje dění kolem Ekofilmu mediální odborník.
Při ohlédnutí za uplynulým týdnem ve sdělovacích prostředcích si nenechá ujít ani aktuální hon na moderátora zpráv TV Nova Karla Voříška. „Po mnoha letech před kamerou, že se stane terčem útoku kvůli nějakým dávným podpisům nějaké spolupráce se zpravodajskými službami, mi přijde opravdu zábavné. To už je opravdu za hranou dobrého vkusu a připomíná to špatnou komedii,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Před jinými volbami to schytal Nohavica, abychom se semkli
„Je to úplný nesmysl o tom mluvit dnes a zejména u člověka, který se exponuje jen jako jakýsi čteč zpráv a dělá to profesionálně a dělá to velmi dobře dlouhá léta. Nevím, proč se to objevuje. Možná po úspěchu komunistů v posledních volbách je to oživované téma. Před jedněma z předchozích voleb to podobným způsobem spláchlo Jarka Nohavicu. Přitom nejde o Voříška nebo Nohavicu, ale o komunisty a o pokus vybudovat v nás pocit, že teď všichni budeme bojovat proti komunistům, to je komické,“ poznamenává mediální expert.
Jen zdánlivě s tím nesouvisí televizní program ve sváteční den 17. listopadu. „Všichni máme plná ústa piety a láskyplné vzpomínky na ten převrat, ale když jsme se podívali na prime-timy všech televizí, tak všude byly akční filmy nebo něco podobného. Nikde nebyly žádné oslavné koncerty, žádná divadelní představení, žádné sáhodlouhé debaty o významu tehdejších událostí,“ poukazuje Petr Žantovský na to, že televizní programy jsou odezvou na náladu ve společností.
Tvůrci programů věděli, proč do prime-timu nedat Havlovo odcházení
„Dramaturgové či programoví plánovači to nevymýšlejí jen tak od stolu, vycházejí vstříc nějaké docela dobře zjištěné poptávce a skutečnost, že nedali do prime timu Havlův film Odcházení, o něčem vypovídá. A v této atmosféře, kdy už lidé berou 17. listopad jako přirozenou součást jejich životů a našich moderních dějin, z čeho se dnes už nemusíme úplně zbláznit, tak v téhle atmosféře dělat hony na lidi typu Voříška je opravdu paradox a chucpe,“ míní mediální odborník.
„Třetí téma mám pana Fuksu, což je první z těch tří pánů, kteří umožnili svým odchodem z poslaneckých lavic vládě dál vládnout. Pan Fuksa jako budoucí šéf jednoho významného řídícího orgánu Aeroholdingu je zřetelně nabyvatelem toho odškodného. Všichni jsme čekali, že to přijde. Tak teď počkejme, kde se objeví ti další dva pánové, ve kterých firmách a představenstvech či dozorčích radách, protože pak bude zřejmé, kolik to Českou republiku stálo, aby přežila vláda, která není schopna se ani domluvit na tom, kdo bude ministrem dopravy,“ uzavírá pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
