Vůbec první československý prezident T. G. Masaryk byl zvolen bez řádného hlasování. Dne 14. listopadu 1918 se volilo hlavně potleskem a výkřiky. „Všecka pouta, která nás vázala k dynastii habsbursko-lotrinské, jsou přervána,“ měl volbu uvést někdejší předseda Národního shromáždění Karel Kramář s tím, že dodal: „Prosím vás, abyste prvním prezidentem Československé republiky zvolili Tomáše Masaryka.“ Hlasy tehdy nikdo nepočítal, byť část slovenských poslanců v sále nebyla.

Nejgrotesknější volba

Další prezidentská volba proběhla 27. května 1920 s velkým napětím. Čeští a slovenští klerikálové ignorovali příchod T. G. Masaryka, poslanec Ferdinand Juriga zase rušil hymnu a němečtí poslanci dokonce odešli ze sálu. Tehdejší volba byla zřejmě nejgrotesknější v českých dějinách vůbec. Nakonec svůj úřad obhájil Masaryk, když s převahou vyhrál nad německým církevním historikem a teologem Augustem Naeglem. Masaryk obdržel celkem 284 hlasů ze 411 platných. Ve 20. letech se Naegle stal jedním z výrazných mluvčích německé menšiny.

Snad nejklidnější volba za první republiky jsou označovány ty třetí, které se odehrály přesně o sedm let později. Šéf agrárníků Antonín Švehla, považovaný jediného vyzyvatele, se boje o hlavu státu vzdal ještě před volbou. Oponentem se Masarykovi stal komunista Václav Šturc, který neměl šanci.