„Můžeme například vyloučit, že se nějaký lékař splete, buď úmyslně, nebo neúmyslně, ten úmysl se těžko prokazuje, a teď to berte s určitou nadsázkou, a třeba si řekne "co kdybych se pomstil premiérovi Petrovi Nečasovi" a nahlásí ho do té databáze, že třeba trpí nějakou pohlavní či jinou chorobou. Z té databáze dojde logicky k úniku, protože to nikdy neuchráníte, a budou palcové titulky," burcoval například ve sněmovně při projednávání zákona člen zdravotnického výboru David Rath z ČSSD.

Související: Rath ve sněmovně: Nečas má pohlavní chorobu, dočteme se třeba

Anonymně to nejde

To předseda sněmovního zdravotního výboru Boris Šťastný z ODS registry pacientů hájí. Společnost si podle něho musí vybrat mezi efektivní léčbou i s rizikem, že některé údaje mohou uniknout, nebo ochranou soukromých dat a horší léčbou. Podle Šťastného nelze registry anonymizovat, neboť pro léčbu je potřeba propojit informace u konkrétního pacienta o různých chorobách, které prodělal, neboť mohou mít vzájemnou souvislost. Také říká, že tyto údaje stejně dnes již mají pojišťovny a lékaři a ty údaje mohou stejně uniknout.

Čtěte také: Rath sestřeloval Šnajdra: Je mistrem lobbistických skupin

„Jaký ubožák by využil nějaké informace, že má někdo kapavku či syfilis? A když, tak to jsou přece normální choroby jako každé jiné, které může dostat katolík, žid, muslim, ateista, lidovec, ódésák, socan i komunista. Přednosti léčby pacientů zde převyšují rizika z poškození soukromí," řekl ParlamentnímListům.cz Šťastný.